23 Cdo 4491/2014
Datum rozhodnutí: 16.12.2014
Dotčené předpisy: § 240 o. s. ř.



23 Cdo 4491/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce L. V. , zastoupeného JUDr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Meziříčská 774, proti žalované L. H. , zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Lvem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Poláškova 2, o zaplacení částky 190.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 12 C 64/2011, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. srpna 2012, č. j. 15 Co 392/2012 - 71, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 18. ledna 2012, č. j. 12 C 64/2011 51 zamítl žalobu na zaplacení 190.000,- Kč spolu s úrokem z prodlení a stanovil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 7. srpna 2012, č. j. 15 Co 392/2012 71, kterým rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce se výše uvedené částky domáhá z titulu smlouvy o koupi dvou motorových vozidel, kterou se žalovanou uzavřel dne 4. ledna 2010. Účastníci se dohodli na kupní ceně ve výši 300.000,- Kč. Na tuto částku ještě před podpisem smlouvy žalovaná uhradila zálohu 50.000,- Kč, ze zbývajících splátek v celkové výši 250.000,- Kč však uhradila pouze 60.000,- Kč. Celkem tedy nezaplatila 190.000,- Kč.
K námitce žalované soud prvního stupně dospěl k závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobce, proto žalobu zamítl. Smlouva o postoupení pohledávky za dlužníkem L. H. byla uzavřena mezi žalobcem a společností MART SECURITY s.r.o. dne 9. června 2010. Tuto smlouvu smluvní strany dne 11. července 2010 zrušily. Dle soudu prvního stupně (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 29 Odo 1767/2006) však strany nemohly smlouvu o postoupení zrušit dohodou poté, co splnily své závazky z ní. Právní stav založený účinným postoupením pohledávky lze v takovém případě vrátit do doby před postoupením jen uzavřením nové smlouvy o postoupení pohledávky.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Postoupení pohledávek bylo úplatné, přičemž splatnost úplaty byla vázána na úhradu pohledávky žalovanou. Nelze proto souhlasit se soudem prvního stupně, že smlouva o postoupení pohledávky zanikla splněním, když nedošlo ke splnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Dohoda označená žalobcem a společností MART SECURITY s.r.o. jako výpověď smlouvy o postoupení pohledávek, znamená obnovení původního stavu, obnovuje se tak původní postavení žalobce jako věřitele a proto je žalobce aktivně legitimován.
Výše uvedené usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním ze dne 4. února 2014. Úvahu odvolacího soudu, že postoupení pohledávek bylo úplatné a úplata je součástí smlouvy o postoupení pohledávek, což znamená v případě zrušení smlouvy obnovení původního stavu, se jeví jako nesprávná. Žalovaná s takto posouzeným stavem mezi žalobcem jako postupitelem a postupníkem nesouhlasí a má za to, že by se i touto otázkou měl Nejvyšší soud zabývat.
Dovoláním žalovaná brojí zejména proti druhému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. prosince 2013, č. j. 15 Co 729/2013 134. O části dovolání, jíž napadá tento rozsudek, rozhodl Nejvyšší soud samostatně usnesením ze dne 16. prosince 2014, č. j. 23 Cdo 2763/2014-166.
Žalobce se k dovolání vyjádřil dne 18. června 2014 a namítá, že dovolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Dle § 57 odst. 1 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Dle odstavce třetího je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že napadené usnesení bylo žalované (jejímu právnímu zástupci) doručeno 4. října 2012. Lhůta pro podání dovolání tak uplynula 4. prosince 2012, tedy v úterý. Z ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že zmeškání lhůty nelze prominout. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno až 11. února 2014, je opožděné. Proto Nejvyšší soud dovolání žalované s odkazem na ustanovení § 243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 218a o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., neboť náklady žalobci nevznikly, protože byly vypořádány v rámci rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2763/2014.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2014

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á
předsedkyně senátu