22 ICm 90/2011
Jednací číslo: 22 ICm 90/2011-8 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 8857/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Kostelňákovou Petříkovou ve věci žalobce: Finanční úřad v Opavě, Masarykova třída 2, 746 01 Opava, proti žalovanému: FOLTAN a spol., IČ 25865111, Ostrožná 233/40, 746 01 Opava, insolvenční správce dlužníka Davida Talíka, r.č. 7602115455, Lidická 620/9, 746 01 Opava, o určení pravosti pohledávky rozsudkem pro uznání

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 1,864.843,-Kč z titulu daňových pohledávek za dlužníkem Davidem Talíkem, bytem Lidická 620/9, Opava je po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

ICM Ru

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu 14.01.2011 se žalobce domáhal proti žalovanému určení pravosti pohledávky ve výši 1,864.843,-Kč z titulu daňových pohledávek za dlužníkem. Žalobce uvedl, že insolvenční správce předmětnou pohledávku popřel z důvodu neexistence pohledávky a žalobce s tímto popřením nesouhlasí. Žalobce přihláškou ze dne 24.11.2010 přihlásil do insolvenčního řízení svou pohledávku neurčité výše, kterou odhadl za dosud nevyměřené daňové povinnosti za zúčtovací období 4.Q.2006 na DPH na částku 62.818,-Kč a za dosud nepředepsané daňové povinnosti za zúčtovací období 2006 na dani z příjmu fyzických osob na částku 1,802.025,-Kč. Dne 20.12.2010 žalobce doplnil přihlášku, upřesnil svou přihlášenou pohledávku dle § 192 odst. 2 IZ a to na základě dodatečného platebního výměru č.j. 193662/10/384913805760 ze dne 20.12.2010 (v přihlášce chybně uvedeno datum 15.12.2010 v důsledku počítačového zpracování) na částku 72.053,-Kč a na základě dodatečného platebního výměru č.j. 178770/10/384913805760 ze dne 26.11.2010 (v přihlášce chybně uvedeno datum 09.11.2010 v důsledku počítačového zpracování) na částku 1.802.025,-Kč.

Z výzvy žalovaného k podání incidenční žaloby a z dokladu o doručení této výzvy do datové schránky žalobce dne 21.12.2010 bylo zjištěno, že předmětná žaloba byla podána včas v souladu s ustanovením § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, tedy ve lhůtě do 30-ti dnů od přezkumného jednání, které se konalo 21.12.2010.

Usnesením ze dne 02.02.2011, které bylo spolu s žalobou doručeno žalovanému do datové schránky dne 16.02.2011, soud uložil žalovanému, aby se ve lhůtě 30-ti dnů od doručení tohoto usnesení ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu nevyjádří ve lhůtě určené soudem, popřípadě v této lhůtě soudu nesdělí jaký vážný důvod mu v tom bránil, bude se mít zato, že nárok, který je proti němu žalobcem uplatňován, uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. Lhůta žalovanému uplynula dne 18.03.2011.

Dle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Dle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se zato, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.). Podle odstavce 4 tohoto ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

Vzhledem k tomu, že žalovaný se ve stanovené 30-ti denní lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil, ani v této lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom bránil, má se v souladu

ICM Ru s ustanovením § 114b odst. 5 o.s.ř. zato, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Z tohoto důvodu soud v souladu s výše citovaným ustanovením § 153a o.s.ř. žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. V dané věci lze uzavřít a schválit smír, neboť to připouští povaha věci a nebyl shledán rozpor s právními předpisy.

Dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží účastníku, který měl ve věci plný procesní úspěch, náhrada nákladů řízení. Procesně plně úspěšnému žalobci by tak měl žalovaný povinnost nahradit náklady řízení, avšak dle ustanovení § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. (nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud, rozhodnutí vydal vyloučený soudce) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

V Ostravě dne 22.03.2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Petra Kostelňáková Petříková, v.r. Boháčová Kateřina samosoudkyně

ICM Ru