22 Nd 372/2015
Datum rozhodnutí: 26.01.2016
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



22 Nd 372/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 4 Krči, Olbrachtova 1929/62, IČO: 45244782, zastoupené JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, proti povinnému V. M., pro 51 534,29 Kč s příslušenstvím, o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 1550/2015, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 1550/2015, projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Dne 21. září 2015 požádal soudní exekutor JUDr. Karel Urban, Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně Žabovřeskách, Minská 64, o pověření k provedení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 29. října 2015, č. j. 16 EXE 1550/2015-46, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předloží Nejvyššímu soudu, aby určil, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že povinný není občanem České republiky, nýbrž je občanem Slovenské republiky. V České republice nemá a nikdy neměl povolen žádný druh pobytu. Od 19. října 2014 do 31. prosince 2014 byl hlášen v ubytovně v P. Na základě šetření soudu byla zjištěna jeho adresa ve Slovenské republice. Z dalších šetření soudu vyplynulo, že povinný nemá místo pobytu v České republice, ve Ž. n. S. se nezdržuje od 3. září 2013. Podle zjištění soudu není povinný evidován ani v Centrální evidenci vězňů. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou proto dospěl k závěru, že věc spadá do pravomoci soudů České republiky, nicméně nejsou dány podmínky místní příslušnosti podle § 45 odst. 2 exekučního řádu.

Podle § 11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2000 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen exekuční řád ), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný nemá místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2013, sp. zn. 22 Nd 155/2013 (obě rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz )].

Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Městský soud v Brně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. ledna 2016
Mgr. Michal Králík, Ph. D.
předseda senátu