23 Cdo 2700/2016
Datum rozhodnutí: 01.12.2016
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.



23 Cdo 2700/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce E. K. , podnikatele se sídlem Praha Záběhlice, Bělčická 2844/19, PSČ 141 00, identifikační číslo osoby 45734283, zastoupeného JUDr. Václavem Luťchou, advokátem, se sídlem Praha 3, Náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, proti žalované Diamond travel s.r.o. , se sídlem Praha 1, Pařížská 67/11, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27567851, o zaplacení 234 630 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. EPR 71601/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2015, č. j. 69 Co 263/2015-12, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


S t r u č n é o d ů v o d n ě n í :
(§ 243f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen o. s. ř. )
Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 12. 6. 2015, č. j. EPR 71601/2015-6, zastavil řízení o zaplacení 234 630 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II).
K odvolání žalobce proti výroku II. napadeného usnesení soudu prvního stupně Městský soud v Praze (dále jen odvolací soud ) usnesením ze dne 11. 8. 2015, č. j. 69 Co 263/2015-12, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II. o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu a usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání, neboť se domnívá, že rozhodnutí obou soudů spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání podle 237 o. s. ř. spatřuje v tom, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyly dosud vyřešeny otázky procesního práva: Jak má soud postupovat v situaci, kdy žalobce neuhradí soudní poplatek za probíhající řízení, přičemž žalobce vezme svůj návrh na zahájení řízení zpět pro chování žalovaného, když tento návrh byl podán důvodně? Má v takovém případě žalobce (tedy za předpokladu, že neuhradil soudní poplatek) právo na přiznání náhrady nákladů řízení soudem v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř.? Žalobce s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2015, sp. zn. II. ÚS 707/04, a ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. má za to, že soud prvního stupně pochybil, když řízení zastavil pro neuhrazení soudního poplatku, neboť měl řízení zastavit z důvodu zpětvzetí žaloby a žalobci přiznat náhradu nákladů řízení, jestliže žalovaný zavinil zastavení řízení, uhradil-li dlužnou částku až po podání žaloby. Navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) zrušil obě usnesení vydaná v dané věci a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.), dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále opět jen o. s. ř. .
Po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě a osobou oprávněnou zastoupenou advokátem (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 o. s. ř.), Nejvyšší soud posoudil přípustnost dovolání.
Podle § 237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podal-li žalobce dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, není v této části dovolání ve smyslu uvedeného ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné.
K přezkoumávané části dovolání podaného proti rozhodnutí odvolacího soudu je třeba nejprve uvést, že předmětem odvolacího přezkumu byl napadený výrok usnesení soudu prvního stupně týkající se náhrady nákladů řízení, jejichž úhrady se žalobce domáhal, tj. náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně, a dále za zpětvzetí žaloby a podání odvolání, což je částka, která nepřevyšuje 50 000 Kč.
Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. však není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Předmětem sporu bylo právo žalobce na zaplacení neuhrazeného plnění z obchodněprávního vztahu mezi podnikateli, nejednalo se tedy o vztah ze spotřebitelské smlouvy, ani o vztah pracovněprávní, přičemž peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení je akcesorickým výrokem rozhodnutí co do merita věci.
Pro posouzení, zda dovoláním napadenými výroky o nákladech řízení bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující 50 000 Kč, je určující výše nákladů řízení, jejichž náhradu takto dovolateli podle dovolání soudy odepřely (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 ICdo 34/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 5/2014).
Dovolání žalobce směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, není proto podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, jestliže předmětem řízení je náhrada nákladů řízení, jejichž úhrady se žalobce domáhal, tj. náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně, a dále za zpětvzetí žaloby a podání odvolání, což je částka, která nepřevyšuje 50 000 Kč.
Nejvyšší soud tudíž dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. prosince 2016

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu