22 Nd 54/2017
Datum rozhodnutí: 15.03.2017
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



22 Nd 54/2017


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné České republiky Okresního soudu v Liberci , se sídlem v Liberci, U Soudu 540/3, IČO: 00024864, proti povinnému T. O. , o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 72 EXE 62480/2016, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 72 EXE 62480/2016, projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Hlinky 41/104, požádal Okresní soud v Liberci o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 35 100 Kč.
Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 18. 1. 2017, č. j. 72 EXE 62480/2016-19, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že po právní moci rozhodnutí bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že povinný se nenachází v databázi osob s pobytem v České republice, nemá na území České republiky pobyt. Povinný byl dle rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 8. 2012, č. j. 4 T 170/2012-44, který nabyl právní moci dne 11. 8. 2012, vyhoštěn z České republiky. Soudnímu exekutorovi není ničeho známo o tom, kde má povinný v České republice majetek. Podle doručenky o doručení exekučního titulu Tř 911/2012 si povinný osobně převzal zásilku v Polské republice a nebyly zjištěny ani žádné jiné skutečnosti, které by zakládaly místní příslušnost Okresního soudu v Liberci.
Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. ), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2000 Sb., exekučního řádu (dále exekuční řád ), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů, a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), Nejvyšší soud také uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 22 Nd 155/2013 (obě rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz )].
Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Městský soud v Brně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. března 2017
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu