23 Cdo 3183/2008
Datum rozhodnutí: 22.04.2009
Dotčené předpisy:





23 Cdo 3183/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce M., spol. s r. o., zast. JUDr. A. S., Ph.D., advokátem, proti žalovanému S. m. P., zast. JUDr. M. A., advokátem, o zaplacení 4.024.000,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu Plzeň město pod sp. zn. 35 C 76/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2008, č. j. 25 Co 264/2007-168, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 2.550,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho právního zástupce JUDr. A. S.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud Plzeň město mezitímním rozsudkem ze dne 12. 3. 2007, č. j. 35 C 76/2005-143, rozhodl tak, že žaloba o zaplacení 4.024.000,- Kč s přísl. je po právu .


Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. 1. 2008, č. j. 25 Co 264/2007-168, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že správné znění výroku je uplatňovaný nárok je co do základu opodstatněný .


V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, že zopakoval listinné důkazy vztahující se k přiznání dotace a provedl účastnický výslech ing. P. R. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo podle § 536 a násl. obč. zák., neboť uvedená smlouva byla uzavřena orgánem, který tak byl oprávněn učinit (čl. 8 odst. 2 Statutu města P.), popř. nebyla neplatná pro rozpor s čl. 30 odst. 18 Statutu města P., podle něhož nemohly být městskými obvody zahajovány stavební práce bez zajištěného financování. I v případě neplatnosti předmětné smlouvy o dílo pro rozpor s čl. 30 odst. 18 Statutu města P. by podle odvolacího soudu nešlo o účinnou obranu žalovaného ve vztahu k požadované náhradě škody, neboť ten, kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je podle ust. § 268 obch. zák. povinen nahradit škodu osobě, které byl právní úkon určen.


Odvolací soud dále v odůvodnění rozsudku uvedl, že právní následky předmětné smlouvy (§ 36 odst. 2 obč. zák.) o dílo byly závislé na odkládací podmínce, neboť v čl. XII., bodě 12.7, si strany sjednaly, že smlouva nabude účinnosti dnem přiznání státní dotace na nájemní bytovou výstavbu a v případě nepřiznání státní dotace si zadavatel vyhrazuje právo na odstoupení od uzavřené smlouvy o dílo . Na podkladě listinných důkazů a výslechu ing. R. týkajících se dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen SFRB ) odvolací soud uzavřel, že žádost o poskytnutí dotace ze dne 29. 11. 2001 se týkala výstavby 24 b. j. v katastrálním území P. L. Ze sdělení SFRB ze dne 1. 3. 2002 vyplývá, že žádost byla SFRB schválena, avšak měla formální vady, které nebyly podle odvolacího soudu důvodem pro podání nové žádosti, a proto v nepodání nové žádosti nebylo soudem spatřováno zmaření odkládací podmínky. Z uvedeného sdělení SFRB, že pro přiznání požadované dotace bylo třeba předložit další doklady v něm specifikované, aby poté byl SFRB vypracován návrh smlouvy o poskytnutí dotace a limity k jejímu čerpání; další doklady žalovaným nebylo SFRB předány.


Odvolací soud dále v odůvodnění rozsudku uvedl, že z účastnické výpovědi ing. R. zjistil, že po dopracování podkladů Městským obvodem Plzeň 4 bylo na zamýšlenou výstavbu zapotřebí 31 miliónů Kč, přičemž původní náklady měly činit 20 miliónů Kč, a protože dofinancování by bylo příliš drahé, žalovaný usnesením č. 660/2003 rozhodl, že neschvaluje zahájení realizace nástaveb 24 b. j. na panelovém objektu D. 4, 6, 8, včetně zateplení, výtahů a parkoviště s použitím finančních prostředků města Plzeň pro rok 2004. Žalovaný, ačkoli mu žádost o dotaci byla schválena, nepokračoval se SFRB v dalším jednání (předložení požadovaných dokladů, uzavření smlouvy o dotaci) a tím zmařil splnění odkládací podmínky. Nesplnění odkládací podmínky bylo dále podle odvolacího soudu žalovanému v jeho prospěch, a tímto způsobem bylo možno odklidit platnou, avšak finančně nekrytou mezi účastníky uzavřenou smlouvu o dílo. Vzhledem k tomu, že nesplnění odkládací podmínky záměrně zmařil žalovaný, stala se předmětná smlouva nepodmíněnou (§ 36 odst. 3 obč. zák.).


Odvolací soud se dále ztotožnil s dalšími skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, zejména o neplatnosti odstoupení žalovaného od smlouvy o dílo, o hodnocení čl. III., bod 3.1 smlouvy o dílo, o termínu předání staveniště a jeho nepředání, o důvodnosti odstoupení žalobce od smlouvy o dílo. Správné byly podle odvolacího soudu i závěry soudu prvního stupně o odpovědnosti žalovaného za škodu porušením závazku (§ 373 a násl. obch. zák.) s výjimkou výše škody. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil s tím, že upřesnil znění výroku tak, aby bylo vystiženo, že v dané věci jde o mezitímní rozsudek.


Dovoláním ze dne 21. 4. 2008 napadl žalovaný shora uvedený rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu přípustnost s tím, že dovolání se opírá o ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.


V odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že vymezuje právní otázky zásadního významu skutkově tak, že soudy dospěly k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo obsahující odkládací podmínku, spočívající v přiznání státní dotace. Žalovaný podal žádost o poskytnutí dotace na výstavbu nájemního bytu dne 29. 11. 2001, z odpovědi SFRB z 11. 3. 2002 (správně 1. 3. 2002) vyplývá, že žádost žalovaného o dotaci byla výborem SFRB schválena. Obsahem skutkových zjištění soudů tedy je, že státní dotace byla přidělena 1. 3. 2002, smlouva o dílo byla uzavřena dne 12. 9. 2002. Žalovaný je proto názoru, že odkládací podmínka sjednaná v čl. XII., bodě 12.7, je podmínkou nemožnou, neboť nastala již před uzavřením smlouvy o dílo, a proto je smlouva o dílo absolutně neplatná od samého počátku.


Dovolatel dále v odůvodnění dovolání uvedl, že další právní otázkou je zmaření odkládací podmínky ze strany žalovaného, jemuž bylo její nesplnění na prospěch. Podle názoru dovolatele on sjednanou odkládací podmínku nezmařil, neboť o přidělení dotace požádal a ta mu byla přidělena; zaměňuje pojem přidělení (přiznání) dotace a její čerpání, k čemuž se ve smlouvě nezavázal. Zásadní otázkou pak je, zda žalovanému jako příjemci dotace může být pojmově zmaření čerpání dotace na prospěch, neboť přijetí dotace je majetkovým prospěchem bez poskytnutí vzájemného plnění.


Podle dovolatele je klíčovou otázkou interpretace čl. III., bod 3.1. Soudy obou stupňů vyložily toto ustanovení tak, že k zastavení, ukončení stavebních prací a ke změně termínu zahájení a dokončení stavby bylo zapotřebí sjednání dodatku ke smlouvě o dílo, s čímž dovolatel nesouhlasí. Výkladem tohoto ustanovení a slov objednatel si vyhrazuje právo je podle dovolatele nutné dovodit, že se jednalo o jednostranný úkon objednatele. Dále je otázkou, zda zastavením nebo ukončením stavebních prací dochází ke změně smlouvy. Podle dovolatele předmětné ujednání smlouvy o dílo lze podřadit ust. § 642 odst. 1 obč. zák. (právo objednatele jednostranně odstoupit od smlouvy), popř. ust. § 355 odst. 1 obch. zák. o odstupném.


Dovolatel dále pokládá za nesprávné právní posouzení to, že odvolací soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o dílo není v rozporu s čl. 30 odst. 18 Statutu města Plzeň, přestože městský obvod neměl zajištěno financování stavby z vlastního rozpočtu, neboť uzavření smlouvy nelze podle odvolacího soudu podřadit pod pojem zahájení investiční akce . Porušení zákazu stanoveného v uvedeném článku obecně závazné vyhlášky obce by podle dovolatele mělo vést k závěru o neplatnosti smlouvy o dílo.


Dovolatel s ohledem na shora uvedené proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek a vrátil mu věc k dalšímu řízení.


V podání ze dne 22. 7. 2008 se k dovolání vyjádřil žalobce. Ve vyjádření zejména uvedl, že smyslem odkládací podmínky bylo, aby žalovaný získal bezvýhradně státní dotaci, tj. aby finanční prostředky byly připsány na jeho účet, popř. u SFRB připraveny k poukázání na účet zhotovitele (žalobce). Odkládací podmínka nebyla ke dni uzavření smlouvy splněna, neboť k čerpání dotace bylo nutné, aby žalovaný uzavřel se SFRB příslušnou smlouvu, což neučinil a tím sjednanou podmínku zmařil a proto se smlouva o dílo stala nepodmíněnou.


Žalobce ve vyjádření dále uvedl, že zmaření odkládací podmínky bylo žalovanému ve prospěch, neboť dotace na výstavbu může být SFRB poskytnuta pouze do výše 50 % nákladů, zbývající část nákladů musel opatřit žalovaný. Žalovaný přes označení odkládací podmínky tak nemusel zajistit dofinancování stavby, což mu bylo na prospěch.


Dále dovolatel nebyl podle žalobce oprávněn jednostranně měnit smlouvu o dílo; ve smlouvě bylo výslovně stanoveno, že změna rozsahu plnění je podmíněna dodatkem ke smlouvě. Navíc žalovaný pomíjí, že nežádal zastavení stavebních prací, ani jejich ukončení či změnu termínu zahájení nebo dokončení stavby, ale pouze odstoupil od smlouvy pro nepřidělení státní dotace.


Žalobce dále namítá, že neplatnost smlouvy o dílo nelze dovozovat z toho, že by byla v rozporu s čl. 30 odst. 18 Statutu města Plzně. Žalovaný sám, nikoliv prostřednictvím městského obvodu P.4, podal dne 29. 11. 2001 žádost u SFRB o dotaci na výstavbu nájemních bytů, vč. 24 bytových jednotek, jichž se týká předmětná smlouva o dílo, a proto již při podání žádosti o dotaci si musel být vědom povinnosti stavbu dofinancovat, včetně způsobu, jakým to učiní.


Na základě uvedeného proto žalobce navrhuje, aby dovolací soud dovolání jako nedůvodné zamítl.


Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil dovolání podle ust. § 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 4 a § 241a odst. 1 o. s. ř. a konstatoval, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, včas, obsahuje potřebné náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.


Poté se dovolací soud zabýval tím, zda je v posuzovaném případě, kdy byl odvolacím soudem potvrzen mezitímní rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, dovolání přípustné.


Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ust. § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř.


Podle ust. § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. není v daném případě dovolání přípustné, neboť odvolací soud napadeným rozsudkem potvrdil v pořadí prvý (mezitímní) rozsudek soudu prvního stupně.


Dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., na který dovolatel v dovolání též odkazoval, přípustné tehdy, směřuje-li proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, není-li dovolání přípustné podle ust. § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci po právní stránce zásadní význam, tj. zejména tehdy, řeší-li se v něm právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li se v něm právní otázka v rozporu s hmotným právem.


Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně důvod uvedený v ust. § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, nikoliv již např. námitky směřující proti nedostatkům na skutkovém zjištění.


V posuzované věci dovolatel v dovolání především namítal, že sjednaná odkládací podmínka (čl. XII, bod 12.7 smlouvy) je podmínkou nemožnou, neboť nastala již před uzavřením smlouvy o dílo, a proto je tato smlouva neplatná.


Ze skutkových zjištění vyplývá, že mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla dne 12. 9. 2002 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem plnění byla dvoupodlažní nástavba 24 b. j. včetně zateplení a výtahů na objektu D. 4, 6, 8 v P. L.


V čl. XII., bodě 12.7 předmětné smlouvy o dílo si strany sjednaly, že smlouva o dílo nabude platnosti dnem jejího podpisu a účinnosti dnem přiznání státní dotace na nájemní bytovou výstavbu v případě nepřiznání státní dotace si zadavatel vyhrazuje právo na odstoupení od uzavřené smlouvy o dílo .


Z uvedeného je zřejmé, že účastníky bylo sjednáno, že účinky právního úkonu (smlouvy o dílo) nastanou až tehdy, bude-li splněna určitá podmínka (přiznána státní dotace).


Ve smyslu § 36 odst. 2 obč. zák. se tedy jedná o podmínku odkládací, jak správně konstatoval odvolací soud.


Ze skutkových zjištění dále vyplývá, že žádost o poskytnutí dotace žalovaný vystavil dne 29. 11. 2001. SFRB dne 1. 3. 2002 žadateli (žalovanému) sdělil, že bylo žádosti (návrhu) na poskytnutí dotace vyhověno s tím, že pro přiznání dotace bylo třeba SFRB předložit další doklady a uzavřít smlouvu o poskytnutí dotace. Žalovaný poté již požadované doklady nepředložil a smlouvu o poskytnutí dotace neuzavřel, a to z důvodu nedostatku vlastních finančních prostředků (viz usnesení Rady města P. ze dne 5. 6. 2003). Smlouva o dílo byla uzavřena dne 12. 9. 2002.


Pokud dovolatel namítal, že sjednaná odkládací podmínka byla podmínkou nemožnou, neboť byla splněna před uzavřením smlouvy o dílo (státní dotace byla přidělena 1. 3. 2002 a smlouva o dílo byla uzavřena 12. 9. 2002) a tím se stala smlouva o dílo neplatnou, není tento jeho názor správný.


V případě odkládací podmínky, která je nemožná (nesplnitelná), je právní úkon takto podmíněný, neplatný v celém rozsahu.


V posuzovaném případě byla účinnost smlouvy o dílo podmíněna přiznáním státní dotace. Ze sdělení SFRB ze dne 1. 3. 2002 vyplývá, že žádost o dotaci na poskytnutí dotace na výstavbu mj. 24 b. j. byla výborem SFRB schválena a pro poskytnutí dotace byl žadatel povinen předložit další doklady a uzavřít smlouvu o poskytnutí dotace, k čemuž nedošlo.


Z uvedeného je zřejmé, že schválením žádosti o dotaci nebyla ještě dotace žalovanému přiznána, neboť k jejímu přiznání bylo zapotřebí doplnit další doklady, bez jejichž doplnění by se žalovaným nebyla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Odkládací podmínka sjednaná v předmětné smlouvě tak nebyla podmínkou splněnou již před uzavřením smlouvy o dílo, tedy podmínkou nemožnou (nesplnitelnou) a jejím důsledkem proto nemůže být neplatnost celé smlouvy.


Dovolatel dále namítal, že sjednanou odkládací podmínku nezmařil, neboť o přidělení dotace požádal a soudy zaměňují pojem přidělení (přiznání) a čerpání dotace, k němuž se dovolatel nezavázal a že zmaření čerpání dotace jemu nemůže být ve prospěch.


Podle § 36 odst. 3 obč. zák. jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.


Ze skutkových zjištění je zřejmé, že žalovaný po schválení žádosti o přidělení dotace SFRB dále záměrně nepostupoval tak, aby mu dotace byla přiznána (nedoplnil požadované doklady potřebné pro uzavření smlouvy o dotaci, tuto smlouvu neuzavřel), a to z důvodů na jeho straně, neboť žalovaný neměl dostatek finančních prostředků pro dofinancování nejméně 50 % části nákladů na výstavbu 24 b. j., což vedlo k přijetí usnesení Rady města P. o tom, že nástavby nebudou realizovány.


Dovolací soud za uvedené situace pokládá za správný závěr odvolacího soudu, že žalovaný svým jednáním zmařil splnění sjednané odkládací podmínky a že její zmaření mu bylo na prospěch, neboť nemusel zajišťovat dofinancování výstavby 24 b. j. Tím se předmětná smlouva o dílo stala nepodmíněnou.


Dovolatel v dovolání dále namítal, že odvolací soud nesprávně posoudil ujednání čl. III., bod 3.1 smlouvy o dílo, tak, že k zastavení, ukončení stavebních prací a ke změně termínu zahájení a dokončení stavby bylo zapotřebí sjednání dodatku ke smlouvě, ale podle dovolatele byla sjednána možnost žalovaného jednostranně ukončit smlouvu.


V čl. III., bodě 3.1, bylo mj. sjednáno, že objednatel si vyhrazuje právo k zastavení nebo ukončení stavebních prací pro případ nedostatku finančních prostředků a ke změně termínu zahájení a Případné změny budou dojednány dodatkem ke smlouvě o dílo .


Ze skutkových zjištění vyplývá, že Městský obvod P.4 v zastoupení žalovaného v dopise ze dne 11. 6. 2003 žalobci sdělil, že z důvodu neschválení realizace stavby nástavby 24 b. j. městem P. a tím i nemožnosti čerpat dotaci odstupuje dle čl. 12.7 od smlouvy o dílo a že smlouva nenabude platnosti ani účinnosti . Ze skutkových zjištění nevyplývá, že by žalovaný v tomto směru učinil ještě další právní úkon. Žalobce poté, po urgencích plnění ze strany žalovaného, odstoupil dopisem ze dne 21. 5. 2004 od předmětné smlouvy o dílo.


V čl. XII., bod 12.7 smlouvy o dílo si účastníci sjednali odkládací podmínku, že smlouva o dílo nabude účinnosti přiznáním státní dotace a dále si pro případ nepřiznání státní dotace sjednali, že objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo.


Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný uvedeným přípisem odstupoval od smlouvy o dílo dle čl. XII., bod 12.7. Z čl. III., bod 3.1, neplyne, že by si smluvní strany v něm sjednaly důvody pro odstoupení od smlouvy. V čl. III., bod 3.1, smlouvy byl smluvními stranami sjednán postup stran při nedostatku finančních prostředků, a to zastavení či ukončení stavebních prací, popř. změna termínu zahájení s tím, že případné změny předpokládaly sjednání dodatku ke smlouvě.


V daném případě se právní úkon podmíněný odkládací podmínkou pokládá za nepodmíněný. Odstoupení od smlouvy učiněné žalovaným přípisem ze dne 11. 6. 2003 z důvodu neschválení realizace městem P. a tím nemožnosti čerpat dotaci a s odkazem na čl. XII., bod 12.7, nelze pokládat za učiněné podle uvedeného ujednání ve smlouvě, neboť v tomto článku byl důvod pro odstoupení od smlouvy o dílo sjednán pro případ nepřiznání dotace. Přiznání dotace předně zmařil žalovaný svým jednáním. Ze skutkových zjištění nevyplývá, že by dotaci nebylo možné od SFRB v daném případě získat, a proto nebyl naplněn tento důvod nutný pro možnost odstoupení od smlouvy.


Žalovaný podle skutkových zjištění dále neučinil žádný právní úkon ve smyslu čl. III., bod 3.1 smlouvy o dílo a za tento úkon nelze považovat odstoupení od smlouvy ze dne 11. 6. 2003. Pro věc je proto nerozhodné, zda zastavení nebo ukončení stavebních prací atd. mohl dosáhnout objednatel jednostranným úkonem či bylo třeba sjednání dodatku ke smlouvě o dílo.


Pokud dovolatel dále namítal, že smlouva o dílo je neplatná pro rozpor s čl. 30 odst. 18 Statutu města P., podle něhož nesměly městské obvody zahajovat stavby bez zajištění finančních prostředků, není tento názor dovolatele správný. Odvolací soud dospěl ke správnému závěru, že uzavření smlouvy o dílo nemůže samo o sobě zakládat porušení tohoto článku Statutu města P., neboť v něm je obsažen zákaz zahájit investiční akce, nikoliv uzavřít smlouvu o dílo k tomu viz např. i skutečnost, že k přiznání dotace ze SFRB je mj. zapotřebí předložit uzavřenou smlouvu o dílo, která je tedy nutně uzavírána v době, kdy není zajištěno financování a případné nepřiznání dotace lze řešit, jako v posuzovaném případě, sjednáním odkládací podmínky či odstupným apod.


Dovolací soud s ohledem na shora uvedené dospěl k názoru, že odvolací soud posoudil věc v souladu s hmotným právem, a proto neshledal, že by dovolání bylo přípustné podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.


Nejvyšší soud proto podle § 245b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na jejich náhradu 2.550,- Kč (§ 8, § 14 a § 15, § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb., § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 22. dubna 2009


JUDr. Ing. Jan Hušek


předseda senátu