23 Cdo 5013/2009
Datum rozhodnutí: 25.01.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c)) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009



23 Cdo 5013/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně K. A. s.r.o., zastoupené Mgr. J. B., advokátkou proti žalovanému Ing. L. J., zastoupenému JUDr. T. V., advokátem , o zaplacení částky 62 207 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 6 C 242/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. července 2009 č. j. 22 Co 1264/2009-153, takto :

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozsudkem ze dne 10. února 2009, č.j. 6 C 242/2008-99 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 50 279 Kč s 0,1% úrokem denně z částky 69 206 Kč od 29. 7. 2008 do 20. 10. 2008 a s 0,1% úrokem z prodlení z částky 50 279 od 21. 10. 2008 do zaplacení (výrok pod bodem I), žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení další částky 11 928 Kč s úroky z prodlení v rozsahu větším, než jak byly úroky z prodlení přiznány ve výroku I rozsudku, zamítl (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. července 2009 č. j. 22 Co 1264/2009-153 rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod bodem I a pod bodem III potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Napadený rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen 16. července 2009, tedy poté, co dne 1. 7. 2009 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb., Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) proto vzhledem k bodu 12 přechodných ustanovení v článku II uvedeného zákona dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [§ 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. )].
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání však není podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč.
V dané věci napadá žalobkyně rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod bodem I a III, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 50 279 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení prací, které žalobkyně pro žalovaného provedla na základě nepojmenované smlouvy účastníků uzavřené podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) obsahující sjednání závazku žalobkyně provést pro žalovaného vyproštění jeho dvou zapadlých lesních strojů uvízlých v lesním porostu u N. B. a závazek žalovaného zaplatit žalobkyni dohodnutou cenu určenou podle sazebníku žalobkyně. S přihlédnutím ke všem okolnostem je tudíž zřejmé, že se uplatněný nárok týká podnikatelské činnosti účastníků (nárok byl uplatněn vůči žalovanému jako podnikateli); ve smyslu § 261 odst. 1 obch. zák se proto jedná o obchodní závazkový vztah. Vzhledem k tomu, že jde o peněžité plnění, jehož výše nedosahuje zákonné hranice stanovené pro obchodní věci, není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. ledna 2010

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu