23 Nd 331/2016
Datum rozhodnutí: 14.12.2016
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



23 Nd 331/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci oprávněné Intrum Justitia Czech, s. r. o. , se sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46, identifikační číslo osoby 27221971, zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem Praha 1, Lazarská 1718/3, proti povinné D. B. , o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1904/2016, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1904/2016 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 2. 8. 2016 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 11. 8. 2016, č. j. 36 EXE 1904/2016-11, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude spis postoupen Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) k rozhodnutí, který místně příslušný soud věc projedná.
Obvodní soud pro Prahu 5 k tomu uvedl, že z provedené lustrace v centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že povinná má ukončený pobyt občana od 7. 4. 2016 na poslední adrese P., L., a že soud nezjišťoval existenci majetku povinné, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení - zjištění majetku povinné k uspokojení oprávněné.
V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen exekuční řád či zákon č. 120/2001 Sb. ), podle místa pobytu povinného. Jelikož soud při vydávání pověření exekutora není povolán zkoumat, zda a kde má povinný majetek, nelze zjistit podmínky pro určení místně příslušeného exekučního soudu ani podle toho, v obvodu kterého soudu se nachází majetek povinného. Za daných okolností tedy okresní soud vyslovil, že jsou v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. dány předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb. je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2013 uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. proto určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud rozhodl, s ohledem na požadavek procesní ekonomie, tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 242/2013 či sp. zn. 23 Nd 269/2015), tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. prosince 2016

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á
předsedkyně senátu