23 Cdo 5148/2009
Datum rozhodnutí: 18.03.2010
Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 o. s. ř.




23 Cdo 5148/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr.Ing. Jana Huška, ve věci žalobkyně ČEZ Prodej, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, PSČ 120 01, IČ 27232433, zastoupené JUDr. Danielem Volopichem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina č. 23, PSČ 323 18, proti žalovanému V. B., o zaplacení 4. 742,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 41 C 415/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. srpna 2009, č. j. 9 Co 272/2009-38, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mostě rozsudkem ze dne 8. ledna 2009, č. j. 41 C 415/2008 15, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 742 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 8 454 Kč k rukám jejího právního zástupce (výrok II.) a dále rozhodl, že povinnosti uložené ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku je žalovaný povinen splnit v po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 500 Kč, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 25. srpna 2009, č. j. 9 Co 272/2009-38 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o splatnosti přisouzené pohledávky a ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce podle obsahu dovolání, ve kterém nesouhlasí se závěry odvolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalovaným), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Za podmínek stanovených ustanovením § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí o předmětu řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaný, je věcí samou nárok uplatněný v žalobě. Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o žalobkyní uplatněném nároku 4.742,-Kč s příslušenstvím, nýbrž potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, že povinnost zaplatit přisouzenou jistinu s příslušenstvím bude žalovaný plnit ve splátkách odpovídajících jeho tíživým finančním poměrům a dále bylo potvrzeno rozhodnutí o náhradě nákladů řízen (výrok I.) Dále odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení § 237 o. s. ř.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu je svou povahou rozhodnutím nemeritorním, bylo namístě posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení § 239 o. s. ř. Toto ustanovení sice přiznává účastníku možnost podat dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu, ovšem v případech, které jsou zde ve výčtu výslovně uvedeny. Usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o uložení povinnosti uhradit vymáhanou jistinu ve splátkách a náhradě nákladů řízení, ve výčtu uvedeno není; nelze proto přípustnost dovolání v dané věci podle ustanovení § 239 o. s. ř. dovodit.
Lze uzavřít, že dovolání žalovaného není přípustné podle § 237 o. s. ř. ani podle § 239 o. s. ř. či ostatních ustanovení o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný nemá právo na náklady dovolacího řízení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. března 2010

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu