23 Cdo 5244/2009
Datum rozhodnutí: 25.01.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c)) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009



23 Cdo 5244/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně T., spol. s r.o., zastoupené Mgr. J. V., advokátem , proti žalovanému E. Ch., o zaplacení částky 15 254 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 14 C 130/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2009, č.j. 51 Co 620/2009-36, takto :

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 27. 7. 2009 č.j. 14 C 130/2009-26 zastavil odvolací řízení pro nesplnění poplatkové povinnost žalovaným, která mu vznikla podáním odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vydanému v této věci. Proti tomuto usnesení, které mu bylo doručeno dne 30. 7. 2009, podal žalovaný dne 17. 8. 2009 odvolání; zákonná 15denní odvolací lhůta počala běžet dne 31. 7. 2009 a její poslední den připadl na pátek 14. 8. 2009. Odvolání podané 2 dny po uplynutí odvolací lhůty, posoudil soud prvního stupně jako opožděné, usnesením ze dne 21. srpna 2009 č.j. 14 C 130/2009-28 je odmítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. října 2009 č.j. 51 Co 620/2009-36, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud konstatoval, že odvolání podané žalovaným dne 17. 8. 2009 bez žádosti o prominutí zmeškání lhůty bylo vskutku opožděné a soud prvního stupně je správně z tohoto důvodu podle § 208 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) odmítl. Svůj potvrzující výrok odůvodnil odvolací soud absencí relevantních odvolacích námitek žalovaného, jež by se vztahovaly k závěrům soudu prvního stupně o opožděnosti podaného odvolání.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž uvedl, že nedodržení příslušné lhůty bylo způsobeno z důvodu značného časového a nervového vypětí vyvolaného tím, že trávil hodně času na útvaru vyšetřování Policie ČR v souvislosti s odcizením a ztrátou finančních prostředků , přičemž ztráta finančních prostředků byla prokázána . Žalovaný navrhl vrácení věci soudu prvního stupně, kde hodlá doložit veškeré důkazy svědčící v jeho prospěch, které doposud nebyly akceptovány.
Napadené usnesení odvolacího soudu bylo vyhlášeno po 1. červenci 2009, kdy nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) proto vzhledem k bodu 12 přechodných ustanovení v článku II uvedeného zákona dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v dané věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle § 238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle § 238a a § 239 o. s. ř.
Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení § 239 o. s. ř.) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání, a to podle § 208 odst. 1 o. s. ř. pro opožděnost tohoto odvolání. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání aniž by se mohl věcí dále zabývat podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. ledna 2010

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu