23 Cdo 4060/2016
Datum rozhodnutí: 05.12.2016
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 o. s. ř., § 104 odst. 2 o. s. ř.



23 Cdo 4060/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně KONTO-EFEKT, s.r.o., se sídlem v Hlubočkách, Posluchov 25, IČO 62302485, ve věci nejasného podání žalobkyně, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 Nc 707/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 30. března 2016, č. j. 12 Co 110/2016-44, takto:


Dovolací řízení se zastavuje .




Stručné odůvodnění:
(§ 243f odst. 3 o. s. ř.)


Okresní soud v Olomouci jako soud prvního stupně usnesením ze dne 26. února 2016, č.j. 12 Nc 707/2015-38, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a rovněž zamítl její žádost o ustanovení zástupce.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 30. března 2016, č.j. 12 Co 110/2016-44, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně včasně podaným dovoláním, které nebylo sepsáno advokátem (ze spisu ani nevyplynulo, že by osoba jednající za dovolatelku jakožto za právnickou osobu měla právnické vzdělání), což představuje vadu, pro kterou v dovolacím řízení nelze pokračovat.
Protože dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodováno o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě, a prvotním cílem dovolatelky je zajistit si zastoupení pro řízení o žalobě, Nejvyšší soud nejprve sám přistoupil k posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.
V souladu s § 138 o. s. ř. podmínkou pro (částečné) osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva se jedná např. tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti, nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 (uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Soudy obou stupňů správně dovodily, že v případě dovolatelky se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť podání žalobkyně (žaloba) neobsahovalo základní náležitosti návrhu na zahájení řízení požadované § 79 o. s. ř. a žalobkyně ani na výzvu soudu prvního stupně vady podání neodstranila. Z toho je zřejmé, že takové žalobě by nemohlo být vyhověno a ze strany žalobkyně jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Tudíž i dovolání proti usnesení odvolacího soudu o zamítnutí osvobození od soudních poplatků a zamítnutí ustanovení zástupce pro řízení o obnovu je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř.
Vzhledem k tomu, že nedostatek povinného zastoupení dovolatele, který nemá právnické vzdělání, je nedostatkem podmínek řízení na straně účastníka, a vzhledem k tomu, že tento nedostatek nebyl ani přes výzvu soudu odstraněn (viz usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. srpna 2016, č.j. 12 Nc 707/2015-62), dovolací soud řízení v podle § 104 odst. 2 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. prosince 2016

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á
předsedkyně senátu