22 Nd 121/2017
Datum rozhodnutí: 05.04.2017
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř., § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.



22 Nd 121/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., v exekuční věci oprávněné České republiky Krajského soudu v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 1835/34, identifikační číslo osoby 00215732, proti povinnému N. C. , pro 13 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 EXE 11326/2016, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 EXE 11326/2016 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:

Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Hlinky 510/110, požádal dne 13. 9. 2016 Okresní soud v Ostravě o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 13 000 Kč.

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 2. 2017, č. j. 51 EXE 11326/2016-27, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen exekuční řád ), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné za povinným v celkové výši 13 000 Kč s příslušenstvím.

Z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 2. 2017, č. j. 51 EXE 11326/2016-27, se podává, že povinný, jenž má trvalý pobyt na území Slovenské republiky, podle zjištění z informačních systémů o evidenci obyvatel nemá povolen žádný druh pobytu na území České republiky a soudu není známo, že by měl v obvodu jeho působnosti nějaký majetek.

Podle § 45 odst. 2, věta první, exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto a další níže uvedené rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz ), vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť místo pobytu povinného není uvedeno v žádném z registračních systémů evidence osob na území České republiky. Nelze rovněž postavit najisto, zda na území České republiky pobývá, a zda a kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. dubna 2017

Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu