23 Nd 373/2015
Datum rozhodnutí: 19.01.2016
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř., § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.



23 Nd 373/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. ve věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému V. D. N. , o pověření exekutora provedením exekuce, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 1503/2015, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 1503/2015, projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.

Odůvodnění:
Dne 10. září 2015 požádala exekutorka Mgr. Lucie Valentová o pověření a nařízení exekuce proti povinnému. V této žádosti byla uvedena adresa bydliště povinného.
Usnesením ze dne 29. října 2015, č. j. 15 EXE 1503/2015-67, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne.
Rozhodnutí odůvodnil soud tím, že současnou adresu povinného se nepodařilo zjistit. Ze sdělení Krajského ředitelství kraje Vysočina, odboru cizinecké policie, oddělení pobytových agend, bylo zjištěno, že povinný měl do 21. května 2015 hlášen pobyt v T. Ze zprávy Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, oddělení pobytu cizinců Kraj Vysočina, soud zjistil, že povinný je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky a měl od 18. prosince 2013 do 21. května 2015 hlášen trvalý pobyt na adrese v T., přičemž ke dni 21. května 2015 byl dle evidence Ministerstva vnitra pobyt povinného na území České republiky ukončen. Dále soud zjistil, že povinný není veden v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Dne 6. listopadu 2014 Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vydal příkaz k dodání povinného do výkonu trestu odnětí svobody do věznice v Brně. Podle zjištění soudu není povinný evidován v Centrální evidenci vězňů.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád) je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V posuzovaném případě nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť se nepodařilo zjistit místo trvalého pobytu povinného ani místo jeho pobytu na území České republiky, a není známo ani místo, kde má případný majetek postižitelný exekucí.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vychází najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinný, který nemá známé bydliště na území České republiky, zde má majetek, jenž by podléhal exekuci. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. proto určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud rozhodl, s ohledem na požadavek procesní ekonomie, tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011, 32 Nd 80/2012, či 30 Nd 242/2013), tedy Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. ledna 2016
JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu