22 Nd 130/2005
Datum rozhodnutí: 28.07.2005
Dotčené předpisy: § 12 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Nd 130/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci péče o nezletilého Š. K. a nezletilou B. K., zastoupené opatrovníkem městem P., děti Mgr. J. Z. K. a Ing. arch. O. K., zastoupeného advokátem, o výživném, vedené u Okresního soudu Plzeň město pod sp. zn. 99 P 456/2000, o návrhu matky na přikázání věci Krajskému soudu v Brně, takto:

Projednání věci sp. zn. 99 P 456/2000 Okresního soudu Plzeň město ve stádiu odvolacího řízení se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud Plzeň město, jehož místní příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci vyplývá z § 88 písm. c) občanského soudního řádu (dále OSŘ ), předložil Nejvyššímu soudu České republiky spis s návrhem matky na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu (§ 12 odst. 2 a 3 OSŘ). Podáním z 9. 3. 2005, kterým se matka odvolala proti rozsudku Okresního soudu Plzeň město č. j. 99 P 456/2000-534 ze 17. 1. 2005, současně navrhla delegaci věci ke krajskému soudu nejbližšímu jejímu bydlišti . Tímto soudem je Krajský soud v Brně. Návrh odůvodnila tím, že není schopna jezdit k jednání odvolacího soudu s ohledem na svoje osobní poměry, zejména na skutečnost, že pečuje o dítě mladší jednoho roku, její příjmy jsou na hranici životního minima, což jsou okolnosti, jež ji podstatným způsobem omezují v řádném hájení jejích práv, zatímco otec není nikterak omezen v možnosti cestování a delegace věci nebude mít na jeho možnosti řádně obhajovat své zájmy žádný vliv.

Otec nezletilých vyjádřil s předmětným návrhem na přikázání věci Krajskému soudu v Brně nesouhlas, když důvody, o něž je návrh opřen, nepokládá za závažné. Uvádí, že přikázání věci jinému než příslušnému soudu má být opatřením výjimečným. Poukazuje na ústavně zaručenou zásadu, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci; v tomto směru odkazuje na čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Opatrovník neletilých neshledává předmětný návrh matky důvodným.



Nejvyšší soud, který je podle § 12 odst. 3 věta první OSŘ, příslušný v dané věci o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 OSŘ k návrhu matky nezletilých rozhodnout, neshledal pro tento postup podmínky. Jakkoliv důvody vhodnosti mohou být v závislosti na předmětu řízení, na postavení účastníků řízení a na jiných okolnostech různé, jsou typickými okolnostmi, které delegujícímu soudu umožní přijmout odpovídající závěr, zejména skutečnost, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Je zřejmé, že okolnosti udávané matkou nezletilých v jejím návrhu na přikázání věci nelze přehlédnout. Na druhé straně ale nutno zohlednit skutečnosti uváděné otcem nezletilých a jejich opatrovníkem, dále zmíněný aspekt hospodárnosti a rychlosti řízení. S přihlédnutím ke všem okolnostem rozhodným pro rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, včetně skutečnosti, že s návrhem na přikázání věci matka nezletilých přichází až ve stádiu odvolacího řízení, Nejvyšší soud pro vyhovění návrhu neshledal praktické předpoklady.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. července 2005



JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v.r.

předseda senátu