23 Cdo 773/2015
Datum rozhodnutí: 26.08.2015
Dotčené předpisy: § 107 o. s. ř., § 107a o. s. ř.



23 Cdo 773/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně EPREMO a.s., se sídlem v Praze 1 Malá Strana, Tržiště 372/1, vymazané z obchodního rejstříku ke dni 29. května 2013, proti žalované Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, identifikační číslo osoby 47116617, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Smíchov, Kořenského 1107/15, o zaplacení 229,693.736,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 17 C 145/2010, o dovolání společnosti Cashdirect alfa s.r.o., se sídlem v Mníšku pod Brdy, Pražská 24, identifikační číslo osoby 28267346, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem se sídlem v Praze 1, Nové Město, Na Florenci 2116/15, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2014, č. j. 29 Co 267/2014-299, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2014, č. j. 29 Co 267/2014-299, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. února 2014, č. j. 17 C 145/2010-262, se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 20. února 2014, č. j. 17 C 145/2010-262, rozhodl tak, že nepřipouští, aby na místo dosavadního žalobce EPREMO a.s., IČO 26055813, se sídlem Praha 1 Malá Strana, Tržiště 372/1, bylo v řízení pokračováno se společností Cashdirect alfa s.r.o., IČO 28267346, se sídlem Mníšek pod Brdy, Pražská 24.
K odvolání společnosti Cashdirest Alfa, s. r. o., odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Odvolací soud tak potvrdil usnesení soudu prvního stupně o tom, že se nepřipouští, aby na místo dosavadní žalobkyně bylo v řízení pokračováno se společností Cashdirect alfa s.r.o. Soudy rozhodovaly o návrhu společnosti Cashdirect alfa s.r.o., aby v řízení bylo pokračováno s ní, jako s procesním nástupcem ve smyslu § 107 o. s. ř. poté, co nevyhověly návrhu na vstup společnosti Cashdirect alfa s. r. o. dle § 107a o. s. ř. do řízení. Za situace, kdy soudy nepřipustily její vstup do řízení podle § 107a o. s. ř., odstoupila tato společnost dne 24. května 2013 od smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které na ni měla od žalobkyně přejít práva, která jsou předmětem řízení. V důsledku odstoupení společnosti Cashdirect alfa s. r. o. od smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka vymáhaná v tomto řízení zpět na původní žalobkyni. V důsledku zániku původní žalobkyně bez likvidace k datu 29. května 2013 přešla žalovaná pohledávka dle projektu fůze na společnost PALMA LIFE s.r.o., která zanikla bez likvidace dne 5. června 2013 sloučením s nástupnickou společností Grafian spol. s r.o., v likvidaci, na niž přešlo veškeré původní jmění žalobkyně. Společnost Grafian spol. s r.o., v likvidaci, byla v rámci projektu rozdělení rozštěpením sloučením s nástupnickými společnostmi zrušena a její jmění přešlo na společnost Cashdirect alfa s.r.o., tedy i pohledávka za žalovanou, která je předmětem řízení.
Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, který posuzoval otázku, zda společnost Cashdirect alfa s.r.o. odstoupila účinně od smlouvy o postoupení pohledávek, a dospěl k závěru, že nikoliv. Trvá právní stav, který zde byl v době rozhodování soudu o vstupu do řízení společnosti Cashdirect alfa s.r.o. podle § 107a odst. 1 o. s. ř. Soud se nemohl ztotožnit ani s návrhem uvedené společnosti ve vztahu k dalšímu důvodu, který měl spočívat v jednotlivých krocích směřujících k dílčím zánikům společností jejich přeměnami, když v jednotlivých společnostech došlo k majetkovým přesunům, které směřovaly pouze k tomu, aby společnost Cashdirect alfa s.r.o. mohla jiným způsobem vstoupit do tohoto řízení, když její předchozí návrh (respektive návrh původního žalobce) nebyl připuštěn. Podle soudu prvního stupně se v takovém postupu společnosti Cashdirect alfa s.r.o. jednalo především o obcházení práva, a soud nemohl vyhovět návrhu, neboť zde nikdy nedošlo ke změně faktického stavu, který jednou nastal a byl podroben přezkumu ze strany soudu. Odvolací soud doplnil, že soud prvního stupně při své úvaze o důvodnosti návrhu společnosti Cashdirect Alfa s.r.o. vycházel z navrhovatelem tvrzených a doložených skutečností, případně skutečností veřejně dostupných a učinil z nich správná skutková zjištění. Analogicky s ustálenou judikaturou soudů týkající se návrhu podle § 107a o. s. ř. zaměřil soud prvního stupně podle odvolacího soudu svoji pozornost na zkoumání, zda cílem návrhu není zneužití procesní úpravy. Pokud soud prvního stupně za dané situace vyhodnotil podle § 2 o. s. ř. účelovost postoupení pohledávky, která je předmětem řízení, a dospěl k závěru, že se jedná o účelové zneužití procesní úpravy, odvolací soud se s jeho závěrem ztotožnil a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu napadla společnosti Cahdirect alfa s. r. o. dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo otázek, které v rozhodování dovolacího soudu doposud nebyly vyřešeny. Dovolatelka uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci na základě ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. To spatřuje v tom, že soudy nižších stupňů postupovaly nesprávně, když nepřipustily, aby namísto dosavadní žalobkyně bylo v řízení pokračováno s dovolatelkou, přestože byly splněny podmínky dle § 107 odst. 3 o. s. ř. Dále předkládá k posouzení otázku, zda lze případ univerzální sukcese podle § 107 odst. 3 o. s. ř. posoudit jako zneužití procesní úpravy ve smyslu § 2 o. s. ř., a zda na tyto případy dopadá judikatura vztahující se k § 107a o. s. ř. Dovolatelka také vytýká soudům nižších stupňů, že nesprávně vyložily § 1 o. s. ř., když dovodily, že dovolatelka zneužívá procesních práv.
Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl, pokud nebude odmítnuto.
Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasně podané oprávněnou osobou zastoupenou advokátem a že splňuje formální obsahové znaky předepsané v § 241a odst. 2 o. s. ř. Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vyjmenovaných v ustanovení § 238a o. s. ř, zbývá určit, zda je dovolání přípustné dle § 237 o. s. ř.
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je přípustné i důvodné, neboť napadeným rozhodnutím se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Podle § 107 odst. 1 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Podle § 107 odst. 3 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinnosti, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde. Podle § 107 odst. 5 věta první o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Občanský soudní řád v § 107 o. s. ř. předvídá procesní postup soudu v situaci, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno. Zákon tak soudu ukládá, jak má procesně postupovat. Umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem právnické osoby, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.
O tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, jenž ztratil způsobilost být účastníkem řízení, tedy kdo je jeho procesním nástupcem v projednávaném sporu nebo v jiné právní věci, soud vždy rozhodne usnesením. Nebude-li řízení tedy zastaveno a je-li možné v řízení ihned pokračovat nebo odpadá-li překážka bránící pokračování v řízení, pro kterou bylo řízení případně přerušeno, soud zjistí (bez návrhu z úřední povinnosti ) kdo je procesním nástupcem zemřelého (zaniklého) účastníka ohledně práv nebo povinností o něž v řízení jde. K objasnění této otázky provede všechna potřebná šetření; protože tu jde o postup soudu v řízení (a nikoliv o dokazování o skutkovém stavu věci), soud není vázán případnými návrhy účastníků o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, ani navrhovanými prostředky ke zjištění tohoto procesního nástupce (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 726, 727).
Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vychází ze závěru, že přestože se jedná o institut práva procesního, je procesní nástupnictví odvozeno od nástupnictví hmotněprávního, a souvisí tedy s otázkou věcné legitimace ve sporu. Procesním nástupcem účastníka řízení je proto ten, kdo podle hmotného práva převzal po zaniklém účastníku právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2010, sp. zn. 25 Cdo 2883/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Odo 1770/2006).
Pro úvahu soudu o tom, zda v případě zániku účastníka řízení v průběhu občanského soudního řízení, má být řízení zastaveno anebo má být přerušeno či v něm pokračováno, je rozhodující, zda zánikem účastníka dochází k zániku uplatněného nároku nebo tento nárok přechází na právní nástupce. Sama existence právního nástupce zaniklého účastníka není pro takovou úvahu významná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 2003, sp. zn. 22 Cdo 946/2003).
Odvolací soud ustanovení § 107 o. s. ř. nesprávně vyložil. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že společnost Cashdirect alfa s.r.o. není právním nástupcem dosavadního žalobce. Své rozhodnutí o nepřipuštění, aby tato společnost vstoupila do řízení na místo dosavadního žalobce, odůvodnil tím, že ve věci došlo k účelovému postoupení pohledávky, která je předmětem řízení, a s odkazem na § 1 a § 2 o. s. ř. by rozhodnutí o připuštění, aby na místo dosavadního žalobce bylo v řízení pokračováno se společností Cashdirect alfa s.r.o., představovalo zneužití procesní úpravy.
Na soudu ve smyslu § 107 o. s. ř. bylo, aby nejprve posoudil, zdali původní žalobce ztratil po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení. Bylo-li tomu tak, a žalobce jako právnická osoba zanikl, měl se zabývat tím, zda povaha věci umožňuje v řízení pokračovat. Umožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, procesním nástupcem žalobce by měla být osoba, která vstoupila do jejich práv a povinností, případně, která po zániku právnické osoby její práva a povinnosti převzala. Soudy nižších stupňů dospěly k závěru, že společnost Cashdirect alfa s.r.o. takovou osobou není. V takovém případě nebyly dány podmínky pro to, aby soudy rozhodly o tom, že tato společnost je procesním nástupcem dosavadního žalobce. Soud měl posoudit, zdali je zde určitá osoba, se kterou ve smyslu § 107 odst. 3 o. s. ř. je možno v řízení pokračovat. Nebylo-li možné v řízení ihned pokračovat, soud měl řízení přerušit. Způsobilost být účastníkem řízení je podmínkou řízení. Nemá-li žalobce žádného procesního nástupce, soud řízení zastaví.
Na soudu nyní bude, aby vyšetřil, zdali je zde právní nástupce dosavadního žalobce a v takovém případě, umožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, rozhodl podle § 107 o. s. ř. o procesním nástupnictví. V opačném případě soud řízení zastaví.
Z důvodu shora uvedených dovolací soud bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Protože se důvody zrušení rozhodnutí odvolacího soudu vztahují i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud podle § 243e odst. 2 o. s. ř. i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243g odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř.).
Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz .
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 26. srpna 2015

JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu