22 Nd 267/2015
Datum rozhodnutí: 08.09.2015
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014



22 Nd 267/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze, Orlická 2020, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinné V. B. , o zaplacení 3 268,- Kč, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 Exe 10485/2015, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 Exe10485/2015 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Odůvodnění:

Okresnímu soudu v Chomutově byl doručen 21. dubna 2015 návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora.

Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 9. července 2015, č. j. 26 Exe 10485/2015-11, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení, který soud věc projedná a rozhodne. Uvedl, že povinná nemá od 19. února 2013 trvalý pobyt na území České republiky, a nelze tak zjistit místně příslušný exekuční soud ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekutorské činnosti a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů ( exekuční řád ), podle místa trvalého pobytu. Stejně tak nelze zjistit místní příslušnost soudu podle majetku povinné, neboť exekuční soud není oprávněn dohledávat majetek povinné před zahájením exekuce. Proto věc předal k určení příslušného soudu Nejvyššímu soudu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu, je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; k dispozici též na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ) vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. v takovém případě určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.

V daném případě Nejvyšší soud při určení místní příslušnosti proto vyšel ze zásady hospodárnosti řízení a rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově, u kterého bylo exekuční řízení zahájeno a který již v řízení některé úkony učinil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. září 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu