23 Cdo 4908/2009
Datum rozhodnutí: 19.06.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.




23 Cdo 4908/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, IČ: 000 01 350, zast. Mgr. Martinem Hrodkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klementská 1216/46, proti žalované České republice Ministerstvu financí ČR , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, IČ: 000 06 947, zast. JUDr. Borisem Treglerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská 4, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cm 122/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. května 2009, č. j. 5 Cmo 77/2009-867, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. 5. 2009, č. j. 5 Cmo 77/2009-867, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze (dále též jen soud prvního stupně ) ze dne 3. 10. 2008, č. j. 11 Cm 122/2005-816, jímž tento soud zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu vydaného dne 17. 2. 2005 Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pod sp. zn. Rsp 48/04 a rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na jejich náhradu částku 9.877,- Kč k rukám jejího právního zástupce; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované na jejich náhradu částku 11.424,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Dovoláním ze dne 28. 8. 2009 napadla žalobkyně rozsudek odvolacího soudu s tím, že dovolání je přípustné dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro zásadní význam právních otázek, jež formulovala tak, zda je možné po uplynutí tříměsíční lhůty k podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu dle ust. § 32 odst. 1 ZRŘ doplňovat další důvody pro zrušení rozhodčího nálezu a zda usnesení soudu o dodatečném uznání pohledávky v konkursním řízení dle ust. § 24 odst. 3 ZKV je závazné pro všechny věřitele úpadce dle § 25 odst. 1 ZKV. Své dovolací námitky podřadila pod dovolací důvody uvedené v ust. § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř, tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalovaná se k podanému dovolání, jak plyne z předkládací zprávy soudu prvého stupně a obsahu spisu, nevyjádřila.
Podáním ze dne 29. 5. 2012 vzala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dovolání ze dne 28. 8. 2009 zcela zpět.
Podle § 243b odst. 5 o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Nejvyšší soud vzhledem k tomu, že dovolatelka vzala dovolání zcela zpět, rozhodl tak, že dovolací řízení v dané věci zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243d odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na to, že žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. června 2012


JUDr. Ing. Jan Hušek
předseda senátu