24 ICm 359/2011
Na všech podáních v této věci uveďte: Číslo jednací: 24 ICm 359/2011-29 KSBR 24 INS 8521/2009-C8-6

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Krčmářovu v insolvenční věci dlužníka: INSTAV VYŠKOV, a.s., se sídlem v Brně, Roubalova 383/13, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 64508064, o žalobě žalobce Vyškovské služby, s.r.o., se sídlem ve Vyškově, V Brňanech 9/21, PSČ 682 01, identifikační číslo osoby 26291215, zastoupeného JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D., advokátem, se sídlem ve Vyškově, Pivovarská 8, PSČ 682 01, proti žalovanému JUDr. Stanislavu Keršnerovi, advokátovi, se sídlem v Brně, Orlí 18, PSČ 602 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka, zastoupenému Mgr. Vladimírem Enenklem, advokátem, se sídlem v Brně, Orlí 18, PSČ 602 00, o vyloučení pohledávky ve výši 289.360,-Kč z majetkové podstaty dlužníka

takto:

I. Žaloba, aby soud vyloučil z majetkové podstaty dlužníka pohledávku za žalobcem ve výši 289.360,-Kč-penalizační fakturu za pozdní předání díla dle předem stanovených smluvních podmínek, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 10.800,-Kč, k rukám zástupce žalovaného Mgr. Vladimíra Enenkla, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále jen soud ) dne 15. února 2011 domáhal se žalobce Vyškovské služby, s.r.o. (dále jen žalobce ), aby soud vyloučil z majetkové podstaty dlužníka pohledávku ve výši 289.360,-Kč z titulu penalizační faktury za pozdní předání díla dle předem stanovených smluvních podmínek (dále jen pohledávka ). Tvrdil, že s dlužníkem jako objednatelem uzavřel dne 6. srpna 2009 Smlouvu o dílo č.

48/2009, na jejímž základě měl pro dlužníka vybudovat 7 kusů přístřešků pro komunální odpad a že mu dlužník fakturou č. 10900105 nedůvodně vyúčtoval za nedodržení termínu prací nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu ve výši 1.361.196,-Kč, jejíž část ve výši 289.360,-Kč žalobce učinil předmětem vylučovací žaloby.

Žalovaný insolvenční správce dlužníka JUDr. Stanislav Keršner (dále jen žalovaný ) na jednání konaném u soudu dne 19. listopadu 2012 (dále jen jednání ) namítal, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimován, nemá naléhavý právní zájem na výsledu řízení, o vyloučení pohledávky nemůže úspěšně vést vylučovací žalobu a proti pohledávce by se měl bránit v probíhajícím soudním řízení, ve kterém se žalovaný po žalobci domáhá zaplacení pohledávky, která je předmětem vylučovací žaloby.

Žalobce na jednání namítal, že v době podání vylučovací žaloby nebylo ještě vedeno řízení o zaplacení pohledávky a žalobce proto reagoval na sepsání pohledávky do majetkové podstaty podáním vylučovací žaloby. I. Na jednání učinil soud o skutkovém stavu věci z provedených důkazů následující skutková zjištění: 1/ Ze spisu vedeného u soudu pod sp. zn. KSBR 24 8521/2009 v insolvenční věci dlužníka soud zjistil: 1.1/ Z insolvenčního návrhu na č. l. A-1, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno k insolvenčnímu návrhu věřitele HB Golf s.r.o. doručenému soudu dne 1. prosince 2009. 1.2/ Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení č. j. KSBR 24 INS 8521/2009-A-2, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 1. prosince 2009. 1.3/ Z usnesení č.j. KSBR 24 INS 14313/2010-A-43, že dne 19. března 2010 byl žalovaný ustaven předběžným správcem dlužníka. 1.4/ Z usnesení o úpadku č.j. KSBR 24 INS 8521/2009-A-126, že úpadek dlužníka byl osvědčen dne 13. září 2010 a insolvenčním správcem dlužníka byl ustaven žalovaný. 1.5/ Ze soupisu majetkové podstaty (č.l. B-8), že dne 1. listopadu 2010 byla do majetkové podstaty dlužníka žalovaným zapsána pohledávka za žalobcem ve výši 289.360,-Kč-penalizační faktura za pozdní předání díla dle předem stanovených smluvních podmínek. 1.6/ Z usnesení KSBR 24 INS 8521/2009-B-22, že dne 22. listopadu 2010 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a že usnesení nabylo právní moci dne 15. prosince 2010. 2/ Ze žaloby v této věci (č. l. 1 spisu) soud zjistil, že byla doručena soudu dne 15. února 2011. 3/ Ze shodných tvrzení účastníků na jednání soud zjistil, že žalobci nebylo doručeno vyrozumění o soupisu pohledávky do majetkové podstaty dlužníka. 4/ Ze shodných tvrzení účastníků na jednání a Smlouvy o dílo 48/2009 soud zjistil, že žalobce jako zhotovitel a dlužník jako objednatel uzavřeli dne 6. srpna 2009 Smlouvu o dílo 48/2009, na jejímž základě měl žalobce pro dlužníka vybudovat 7 kusů přístřešků pro komunální odpad dle projektové dokumentace zpracované firmou IN AD, spol. s r.o. za cenu 1.030.507,-Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 195.796,-Kč (celkem 1.226.303,-Kč), že termín zahájení prací byl ve smlouvě dohodnut 20. srpna 2009 a termín ukončení prací byl dohodnut na 19. října 2009 a při nedodržení sjednaného termínu dokončení díla měl zhotovitel zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 % z celkové ceny díla včetně DPH za každý den prodlení.

5/ Ze shodných tvrzení účastníků na jednání a faktury č. 10900105 soud zjistil, že dlužník vyúčtoval žalobci smluvní pokutu za nedodržení termínu prací dle smlouvy o dílo 48/2009 ve výši 1.361.196,-Kč, jejíž část ve výši 289.360,-Kč je předmětem vylučovací žaloby. II. Závěr o skutkovém stavu věci: Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žaloba v této věci je včasná, neboť žalobce nebyl písemně vyrozuměn žalovaným o zahrnutí pohledávky do majetkové podstaty dlužníka. Žalobce jako zhotovitel a dlužník jako objednatel uzavřeli dne 6. srpna 2009 Smlouvu o dílo 48/2009, na jejímž základě měl žalobce pro dlužníka vybudovat 7 kusů přístřešků pro komunální odpad dle projektové dokumentace zpracované firmou IN AD, spol. s r.o. za cenu 1.030.507,-Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 195.796,-Kč, termín zahájení prací byl ve smlouvě dohodnut 20. srpna 2009 a termín ukončení prací byl dohodnut na 19. října 2009 a za nedodržení sjednaného termínu dokončení díla měl zhotovitel zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 % z celkové ceny díla včetně DPH za každý den prodlení. Fakturou č. 10900105 dlužník vyúčtoval žalobci smluvní pokutu za nedodržení termínu prací dle smlouvy o dílo 48/2009 ve výši 1.361.196,-Kč. Žalovaný zapsal do majetkové podstaty dlužníka část pohledávky dlužníka za žalobcem-vyúčtované fakturou č. 10900105-ve výši 289.360,-Kč, která je předmětem žaloby.

III. Právní posouzení věci:

Při právním hodnocení věci vycházel soud z usnesení Nejvyššího soudu: ze dne 28. února 2007 sp. zn. 29 Odo 305/2006, ze dne 30. května 2006 sp. zn. 29 Odo 734/2006, ze dne 11. ledna 2007 sp. zn. 29 Odo 1367/2006, ze dne 22. března 2007 sp. zn. 29 Odo 951/2006 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2012 sp. zn. 29 Cdo 1702/2010, ve kterých Nejvyšší soud (v poměrech řízení podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů-dále jen ZKV ) shodně uzavřel, že mezi předpoklady, za kterých lze vyhovět vylučovací žalobě, patří i to, že se vyloučení domáhá osoba, které svědčí právo, vylučující zařazení majetku (zde pohledávek) do soupisu majetku konkursní podstaty.

Nejvyšší soud konstatoval, že předmětem vylučovací žaloby podle § 19 odst. 2 ZKV sice může být i peněžité plnění, to však bez dalšího platí, jen jde-li o náhradní peněžité plnění získané správcem konkursní podstaty za majetek zpeněžený z konkursní podstaty, který by jinak sám byl (mohl být) předmětem vylučovací žaloby. Jinak může být taková vylučovací žaloba úspěšná, jen domáhá-li se jí vylučovatel vyloučení peněz (jakožto věcí v právním smyslu) jednotlivě určených (individualizovaných).

Jakkoli se z judikatury Nejvyššího soudu podává možnost domáhat se vylučovací žalobou dle § 19 odst. 2 ZKV vyloučení pohledávky ze soupisu majetku konkursní podstaty (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2007, sp. zn. 29 Odo 1367/2006), jde o postup, jímž se řeší konkurence nároků mezi věřiteli (takový spor je /může být/ založen tvrzením vylučovatele, že věřitelem sepsané pohledávky není úpadce, nýbrž vylučovatel). Srov. v tomto ohledu i argumentaci obsaženou v R 85/2006 a tam citované usnesení Ústavního soudu

ze dne 1. června 2000, sp. zn. I. ÚS 131/2000, uveřejněné pod číslem 19/2000 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (v němž Ústavní soud mimo jiné uzavřel, že právní teorie i soudní praxe je jednotná v názoru, že peněžitá pohledávka je vztahem závazkovým, a nikoliv právem věcným, a tudíž ani nemůže požívat ochrany, která je ústavně zaručena právu vlastnickému. V literatuře lze v daných souvislostech zmínit opět díla Švestka, Občanský zákoník I, str. 621-622 a Eliáš, 1. svazek, str. 518-522).

Typickým příkladem, kdy vylučovací žaloba podle § 19 odst. 2 ZKV musí být zamítnuta, je situace, ve které se vyloučení pohledávky sepsané do konkursní podstaty domáhá osoba, která je povinna úhradou sepsané pohledávky (úpadcův dlužník). Dlužník má totiž možnost uplatnit (stejně, jako kdyby konkursu vůbec nebylo) argumenty proti závěru, že ten, kdo se po něm domáhá splnění dluhu, věřitelem není, jako obranu ve sporu o zaplacení (sepsané) pohledávky. Není též vyloučeno, aby se dlužník, který má za to, že svůj závazek vůči věřiteli splnil, že tento závazek zanikl jiným ze zákonem předvídaných způsobů nebo že není dlužníkem konkrétní osoby, v případě nejistoty o svém právním postavení domáhal vyjasnění příslušné právní otázky odpovídajícím způsobem formulovanou určovací žalobou dle § 80 písm. c/ o. s. ř.

Podle přesvědčení soudu se citovaná ustálená judikatura Nejvyššího soudu, vztahující se k zákonu o konkursu a vyrovnání účinnému do 31. prosince 2007, bezpochyby dá aplikovat i na řízení insolvenční a na tomto základě uzavřel, že žalobce, který netvrdí, že je sám věřitelem sepsané pohledávky, nedomáhá se náhradního peněžitého plnění získaného insolvenčním správcem za majetek zpeněžený z konkursní podstaty, ani se nedomáhá vyloučení peněz (jakožto věcí v právním smyslu) jednotlivě určených (individualizovaných), se nemůže úspěšně domáhat vyloučení pohledávky (svého závazku) z majetkové podstaty dlužníka, ale má možnost uplatnit argumenty proti závěru, že dlužníkovým dlužníkem není, jako obranu ve sporu o zaplacení (sepsané) pohledávky a to bez ohledu na to, zda v době podání vylučovací žaloby (i vydání rozhodnutí soudu o vylučovací žalobě) bylo či nebylo vedeno řízení o zaplacení pohledávky, jež je předmětem vylučovací žaloby.

Proto soud žalobu, aby pohledávku vyloučil z majetkové podstaty dlužníka, jako nedůvodnou zamítl, aniž hodnotil další důkazy provedené na jednání (listiny označené jako Protokol o předání a převzetí dodavatele-DÍLO , Jednostranný zápočet , Věc-oznámení , Věc-vrácení faktury , Žádost o vyloučení pohledávky ve výši 289.360,-Kč ze soupisu majetkové podstaty insolvenčního dlužníka INSTAV VYŠKOV, a.s. ) a prováděl dokazování listinami navrženými žalobcem (stavebním deníkem a korespondencí), neboť tyto důkazy nemohly mít na rozhodnutí soudu (vzhledem k důvodu, pro který byla žaloba zamítnuta), žádný vliv.

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého je ve věci neúspěšný žalobce povinen k náhradě nákladů řízení plně úspěšné žalovaného. Účelně vynaložené náklady žalovaného pak v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem, jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ). Ve smyslu ustanovení § 8 vyhlášky činí sazba odměny 9.000,-Kč. Tuto odměnu za řízení před soudem prvního stupně zvýšil o daň z přidané hodnoty a přiznal žalovanému náhradu odměny za zastupování advokátem ve výši 10.800,-Kč. K právu insolvenčního správce dát se zastoupit advokátem v incidenčních sporech (mezi něž vylučovací žaloba patří), srov. bod XX. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

P o u č e n í : Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Žalobci a žalovanému se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti rozsudku je odvolání přípustné. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku zvláštním způsobem, a to k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

V Brně dne 19. listopadu 2012

Zapisovatel: Soudkyně: Marie Hanáková Mgr. Eva Krčmářová