24 ICm 721/2010
Číslo jednací: 24 ICm 721/2010-37 KSBR 24 INS 5823/2009-C1-8

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Krčmářovou v právní věci žalobce Mgr. Petra Budzińskiho, se sídlem v Záblatí 22, Osová Bítýška, PSČ 594 53, jako insolvenčního správce dlužníka Romana Šupky, narozeného 23. března 1982, bytem Křižanov, Kadolec 18, PSČ 594 51, proti žalovanému Vlastimilu Kašnovi, narozenému 30. srpna 1970, bytem v Jihlavě, Stavbařů 48, PSČ 586 01, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Kratochvílem, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Královský vršek 25, PSČ 586 01, vedené jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Romana Šupky, o popřené vykonatelné pohledávce ve výši 2.309.855,-Kč

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že žalovaný nemá za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši 2.309.855,-Kč z titulu smluvní pokuty a nákladů rozhodčího řízení přiznanou Rozhodčím nálezem sp.zn. 01/2006 vydaným dne 21. srpna 2006 rozhodcem Mgr. Petrem Melicharem, advokátem Advokátní společnosti Pánek, Beránek, Melichar, v.o.s., s e z a m í t á. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též jen soud ) dne 8. července 2010 domáhal se žalobce-Mgr. Petr Budziński, jako insolvenční správce dlužníka Romana KSBR 24 INS 5823/2009-C1-8

Šupky (dále jen žalobce ), aby soud určil, že žalovaný Vlastimil Kašna (dále jen žalovaný ) nemá za dlužníkem Romanem Šupkou (dále jen dlužník ) vykonatelnou pohledávku ve výši 2.309.855,-Kč z titulu smluvní pokuty a nákladů rozhodčího řízení, přiznanou Rozhodčím nálezem sp.zn. 01/2006, vydaným dne 21. srpna 2006 rozhodcem Mgr. Petrem Melicharem, advokátem Advokátní společnosti Pánek, Beránek, Melichar, v.o.s. Tvrdil, že rozhodčí doložka je neplatná, výše smluvní pokuty byla sjednána rozporu s dobrými mravy a při přihlášení pohledávky došlo k nesprávnému výpočtu.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě v podání ze dne 13. září 2012 a při jednání konaném u soudu dne 4. listopadu 2013 (dále jen jednání ) namítal, že důvodem popření vykonatelné pohledávky nemůže být jiné právní posouzení věci a že dohodnutá výše smluvní pokuty není nepřiměřeně vysoká.

I. O skutkovém stavu věci učinil soud z provedených důkazů následující skutková zjištění:

1/ Ze spisu vedeného soudu pod sp. zn. KSBR 24 INS 5823/2009 v insolvenční věci dlužníka soud zjistil:

1.1/ Z insolvenčního návrhu na čl. A-1, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno na návrh věřitele Horizont marketing-finance-logistika, s.r.o.

1.2/ Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení č.j. KSBR 24 INS 5823/2009-A-2, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly 2. září 2009 v 13:36 hod.

1.3/ Z přihlášky č. 3 pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení, že přihláška nezajištěné a vykonatelné pohledávky žalovaného ve výši 2.684.855,-Kč, z titulu Smlouvy o půjčce, do insolvenčního řízení dlužníka, byla podána k poštovní přepravě dne 21. září 2009, přičemž pohledávka ve výši 375.000,-Kč byla přihlášena z titulu jistiny, ve výši 48.605,-Kč z titulu nákladů rozhodčího řízení a ve výši 39.375,-Kč a dále ve výši 0,5 % z částky 375.000,-Kč za každý den prodlení od 21. června 2006 do 17. září 2009 z titulu smluvní pokuty.

1.4/ Z rozhodnutí o úpadku, spojeného s prohlášením konkursu, č.j. KSBR 24 INS 5823/2009-A-22, že úpadek dlužníka byl soudem osvědčen dne 28. dubna 2010, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs, který je veden jako nepatrný a insolvenčním správcem dlužníka byl ustaven žalobce.

1.5/ Ze zápisu o přezkumném jednání a ze seznamu přihlášených pohledávek z přezkumného jednání, že na přezkumném jednání konaném u soudu dne 21. června 2010 byla pohledávka žalovaného z titulu Smlouvy o půjče v celkové přihlášené výši 2.684.855,-Kč zjištěna v částce 375.000,-Kč (jistina) a žalobce popřel co do pravosti vykonatelnou pohledávku žalovaného v částce 2.309.855,-Kč (příslušenství) z důvodu neplatné rozhodčí doložky, výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy a nesprávného výpočtu. KSBR 24 INS 5823/2009-C1-8

2/ Ze žaloby v této věci (čl. 1 spisu) soud zjistil, že byla doručena soudu dne 8. července 2010, tedy včas ve stanovené lhůtě (přezkumné jednání bylo konáno 21. června 2010).

3/ Ze Smlouvy o uznání a úhradě dluhu soud zjistil, že: -žalovaný jako věřitel prohlásil, že uzavřel s dlužníkem dne 29. března 2006 smlouvu o půjčce, na základě které dlužníkovi půjčil částku 375.000,-Kč s tím, že bude vrácena do 30. května 2006, -dlužník prohlásil, že uznává svůj dluh vůči věřiteli v částce 375.000,-Kč co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit ve dvou splátkách-nejpozději do 30. dubna 2006 částku 25.000,-Kč a nejpozději do 30. května 2006 částku 350.000,-Kč, -pro případ nezaplacení dluhu řádně a včas si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení, -smluvní strany dohodly, že veškeré spory vznikající z této dohody a v souvislosti s ní budou s konečnou platností rozhodovány v rozhodčím řízení dle zákona č. 216/1994 Sb., a to jediným rozhodcem, rozhodce bude určen dohodou stran a to do tří dnů od podání výzvy jedné strany straně druhé, nedohodnou-li se strany na osobě rozhodce, bude rozhodce určen věřitelem.

4/ Z Rozhodčího nálezu sp.zn. 01/2006 soud zjistil, že dne 21. srpna 2006 rozhodce Mgr. Petr Melichar, advokát Advokátní společnosti Pánek, Beránek, Melichar, v.o.s. se sídlem v Jihlavě rozhodl, že dlužník je povinen zaplatit žalobci částku 375.000,-Kč, smluvní pokutu ve výši 39.375,-Kč, smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky 375.000,-Kč za každý den prodlení počínaje 21. června 2006 do zaplacení a náklady rozhodčího řízení ve výši 48.605,-Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu a že Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 2. září 2006.

5/ Ze shodného tvrzení účastníků soud zjistil, že dlužník nepodal návrh na zrušení Rozhodčího nálezu sp.zn. 01/2006 a že Smlouva o půjče byla uzavřena mezi fyzickými osobami, nepodnikateli.

II. Závěr o skutkovém stavu věci:

Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Dlužník si od žalovaného (jako nepodnikatele) dne 29. března 2006 půjčil 375.000,-Kč, téhož dne dlužník jako dlužník a žalovaný jako věřitel uzavřeli Smlouvu o uznání a úhradě dluhu, ve které se dlužník zavázal dluh uhradit ve dvou splátkách-nejpozději do 30. dubna 2006 částku 25.000,-Kč a nejpozději do 30. května 2006 částku 350.000,-Kč. Pro případ nezaplacení dluhu řádně a včas si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále se smluvní strany dohodly, že veškeré spory vznikající z této dohody a v souvislosti s ní budou s konečnou platností rozhodovány v rozhodčím řízení dle zákona č. 216/1994 Sb., a to jediným rozhodcem. Rozhodce bude určen dohodou stran a to do tří dnů od podání výzvy jedné strany straně druhé. Nedohodnou-li se strany na osobě rozhodce, bude rozhodce určen věřitelem. KSBR 24 INS 5823/2009-C1-8

Dne 21. srpna 2006 vydal rozhodce Mgr. Petr Melichar, advokát Advokátní společnosti Pánek, Beránek, Melichar, v.o.s. se sídlem v Jihlavě rozhodčí nález sp.zn. 01/2006, který nabyl právní moci dne 2. září 2006. Na základě tohoto rozhodčího nálezu je dlužník povinen zaplatit žalobci částku 375.000,-Kč, smluvní pokutu 39.375,-Kč, smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky 375.000,-Kč za každý den prodlení počínaje 21. června 2006 do zaplacení a dále na nákladech rozhodčího řízení částku 48.605,-Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

Dlužník nepodal návrh na zrušení Rozhodčího nálezu sp.zn. 01/2006.

Dne 21. září 2009 podal žalovaný k poštovní přepravě přihlášku pohledávky ve výši 2.684.855,-Kč do insolvenčního řízení dlužníka a to jako nezajištěnou a vykonatelnou.

Na přezkumném jednání žalobce uznal přihlášenou jistinu ve výši 375.000,-Kč a popřel co do pravosti pohledávku žalovaného ve výši 2.309.855,-Kč z důvodu neplatné rozhodčí doložky, výše smluvní pokuty sjednané v rozporu s dobrými mravy a nesprávného výpočtu.

Dne 8. července 2010 podal žalobce žalobu na určení, že pohledávka žalovaného za dlužníkem z titulu Smlouvy o půjčce a Dohody o uznání a úhradě dluhu není ve výši 2.309.855,-Kč po právu.

III. Právní posouzení věci:

Žaloba v této věci je včasná a popření pravosti řádně přihlášené pohledávky bylo účinné.

1. K možnosti žalobce vznášet námitku neplatnosti rozhodčí doložky:

Podle ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu, rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.

Ustanovení § 32 zákona č. 216/1994 Sb. v rozhodném znění dále určuje, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak (odstavec 1). Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma (odstavec 2).

Dle ustanovení § 159a občanského soudního řádu, ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu (dále jen o. s. ř. ), nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odstavec 1). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též KSBR 24 INS 5823/2009-C1-8 pro všechny orgány (odstavec 4). Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu (odstavec 5).

Podle ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

Jak se podává z výše citovaného § 159a odst. 1, 4 a 5 o. s. ř., výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky řízení, přičemž v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány; v rozsahu takové závaznosti výroku rozsudku pak věc nemůže být projednávána znovu. Tytéž zásady se vzhledem k § 167 odst. 2 o. s. ř. přiměřeně uplatní též pro usnesení soudu ve věci samé.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. února 2011, č.j. 29 NSČR 29/2009-A-108, KSOS 31 INS 3370/2008, vysvětlil, že pohledávku přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem, který má účinky pravomocného soudního rozhodnutí, nelze označit za spornou /za nedoloženou v intencích § 105 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon)/ jen proto, že probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ve kterém soud povolil odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu.

Vzhledem k tomu, že dlužník nepodal ve lhůtě určené ustanovením § 32 zákona č. 216/1994 Sb. v rozhodném znění (do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu) návrh na zrušení Rozhodčího nálezu sp.zn. 01/2006, nabyl rozhodčí nález dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Na tomto základě soud uzavřel, že žalobce již nemůže úspěšně vznášet námitku neplatnosti rozhodčí doložky.

Pro úplnost soud dodává, že v posuzovaném případě žalobce při uzavírání Smlouvy o půjče nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a na sjednanou rozhodčí doložku proto nelze aplikovat ustanovení občanského zákona a judikaturu týkající se spotřebitelských smluv, podle kterých rozhodčí nález ve sporu ze spotřebitelské smlouvy není třeba odklidit způsobem předpokládaným národním právem pro odklizení rozhodčích nálezů (tedy v České republice postupem dle § 31 a násl. z. č. 216/1994 Sb.) a soud má kdykoliv z úřední povinnosti přihlížet k nicotnosti takového rozhodčího nálezu (§ 52 občanského zákona, rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Mostaza Claro a např. Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1621/201276).

2. K možnosti žalobce vznášet námitku sjednání výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy:

§ 199 odst. 2 insolvenčního zákona určuje, že jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. KSBR 24 INS 5823/2009-C1-8

Poté, co soud konstatoval, že předmětná pohledávka žalovaného je pohledávkou vykonatelnou, přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, uzavřel, že žalobce nemůže úspěšně vznášet námitku sjednání výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy, neboť tato námitka je jiným právním posouzení věci, když rozhodce žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,5 % jistiny za každý den prodlení přiznal a neposoudil tuto výši jako nepřiměřeně vysokou.

Nad rámec uvedeného soud dodává, že dohodnutou smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně považuje za ujednání, které je v souladu s dobrými mravy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 438/2005).

3. K nesprávného výpočtu:

Soud konstatoval, že pohledávka ve výši 2.309.855,-Kč byla přihlášena oprávněně, když podle Rozhodčího nálezu sp.zn. 01/2006 byl dlužník povinen zaplatit žalovanému (mimo jistiny 375.000,-Kč, která byla na přezkumném jednání zjištěna) náklady rozhodčího řízení ve výši 48.605,-Kč, smluvní pokutu ve výši 39.375,-Kč a smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky 375.000,-Kč za každý den prodlení počínaje 21. červnem 2006 do zaplacení (přičemž žalovaný správně vyčíslil smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky 375.000,-Kč za každý den prodlení od 21. června 2006 do 17. září 2009 na 2.221.875,-Kč).

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ustanovení § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insovenčnímu správci.

P o u č e n í : Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Žalobci a žalovanému se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti rozsudku je odvolání přípustné. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku zvláštním způsobem, a to k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

V Brně dne 4. listopadu 2013

Mgr. Eva Krčmářová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Vladimíra Polanská