23 Nd 366/2013
Datum rozhodnutí: 18.12.2013
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



23 Nd 366/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně Home Credit a.s., se sídlem v Brně, Moravské náměstí 249/8, PSČ 602 00, IČO 26978636, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, PSČ 602 00, proti žalovanému L. M., o zaplacení částky 17 998 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 738,46 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 261 C 59/2012, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:

Neurčuje se , který soud projedná a rozhodne věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 261 C 59/2012.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně usnesením ze dne 3. října 2013, č. j. 261 C 59/2012-20, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) k rozhodnutí o místní příslušnosti. Uvedl, že dohoda účastníků o prorogaci je absolutně neplatným úkonem pro rozpor s § 55 odst. 2 občanského zákoníku, a v daném případě podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit. Usnesení nabylo právní moci dne 25. října 2013.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) se řízení koná u soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud, jemuž byla věc v souladu s citovaným usnesením předložena, se především zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro rozhodnutí dle § 11 odst. 3 o. s. ř.
Z ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud rozhoduje o určení místní příslušnosti ve věcech patřících do pravomoci soudů České republiky (§ 7 o. s. ř.) jen za splnění dalšího předpokladu, že podmínky místní příslušnosti nejsou dány buď vůbec (chybějí), nebo je nelze zjistit.
Podle ustanovení § 84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Z předloženého spisu vyplývá, že soud nezjistil bydliště žalovaného.
Ze spisu však současně vyplývá, že žalovaný byl v době podání žaloby, tj. k 21. únoru 2012, hospitalizován na sociálních lůžkách v zařízení LDN, kde se zdržoval i v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně o vyslovení jeho místní nepříslušnosti.
Z výše uvedeného je patrné, že přestože Městský soud v Brně nezjistil bydliště žalovaného, podmínka pro určení místní příslušnosti soudu z hlediska § 85 odst. 1 o. s. ř. byla dána žalovaný se v době podání žaloby zdržoval v obvodu Okresního soudu v Lounech. Za této situace neměl Městský soud v Brně žádného důvodu předkládat věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Zdeněk Des předseda senátu