23 Nd 125/2017
Datum rozhodnutí: 25.04.2017
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



23 Nd 125/2017


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a. s. , se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2808/2, identifikační číslo osoby 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému I. P. , pro 2.156,78 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 454/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 454/2017 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň město, požádal dne 20. 2. 2017 Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 24. 2. 2017, č. j. 14 EXE 454/2017-18, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ), který ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), určí místně příslušný soud.
Obvodní soud pro Prahu 5 uvedl, že povinný je v exekučním návrhu označen jako I. P. Takto označená osoba neprochází evidencí CEO, ani evidencí osob podnikajících dle živnostenského zákona. Z evidence ISZR soud zjistil, že povinný, státní příslušník Ukrajiny, měl na území České republiky vyznačen pobyt do 31. 12. 2012 na adrese P. V současné době, resp. v době zahájení exekučního řízení, ani v době řízení nalézacího není v evidencích Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu. Pro doručení exekučního titulu mu byl ustanoven opatrovník. Obvodní soud pro Prahu 5 tak dospěl k závěru, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti, a rozhodl, že jsou v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. dány předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen exekuční řád ), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, který byl požádán o pověření a nařízení exekuce a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil Obvodní soud pro Prahu 5.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. dubna 2017
JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D. předseda senátu