23 Cdo 1408/2010
Datum rozhodnutí: 26.04.2011
Dotčené předpisy: § 19 o. s. ř.




23 Cdo 1408/2010

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce JUDr. J. H. , správce konkursní podstaty úpadce CASH & CAPITAL, a.s., se sídlem v Praze 4, Vlastislavova 152/4, PSČ 140 00, identifikační číslo 25619942, zastoupeného JUDr. Richardem Schwarzem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 5, proti žalované OSTRAVSKÉ INKASNÍ s.r.o. , se sídlem v Ostravě - Stará Bělá, Dokoupilova 12/105, PSČ 724 00, identifikační číslo 25825216, vymazané z obchodního rejstříku dne 5.5.2009, o zaplacení 245 230 985,45 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 10 Cm 432/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. prosince 2009, č.j. 8 Cmo 351/2009-184, takto :
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10. prosince 2009, č.j. 8 Cmo 351/2009-184, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. května 2009, č.j. 10 Cm 432/2003-175, o zastavení řízení a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalovaná společnost byla v průběhu řízení po podání žaloby (28.4.2003) vymazána ke dni 5.5.2009 z obchodního rejstříku na návrh žalované společnosti poté, co usnesením Krajského soudu v Ostravě, č.j. 14 K 79/2007-49 ze dne 21.10.2008, které nabylo právní moci dne 31.1.2009, byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka (žalované) pro nedostatek majetku.
Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že za situace, kdy žalovaná v průběhu řízení zanikla bez právního nástupce a v řízení nelze pokračovat s jejím procesním nástupcem, přičemž její způsobilost být účastníkem řízení jako právnické osoby zanikla výmazem z obchodního rejstříku, vznikla překážka dalšího postupu řízení spočívající v nedostatku způsobilosti žalované být nadále účastníkem řízení. Odvolací soud proto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení v souladu s § 19, 103, 104 odst. 1 a §107 odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).
Odmítl jako nedůvodnou námitku žalobce k nesprávnému postupu soudu, jehož nesprávnost měla spočívat v tom, že soud prvního stupně nezjišťoval právního nástupce žalované. Odvolací soud konstatoval, že případné námitky ve směru existence majetku žalované a způsobu provedení likvidace měl žalobce uplatnit v konkursním řízení. Dodal, že v tomto řízení nelze přezkoumávat správnost postupu soudu, který žalovanou společnost vymazal z obchodního rejstříku. Za nepodstatnou považoval i námitku žalobce k chybně uvedenému předmětu řízení o zaplacení 245 230 985,45 Kč s příslušenstvím.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a odůvodnil jej dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. s námitkou, že oba soudy věc nesprávně právně posoudily, jestliže dospěly k závěru, že řízení je třeba zastavit proto, že žalovaná byla vymazána z obchodního rejstříku, aniž by zjišťovaly právního nástupce žalované. Žalobce je přesvědčen, že pokud Krajský soud v Ostravě zjistil, že proběhla likvidace žalované, pak nemohlo dojít k jejímu výmazu podle § 68 odst. 3 písm. g) obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) a soud měl provést šetření o právních nástupcích žalované.
Dovolatel zároveň uplatnil dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. s tím, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vadu řízení spatřuje v tom, že odvolací soud nenapravil pochybení soudu prvního stupně, který jako předmět řízení uvedl požadavek na zaplacení 245 230 985,45 Kč s příslušenstvím, ale přitom dne 30.10.2008 připustil změnu žaloby a řízení ohledně částky 242 319 304,51 Kč s žalovanými úroky z prodlení zastavil. Předmětem žaloby tedy podle dovolatele zůstala částka 2 911 680,94 Kč a nikoliv částka 245 230 985,45 Kč s příslušenstvím, jak bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu.
Dovolatel navrhl zrušení rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. k tomu oprávněnou osobou (žalobcem) řádně zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání je v posuzované věci přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Podle ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám řízení uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly uplatněny. Vady řízení uvedené v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. se z obsahu spisu nepodávají a dovolatel ani tyto vady nenamítá.
Namítá však, že řízení je postiženo jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a tu spatřuje v tom, že odvolací soud nenapravil pochybení soudu prvního stupně, který jako předmět řízení uvedl požadavek na zaplacení 245 230 985,45 Kč s příslušenstvím, ale přitom dne 30.10.2008 připustil změnu žaloby a řízení ohledně částky 242 319 304,51 Kč s žalovanými úroky z prodlení zastavil.
Odvolacímu soudu je třeba přisvědčit, že tuto námitku žalobce, uplatněnou i v odvolacím řízení, posoudil odvolací soud jako nepodstatnou správně, neboť tato případná vada řízení nemohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jestliže nastal důvod pro zastavení řízení z důvodu nedostatku způsobilosti žalované být nadále účastníkem řízení.
Dovolací soud tedy dospěl k závěru, že dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nebyl uplatněn důvodně.
Nejvyšší soud se dále zabýval uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., kterým je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).
Podle § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle § 104 odst. 1, věty první, o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Ustanovení § 19 o. s. ř. stanoví, že způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle § 20a odst. 2 občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.
Jestliže tedy žalovaná společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni 5.5.2009 a ztratila tak způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř., odvolací soud správně potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení, neboť se jednalo podle § 104 odst. 1, věty první, o. s. ř. o takový nedostatek podmínky řízení, který nebylo možno odstranit. Odvolací soud rovněž správně konstatoval, že v předmětném řízení nelze přezkoumávat správnost postupu soudu v jiném řízení, jehož výsledkem bylo vymazání žalované společnosti z obchodního rejstříku.
Námitka dovolatele k nesprávnému právnímu posouzení věci nebyla tedy shledána oprávněnou a dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nebyl uplatněn důvodně. Nejvyšší soud proto, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.), dovolání žalobce podle § 243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. dubna 2011

JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu