24 Cm 22/2009
Jednací číslo: 24 Cm 22/2009-68

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Krčmářovou v insolvenční věci dlužníka: Průmyslové stavitelství Brno, a.s., se sídlem v Brně, Čechyňská 14a, č.p. 419, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 25533088, o žalobě žalobce: A.SKIF spol. s r.o., se sídlem v Praze 6, Střešovice, Na Petynce 139/114, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 25747177, zastoupeného JUDr. Tomášem Vrchlabským, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1216/87, PSČ 120 00, proti žalovanému: Mgr. Jiřímu Šebestovi, advokátovi, se sídlem v Brně, Čechyňská 16, PSČ 602 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka, zastoupenému Mgr. Markem Indrou, advokátem, se sídlem v Brně, Čechyňská 16, PSČ 602 00, o určení pravosti nevykonatelné pohledávky ve výši 1.305.273,53 Kč

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce má za žalovaným nevykonatelnou pohledávku ve výši 1.305.273,53 Kč, s e z a m í t á. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 13.440,-Kč, k rukám zástupce žalovaného Mgr. Marka Indry, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též jen soud ) dne 22. září 2009 domáhal se žalobce SKIF,spol. s r.o., aby soud určil, že má za žalovaným Mgr. Jiřím Šebestou, jako insolvenčním správcem dlužníka Průmyslové stavitelství Brno, a.s., nevykonatelnou pohledávku ve výši 1.305.273,53 Kč z titulu v letech 2007 a 2008 vykonaných zednických prací na stavbách dlužníka na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo č. M/329/7/375, vyúčtovaných fakturami č. 86, 9/2008, 16/2008, 41/2008 a 42/2008 (popřenou žalovaným na přezkumném jednání proto, že žalobce neprokázal důvod vzniku pohledávky).

Na jednání konaném dne 5. března 2012 žalobce doplnil svá tvrzení ohledně uzavření smlouvy o dílo tak, že smlouva byla uzavřena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 a za žalobce jednal při uzavření smlouvy jeho jednatel Andrej Nečipir-kdo jednal při uzavření smlouvy za dlužníka žalobce nevěděl.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě (v podání ze 18. října 2010 a při jednáních konaných 5. března 2012 a 2. dubna 2012) namítal, že dlužník s žalobcem smlouvu o dílo neuzavřel. Tvrdil, že nebylo prokázáno: a) že smlouva o dílo č. M/329/7/375 byla mezi žalobcem a dlužníkem uzavřena; b) že žalobce fakturami vyúčtované práce provedl; c) že dlužník faktury převzal. I. O skutkovém stavu věci učinil insolvenční soud z provedených důkazů následující skutková zjištění: 1/ Ze spisu vedeného u soudu pod sp. zn. KSBR 24(32) INS 2906/2008 v insolvenční věci dlužníka soud zjistil: 1.1/ Z insolvenčního návrhu na č. l. A-1, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno k insolvenčnímu návrhu věřitele GAZDA, spol. s r.o. doručenému soudu 28. července 2008. 1.2/ Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení č. j. KSBR 32 INS 2906/2008-A-2, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly 28. července 2008 v 8.37 hod.

1.3/ Z rozhodnutí o úpadku č. j. KSBR 24 (32) INS 2906/2008-A-154, že úpadek dlužníka byl soudem osvědčen dne 29. října 2008 a insolvenčním správcem ustanoven žalovaný.

1.4/ Z úplného znění rozhodnutí o úpadku, že bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 18. listopadu 2008 a posledním dnem lhůty k přihlašování pohledávek byl 19. leden 2009. 1.5/ Z usnesení o prohlášení konkursu č. j. KSBR 24 (32) INS 2906/2008-A-156, že dne 18. listopadu 2008 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. 1.6/ Ze zápisu o přezkumném jednání a ze seznamu přihlášených pohledávek z přezkumného jednání, že na přezkumném jednání konaném 24. srpna 2009 popřel insolvenční správce dlužníka pravost nevykonatelné pohledávky žalobce ve výši 1.305.273,53 Kč, přihlášené z titulu provedených zednických a úklidových prací. Důvod popření spočíval v tom, že nebyl doložen právní důvod vzniku pohledávky, chyběla dohoda o ceně za provedené práce. 2/ Z přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení v insolvenční věci dlužníka soud zjistil, že přihláška nevykonatelných pohledávek žalobce v celkové výši 1.305.273,53 Kč do insolvenčního řízení byla soudu doručena včas 19. prosince 2008 a že jako důvod vzniku pohledávky uvedl žalobce ústně uzavřená smlouva o dílo . 3/ Z vyrozumění o popření pohledávky datovaného 27. ledna 2009 a ze shodného tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že vyrozumění o popření pohledávky, ve kterém byl žalobce poučen o lhůtě k podání žaloby na určení pohledávky, bylo žalobci doručeno dne 3. září 2009. 4/ Ze žaloby v této věci (č. l. 1 spisu) soud zjistil, že byla doručena soudu dne 22. září 2009, tedy včas ve stanovené lhůtě (přezkumném jednání bylo konáno 24. srpna 2009). 5/ Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze soud zjistil, že v oddílu C, vložce 66567 byla dne 22. března 1999 zapsána obchodní společnost SKIF,spol. s r.o., identifikační číslo osoby 25747177 (žalobce) a že dne 3. srpna 2011 došlo ke změně obchodní firmy žalobce na A.SKIF spol. s r.o. V době od 22. března 1999 do 21. prosince 2009 byl jediným jednatelem žalobce Andrej Nečipir a předmětem podnikání žalobce v téže době byly úklidové práce, zprostředkovatelská činnost v oblasti stavebnictví a zednictví.

6/ Z listiny označené jako Věc: výzva insolvenčního správce k opravě a doplnění přihlášky pohledávky soud zjistil, že podáním datovaným 27. ledna 2009 vyzval žalovaný žalobce k doložení listin svědčících o skutečnosti, že dílo provedené na základě ústní smlouvy o dílo bylo skutečně provedeno a předáno, tzn. k doložení potvrzených dodacích listů či předávacích protokolů.

7/ Z listiny označené jako Doložení listin na výzvu insolvenčního správce soud zjistil, že s podáním datovaným 13. února 2009 žalobce do přihlášky své pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka založil smlouvu o dílo č. M/329/375, elektronickou komunikaci a evidenci docházky.

8/ Soud provedl důkaz nikým nepodepsanou a nedatovanou listinou označenou jako Smlouva o dílo č. M/329/7/375 , ze které zjistil, že v ní je jako objednatel označen dlužník, jednající předsedou představenstva Ing. Petrem Smyslem a jako zhotovitel žalobce, jednající jednatelem Andrejem Nečipirem a jako předmět smlouvy závazek zhotovitele k provádění stavebních prací (díla) na stavbách realizovaných objednatelem v městech Praha a Brno . V listině bylo uvedeno, že se smlouva uzavírá jako rámcová s tím, že dílo prováděné na jednotlivých stavbách bude uskutečňováno na základě samostatných smluv o dílo. K ceně bylo uvedeno: dělnické pomocné práce 125 Kč/hod, zednické práce 250 Kč/m3 zdiva .

9/ Z faktury č. 86 soud zjistil, že žalobce dne 21. prosince 2007 vyúčtoval dlužníkovi za provedení zednických a úklidových prací na stavbách částku 185.621,-Kč, splatnou 21. ledna 2008, z faktury č. 9/2008 soud zjistil, že žalobce dne 31. ledna 2008 vyúčtoval dlužníkovi za provedení zednických a úklidových prací na stavbách částku 278.757,-Kč, splatnou 29. února 2008, z faktury č. 16/2008 soud zjistil, že žalobce dne 1. března 2008 vyúčtoval dlužníkovi za provedení zednických a úklidových prací na stavbách částku 279.873,10 Kč, splatnou 31. března 2008, z faktury č. 41/2008 soud zjistil, že žalobce dne 30. dubna 2008 vyúčtoval dlužníkovi za provedení zednických a úklidových prací na stavbách částku 302.780,03 Kč, splatnou 30. května 2008, z faktury č. 42/2008 soud zjistil, že žalobce dne 30. dubna 2008 vyúčtoval dlužníkovi za provedení zednických a úklidových prací na stavbách částku 167.492,50 Kč, splatnou 30. května 2008.

10/ Soud provedl důkaz rukou psanými listinami označenými jako měsíc únor 2008 stavba Brno , EVIDENCE DOCHÁZKY duben 2008 a EVIDENCE DOCHÁZKY březen 2008.

11/ Z výpisu z elektronické komunikace soud zjistil, že za dlužníka RNDr. Irena Holoubková odeslala dne na adresu cz-nico@yahoo.cz zprávu: Dobry den, posílám znovu odpracované hodiny a dny za únor: celkem 1881,5 hod.

12/ Z výpovědi svědkyně RNDr. Ireny Holoubkové na jednání konaném dne 2. dubna 2012 soud zjistil, že v předmětné době pracovala u dlužníka jako personalistka, kontaktovala firmy, které pracovaly na stavbách dlužníka, ale nekontrovala jestli a jak dlouho pro dlužníka pracovaly a v jakém rozsahu měly být zaplaceny-to měl na starosti stavbyvedoucí. Také poskytovala podklady právnímu oddělení, ale nevěděla jestli na základě jejích podkladů pak byly sepsány či podepsány smlouvy. Sama ústní, ani písemné smlouvy nevypracovávala, nebylo to ani náplní její práce. Na společnost žalobce si matně vzpomínala. Uvedla, že k oprávněnosti vystavení faktur č. 86, 9/2008, 16/2008, 41/2008 a 42/2008 se vůbec nemůže vyjádřit, neboť vystavení faktur nebylo v její kompetenci, zkontrolovat pracovníky a odsouhlasit faktury mohl pouze stavbyvedoucí.

13/ Z výpovědi svědka Baljinnyama Sukhbaatara na jednání konaném dne 2. dubna 2012 soud zjistil, že je zaměstnán u žalobce jako pracovník na stavbě a v letech 2007 a 2008 pracoval pro žalobce na stavbě dlužníka, kde se stavba nacházela zapomněl, ale byla to vysoká stavba a svědek tam dělal úplně všechno, pomocné práce a další. Žádného pracovníka od dlužníka si nepamatuje.

14/ Z výpovědi svědka Jutaa Ganbolda na jednání konaném dne 2. dubna 2012 soud zjistil, že dříve pracoval u žalobce na stroji, v letech 2007, 2008 pracoval pro žalobce na stroji v Brně, dával na dům polystyrény a další věci, kde v Brně se stavba nacházela, zapomněl. Spolu se zaměstnanci žalobce na stavbě pracovali i zaměstnanci dlužníka, pamatoval si na pana Romana.

15/ Z výpovědi bývalého jednatele žalobce Andreje Nečipira na jednání konaném dne 2. dubna 2012 soud zjistil, že žalobce prováděl pro dlužníka práce a vyúčtoval 4 nebo 5 faktur, které dlužník nezaplatil. O uzavření smlouvy o dílo Andrej Nečipir jednal se zaměstnanci dlužníka panem Mikuláškem, paní Holoubkovou a krátce s panem Pospíšilem, kteří řekli, že je potřeba něco vypomoct na jejich stavbách, nejdřív platili normálně, v roce 2008 řekli, že se stavba převádí na nějakou jinou firmu, žalobce původně pracoval pro dlužníka, když dlužník nezaplatil, tak zaměstnanci žalobce přestali pracovat. Kdy přesně a kdo s kým uzavřel smlouvu o dílo nevěděl. 16/ Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně soud zjistil, že v uvedeném rejstříku byla (a dosud je) v oddílu B, vložce 2685 od 30. června 1998 zapsána obchodní firma Průmyslové stavitelství Brno, a. s. (dlužník), a že od 29. ledna 2001 byl (a dosud je) jako předseda představenstva dlužníka zapsán Ing. Petr Smysl a že pan Mikulášek, pan Pospíšil ani paní Holoubková nebyli nikdy zapsáni jako členové představenstva dlužníka. Předmětem podnikání dlužníka od roku 1999 (mimo jiné) bylo (a dosud je) provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

II. Závěr o skutkovém stavu věci: Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Žaloba v této věci je včasná a popření pravosti řádně přihlášené pohledávky bylo účinné. Žalobce pak provedenými důkazy prokázal, že v období let 2007 a 2008 a pracovali jeho zaměstnanci na stavbě dlužníka v Brně (skutková zjištění bod 12, 13, 14, 15). III. Právní posouzení věci: V posuzovaném případě soud zjistil, že žalobce přihlásil tvrzenou pohledávku z titulu ústně uzavřené smlouvy o dílo a na jednání soudu tvrdil, že mezi stranami (žalobcem a dlužníkem) došlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 k uzavření ústní smlouvy o dílo, jejíž znění je písemně zachyceno v listině označené jako smlouva o dílo č. M/329/7/375 a že za žalobce jednal při uzavření smlouvy jeho tehdejší jednatel Andrey Nečipir. Kdo jednal při uzavření smlouvy za dlužníka žalobce nevěděl. Podle ust. § 1 obchodního zákoníku v rozhodném znění (dále jen obch.zák.) obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Uvedené právní vztahy se řídí ustanoveními obchodního zákoníku. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon.

§ 2 obch.zák. určoval, že podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem podle tohoto zákona je (mimo jiné) osoba zapsaná v obchodním rejstříku.

V daném případě soud konstatoval, že v předmětné době (ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007) byly předmětem podnikání žalobce úklidové práce, zprostředkovatelská činnost v oblasti stavebnictví a zednictví a předmět podnikání dlužníka bylo provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Předmětem tvrzené smlouvy o dílo pak bylo provádění stavebních prací na stavbách realizovaných dlužníkem.

Na tomto základě soud uzavřel, že v projednávané věci se jedná o závazkový vztah vzniklý mezi podnikateli (osobami zapsanými v obchodním rejstříku), týkající se jejich podnikatelské činnosti (má souvislost s podnikatelskou činností obou stran daného závazkového vztahu)-tzv. relativní obchod-jež se řídí obchodním zákoníkem. Podle ust. § 536 odst. 1 obch. zák. platilo, že: (1) Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

(2) Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

(3) Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Z citovaného ustanovení obch.zák. vyplývá, že k tomu, aby soud mohl konstatovat, že smlouva o dílo byla mezi žalobcem a dlužníkem v tvrzeném znění uzavřena, by muselo být prokázáno, že se žalobce zavázal k provedení zednických a úklidových prací (díla spočívajícího v údržbě, opravě nebo úpravě stavby) a dlužník se zavázal k zaplacení ceny za provedení dohodnutých prací. Takovéto skutečnosti však z provedeného dokazování nevyplynuly. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že podle obsahu listiny označené jako smlouva o dílo č. M/329/7/375 -na kterou žalobce odkazoval-měl za dlužníka smlouvu o dílo uzavřít jeho předseda představenstva Ing. Petr Smysl. Samotný žalobce však toto ani netvrdil (na jednání uvedl, že neví, kdo smlouvu za dlužníka uzavřel), tato skutečnost pak nevyplynula ani z jiných důkazů-Andrej Nečipir, který měl podle žaloby jednat při uzavření smlouvy za žalobce na jednání soudu uvedl, že o uzavření smlouvy o dílo jednal se zaměstnanci dlužníka panem Mikuláškem, paní Holoubkovou a krátce s panem Pospíšilem (skutková zjištění bod 15). Jak výše uvedeno, to že zaměstnanci žalobce na stavbě dlužníka v přesně nezjištěném období let 2007 a 2008 pracovali, bylo doloženo, nebylo však zjištěno z jakého titulu, v jakém rozsahu (jaký byl rozsah zednických a jaký úklidových prací), zda dlužník práce objednal a zda byla dohodnuta cena za tyto práce. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Pro úplnost soud dodává, že neprováděl dokazování žalobcem v podání ze dne 12. března 2012 navržených svědků-pana Pospíšila a Pejšmana, neboť žalobce navržené svědky blíže neidentifikoval a nebylo je tedy možné k výslechu předvolat. Po provedeném dokazování má soud za nadbytečné provádět dokazování výslechem svědka Ing. Romana Mikuláška, který měl podle žalobce potvrdit, že jeho zaměstnanci pracovali pro dlužníka-neboť (jak výše uvedeno) o tomto tvrzení žalobce nemá soud pochybnosti.

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého je ve věci neúspěšný žalobce povinen k náhradě nákladů řízení plně úspěšného žalovaného. Účelně vynaložené náklady žalovaného pak v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem, jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ). Ve smyslu ustanovení § 8 vyhlášky činí sazba odměny 10.000,-Kč. Tuto odměnu za řízení před soudem prvního stupně zvýšil o daň z přidané hodnoty a přiznal žalovanému náhradu odměny za zastupování advokátem ve výši 12.000,-Kč. Dále soud přiznal žalovanému náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 9. 2006, ve výši 4 x 300,-Kč, stanovenou podle počtu úkonů právní služby dle § 11 advokátního tarifu (za přípravu a převzetí věci, písemné podání soudu ze dne 18. října 2010 dle odstavce 1 písm. d/ a za účast na jednání konaném dne 5. března 2012 a 2. dubna 2012 dle odstavce 1 písm. g/), zvýšenou o daň z přidané hodnoty, tedy 1.440,-Kč. Celkem soud přiznal žalovanému k tíži žalobce na náhradě nákladů řízení částku 13.440,-Kč, kterou je povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného. P o u č e n í : Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Žalobci a žalovanému se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti rozsudku je odvolání přípustné. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku zvláštním způsobem, a to k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně. V Brně dne 2. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: Mgr. Eva Krčmářová, v.r. Marie Hanáková samosoudkyně