22 Nd 59/2017
Datum rozhodnutí: 28.03.2017
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř., § 12 odst. 3 o. s. ř.



22 Nd 59/2017


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce P. L. , zastoupeného Mgr. et Mgr. Rudolfem Leškou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, proti žalovanému R. O. , o náhradu újmy způsobené usmrcením, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 233 C 58/2016, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 233 C 58/2016 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Praha západ.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá náhrady újmy způsobené usmrcením jeho syna P. L. s tím, že žalovaný byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2009, č. j. 53 T 12/2009-807, a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 2. 2010 uznán mj. vinným z trestného činu vraždy syna žalobce a odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.
Žalobcem navrhl, aby věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 233 C 58/2016 byla z důvodů vhodnosti delegována Okresnímu soudu Praha západ. Uvedl, že přikázání věci navrhovanému soudu povede k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce ke spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci. V obvodu Okresního soudu Praha západ jsou nejlépe dostupné všechny důkazy navrhované k prokázání existence a výši újmy. Bydlí zde svědkové, jejichž svědeckou výpovědí může být prokázáno vedení společné domácnosti žalobce a jeho syna a citová vazba žalobce k zesnulému. Poblíž tohoto soudu má rovněž sídlo ošetřující lékař žalobce a jeho odborný lékař psychiatr, jejichž závěry mohou mít význam pro posouzení újmy způsobené žalobci. Podle žalobce je nutné zohlednit i jeho nepříznivý zdravotní stav (ZTP) a tíživou finanční situaci (žalobce je i s manželkou příjemcem invalidního důchodu), přičemž jeho bydliště se nachází v obvodu Okresního soudu Praha západ.
Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, přestože byl soudem poučen, že pokud zůstane nečinný, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s návrhem žalobce souhlasí.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána též z důvodu vhodnosti.
Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, které je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud neblíže nadřízený příslušnému soudu (Městský soud v Brně) a soudu, jemuž má být věc přikázána (Okresní soud Praha západ), návrh projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána navrhovanému soudu z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně opodstatňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Nd 335/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Nd 104/2016, vše dostupné na www.nsoud.cz ).
V projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci odůvodňuje okolnostmi, které je nutno považovat za relevantní z hlediska úvah o naplnění předpokladů pro delegaci věci z důvodů vhodnosti. Nepříznivý zdravotní stav žalobce a jeho tíživá finanční situace v kombinaci se značnou vzdáleností mezi jeho bydlištěm a sídlem příslušného soudu ve spojení s bydlištěm navrhovaných svědků či dalšími navrhovanými důkazy nacházejícími se v obvodu navrhovaného soudu představují okolnosti, které opodstatňují postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Lze totiž očekávat, že skutečnosti podstatné pro rozhodnutí soudu budou spolehlivěji zjištěny a řízení proběhne rychleji a hospodárněji u soudu, jemuž má být podle návrhu věc delegována. Nejvyšší soud rovněž přihlédl k předpokladu, že žalovaný nemá proti navrhovanému postupu námitek.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu Praha západ z důvodů vhodnosti vyhověl a věc podle § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu přikázal.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. března 2015

Mgr. David Havlík
předseda senátu