24 Cdo 1264/2000
Datum rozhodnutí: 16.08.2000
Dotčené předpisy:




24 Cdo 1264/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A/ L. S., B/ Z. K., C/ J. R., jako právních nástupců J. R., zemřelého dne 6.11.1995, proti žalovaným 1/ A. R., 2/ B. R., bytem tamtéž, 3/ Z. S., 4/ M. K., 5/ V. K., 6/ F. K., jako právních nástupců A. K., zemřelé dne 13.7.1998, o určení neplatnosti kupní smlouvy a o přechod vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp.zn. 4 C 1438/92, o dovolání žalobkyně L. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.1.1999, čj. 17 Co 736/97-217, a o opravném prostředku žalobkyně Z. K. proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 9.7.1997, čj. 4 C 1438/92-112, takto :

I. Dovolání žalobkyně L. S. se odmítá.

II. Řízení o opravném prostředku Z. K. se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 14.1.1999, čj. 17 Co 736/97-217, Krajský soud v Brně jako soud odvolací odmítl odvolání žalobkyně L. S. proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 9.7.1997, čj. 4 C 1438/92-112, pro opožděnost.

Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 16.4.1999 doručením všem účastníkům včetně právních nástupců žalované A. K., jež zemřela předtím, než bylo usnesení doručeno. Dne 25.6.1999 došla soudu prvního stupně fotokopie podání žalobkyň A/ a B/ z 24.6.1999, adresovaného Okresnímu soudu ve Znojmě, a uvedeného jako

žádost o zrušení rozsudku soudu Znojmě ze dne 9.7.1997 ". Na výzvu Okresního soudu ve Znojmě ze dne 18.8.1999 sdělila žalobkyně A/ prostřednictvím svého právního zástupce advokáta, že podání z 24.6.1999 zamýšlela jako dovolání proti rozsudku z 9.7.1997. Po další výzvě soudu prvního stupně podala vyjádření, že dovolání směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.1.1999, sp.zn. 17 Co 736/97. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a jejímu návrhu ve věci bylo vyhověno. Dle dovolatelky bylo dovolání v souladu s ústavním právem podáno ve lhůtě bez ohledu na to, kdy toto nabylo právní moci, neboť do dnešního dne nebylo rozhodnuto o řádném projednání věci ". Uvedla, že má zato, že z listiny lidských práv a svobod vyplývá právo na spravedlivý proces a obhajobu a v rámci dovolání se tedy domáháme navíc vrácení lhůt pro prvou žalobkyni".

Dovolání, jako mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, je dle ustanovení § 240 odst. 1 věta první o.s.ř. možno podat jen ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci napadeného rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze podle výslovného ustanovení § 240 odst. 2 věta první o.s.ř. prominout. Pozdě podané dovolání nelze proto věcně projednat.

V dané věci skončila lhůta k podání dovolání uplynutím dne 16.5.1999; podání žalobkyně z 24.6.1999, dodatečně označené jako dovolání, došlo soudu dne 25.6.1999, tedy zjevně opožděně. Nezbylo proto, než její dovolání odmítnout pro opožděnost podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm.a) o.s.ř.

Žalobkyně Z. K. přes výzvu soudu prvního stupně neodstranila vady svého podání, zejména soudu nesdělila, o jaký opravný prostředek se jedná.zda se jedná. Řízení o jejím opravném prostředku" proto muselo být posle ustanovení § 243b odst. 4 a § 43 odst. 2 o.s.ř. zastaveno.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť žalobkyně A/, která opožděným podáním dovolání zavinila jeho odmítnutí, a žalobkyně B/, která způsobila, že řízené jejím podání muselo být zastaveno, a byly by proto jinak povinny k náhradě nákladu protistrany, přičemž žalovaným v souvislosti s tímto řízením prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. srpna 2000

JUDr. Ema B a r e š o v á

předsedkyně senátu