22 Nd 205/2004
Datum rozhodnutí: 18.01.2005
Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 14 odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Nd 205/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce O. S. B. Ř. s. A., zastoupeného advokátem, proti žalovanému V. T., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitostí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 43 C 155/97, v řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. října 2003, č. j. 26 Co 86/2001-67, vedeném u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 20 Cdo 1485/2004, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:

Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. V. K., JUDr. P. K. a JUDr. V. M. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 20 Cdo 1485/2004.

O d ů v o d n ě n í :

Ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 43 C 155/97 podal žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. října 2004, č. j. 26 Co 86/2001-67, dovolání.

Věc je vedena u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) pod sp. zn. 20 Cdo 1485/2004 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního kolegia tohoto soudu určeného rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2004, tj. senátu č. 20 složeném v dané věci z předsedy senátu JUDr. V. K. a soudců JUDr. P. K. a JUDr. V. M.

Podáním ze dne 20. října 2004 žalobce vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. V. K., JUDr. P. K. a JUDr. V. M. a navrhl, aby tito soudci byli vyloučeni z projednávání a rozhodování v této věci. Pochybnosti o nepodjatosti označených soudců v dané věci podle žalobce vyplývají z jejich rozhodování v jiných věcech, které jsou právně totožné s touto konkrétní věcí. V nich senát č. 20 od počátku zaujal vyhraněné a problematické právní stanovisko k působnosti občanského zákoníku, resp. zák. č. 298/1990 Sb. na tyto případy , a přestože toto stanovisko vyvolávalo odborné a logické pochybnosti a námitky, tento senát se nepokusil s nimi ve své judikatuře vypořádat a v odůvodněních svých rozhodnutí se omezuje na stálá opakování svých původních právních vět či frází . Pro vyloučení soudce z projednání a rozhodování určité věci postačí, vyvolává-li jeho chování pouze podezření, že mu nějaký předsudek nemusí být cizí . Podle názoru žalobce takovým chováním je i to, když soudce při opakované aplikaci nějakého svého kontroverzního právního názoru se zároveň nevypořádává s názory, které tomuto jeho názoru odporují . To může svědčit o tom, že má k projednávané věci specifický nestandardní vztah . Za situace, kdy označený senát je specializovaný na problematiku majetkových nároků církevních právnických osob, se případná podjatost tohoto senátu stává ještě závažnější a společensky nebezpečnější, neboť její důsledky nemohou být nijak korigovány a konfrontovány s jinou judikaturou jiných senátů s jiným přístupem k projednávané věci, a jsou tak uměle fixovány i se svými případnými chybami . Žalobce má obavu, že chování označeného senátu by mohlo být dotčeno nějakým předsudkem a v této souvislosti namítá, že ve vztahu k tzv. církevním restitucím lze dokonce hovořit i o tom, že na základě zejména těchto předsudků je zcela zřetelně zformulována jakási společenská a politická objednávka, namířená proti tzv. církevním restitucím, a že soudy pracují a rozhodují pod tlakem této objednávky. soudci nejsou a nemohou být k těmto předsudkům a tlakům zcela imunní, a zcela jistě jim čas od času podléhají . Příslušný předsudek označeného senátu žalobce spatřuje výhradně ve způsobu , jakým je dosahováno neměnnosti právního názoru tohoto senátu.

Soudci Nejvyššího soudu, členové senátu č. 20, kterých se námitka podjatosti týká, JUDr. V. K., JUDr.P. K. a JUDr. V. M. ve svých vyjádřeních shodně vedli, že nemají žádný vztah k předmětné věci, ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům.

Podle § 16 odst. 1 věta druhá občanského soudního řádu (dále OSŘ ) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2004 byla věc o vyloučení označených soudců z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 1485/2004, předložena senátu občanskoprávního kolegia č. 22.

Podle § 14 odst. 1 OSŘ soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 4 OSŘ důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců žalobce dovozuje z okolností v jejich rozhodování v jiných právních věcech, právně totožných s danou konkrétní věcí. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 4 OSŘ, samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci, a to ani v případě, že by snad námitka nesprávného postupu ve věcech stejného druhu byla opodstatněná. Jmenovaní soudci, jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání a rozhodnutí o dovolání) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci, ani k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Proto bylo rozhodnuto, že soudci uvedení ve výroku tohoto rozhodnutí nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 1485/2004.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. ledna 2005

JUDr. František Balák,v.r.

předseda senátu