23 Nd 286/2012
Datum rozhodnutí: 31.10.2012
Dotčené předpisy: § 164 o. s. ř.




23 Nd 286/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce T. P., proti žalovanému M. Ch., o vydání bezdůvodného obohacení z porušení autorských práv ve výši 44.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci pod sp. zn. 36 C 1/2006, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu v Brně, takto:

Soudce Nejvyššího soudu v Brně JUDr. Jiří Spáčil, CSc. není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Co 56/2011.

Odůvodnění:

V řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci pod sp. zn. 36 C 1/2006 žalobce vznesl mimo jiné námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze, kteří jsou uvedeni na seznamu bývalých členů Komunistické strany Československa zveřejněném Ministerstvem spravedlnosti ČR a budou jeho spor rozhodovat, a ve stejném rozsahu vznesl námitku podjatosti i vůči všem soudcům Nejvyššího soudu, kteří budou rozhodovat o námitce podjatosti, neboť, jak uvedl, k zveřejnění seznamu soudců bývalých členů Komunistické strany Československa došlo v důsledku jeho osobní iniciativy a soudci takto dotčení ve sféře svých osobnostních práv mohou vůči němu chovat nepřátelské pocity, což zpochybňuje jejich způsobilost jednat o žalobcově věci nestranně.
Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti Nejvyššímu soudu spolu se spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci sp. zn. 36 C 1/2006, a s písemným vyjádřením soudců, jimž podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze přísluší věc vedenou pod sp. zn. 3 Co 56/2011 projednat a rozhodnout. Uvedení soudci shodně prohlásili, že nemají k posuzované věci ani k účastníkům řízení žádný vztah a že jim nejsou známy žádné okolnosti, pro které by mohly být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci.
Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti se týkala i člena senátu č. 22, soudce Nejvyššího soudu JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., který měl podle rozvrhu práce pro rok 2012 o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze rozhodovat, bylo v souladu s rozvrhem práce určeno, že o námitce podjatosti tohoto soudce senátu č. 22 rozhodne senát č. 23 ve složení JUDr. Ing. Jan Hušek, JUDr. Zdeněk Des a JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1, věta první o. s. ř. nadřízený soud v senátě.
Obecně lze uvést, že členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa samo o sobě není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout (k tomu se již Nejvyšší soud vyjadřoval např. v rozhodnutích sp. zn. 4 Nd 107/2011, 4 Nd 397/2011, aj.). Lze připomenout rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 24. února 2011, sp. zn. III. ÚS 3268/10, v němž byla zdůrazněna zásada, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Citované rozhodnutí neakceptuje tezi, že by soudci dřívější členové KSČ věc stěžovatele, bývalého politického vězně totalitárního komunistického režimu, nemohli rozhodovat. Míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je proto nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.
V posuzovaném případě žalobce zpochybňuje způsobilost rozhodnout v jeho věci nestranně u dotčeného soudce, že z jeho iniciativy došlo ke zveřejnění seznamu bývalých členů KSČ na internetovém portálu Ministerstva spravedlnosti a tím, že soudci uvedení v tomto seznamu mohou k němu chovat nepřátelské pocity a pociťovat vůči všemu averzi.
Závěr o podjatosti shora uvedeného soudce by se musel opírat o existenci jeho vlastního konkrétně definovaného zájmu na výsledku řízení, popř. jeho vztahu k účastníku řízení. Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce tak nemůže být zveřejnění jeho politické angažovanosti v minulosti a pouze z toho, bez dalších okolností odůvodňujících pochybnosti o jeho podjatosti, dovozovat, že takovýto soudce je z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen. Žalobcem prosazovaný extenzivní výklad ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. by ve svém důsledku mohl znemožnit projednání kauz týkajících se politických, ekonomických a vůbec společenských poměrů před listopadem 1989. S odkazem na argumentaci ve vztahu k uplatněné námitce podjatosti a s ohledem na podaný výklad Nejvyššího soudu, jakož i citované rozhodnutí soudu ústavního je patrné, že žalobcem namítané okolnosti nemohou objektivně založit podjatost uvedeného soudce.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze byl vyloučen soudce JUDr. Jiří Spáčil, CSc. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně 31. října 2012

JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu