22 Nd 387/2016
Datum rozhodnutí: 10.01.2017
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.



22 Nd 387/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné innogy Energie, s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, identifikační číslo osoby 49903209, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti povinnému J. H. , pro 11 751,67 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 3448/2016, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 3448/2016 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:

Soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno - venkov, se sídlem v Brně, Veveří 125, požádal dne 14. 9. 2016 Okresní soud v Břeclavi o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 11 751,67 Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 4. 10. 2016, č. j. 53 EXE 3448/2016-13, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen exekuční řád ), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné za povinným v celkové výši 11 751,67 Kč s příslušenstvím.

Z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 4. 10. 2016, č. j. 53 EXE 3448/2016-13, se podává, že povinný není občanem České republiky, na jejímž území by měl hlášen trvalý pobyt. Protože je občanem Slovenské republiky, tedy členského státu Evropské Unie, není povinen upravit si na území České republiky pobytový režim cizince. Naposledy měl v České republice povinný bydliště na adrese v B. Podle údaje zjištěného z informačního systému Okresního soudu v Břeclavi má povinný trvalý pobyt ve Slovenské republice. Registračními systémy obyvatel na území České republiky není evidován.

Podle § 45 odst. 2, věta první, exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto a další níže uvedená rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz ), vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce . Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný nemá místo trvalého pobytu a ani místo pobytu cizince na území České republiky. Nelze rovněž postavit najisto, zda na území České republiky pobývá, a zda a kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. ledna 2017

Mgr. David Havlík předseda senátu