22 ICm 471/2010
Jednací číslo: 22 ICm 471/2010-24 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 54/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Kostelňákovou Petříkovou ve věci žalobce: žalobce: Ing. Radim Dědic, Mírová 18, 703 00 Ostrava-Vítkovice, insolvenční správce dlužníka Vítězslava Šmerdy, Sýkorova 612/4, 736 01 Havířov Šumbark proti žalovanému: Citibank Europe plc, IČ 28198131, North Wall Quay 1, 166 40 Dublin, zastoupenému advokátem Mgr. Janem Dajbychem, Tychonova 3/44, 160 00 Praha 6-Hradčany, o určení výše a pravosti vykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že vykonatelná pohledávka přihlášená žalovaným ve výši 135.750,30 Kč činí 86.000,-Kč se zamítá.

II. Žaloba, aby soud určil, že vykonatelná pohledávka přihlášená žalovaným ve výši 16.029,-Kč není po právu se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 54/2010

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 01.06.2010, doručenou soudu dne 02.06.2010, se žalobce-insolvenční správce (dále jen insolvenční správce ) dlužníka Vítězslava Šmerdy, bytem Sýkorova 612/4, Havířov-Šumbark (dále jen dlužník ) domáhal proti žalovanému-věřiteli č. 2-Citibank Europe plc, reg. č. 132781, se sídlem North Wall Quay 1, Dublin, Irsko, určení, že vykonatelná pohledávka č.1 přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení dlužníka ve výši 135.750,30,-Kč činí částku 86.000,-Kč a dále určení, že vykonatelná pohledávka č.2 přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení dlužníka ve výši 16.029,-Kč není po právu.

Žalobce v žalobě a jejím doplnění ze dne 15.12.2010 uvedl, že dílčí pohledávka č. 1 žalovaného (P2/1) přihlášená (a přezkoumaná) jako částečně vykonatelná (ve výši 135.750,30 Kč) byla na přezkumném jednání konaném dne 28.05.2010 dlužníkem částečně popřena co do výše s odůvodněním, že má za to, že jeho závazek vůči věřiteli je ve výši cca 86.000,-Kč. Dle tvrzení žalobce dlužník k popření této dílčí pohledávky žalovaného dále uvedl následující: platební karta byla pojištěna u společnosti Cardif, která se pro něj nepochopitelným způsobem zbavila své povinnosti platit pojistnou událost, která nastala, a to dlouhodobá nemoc, ztráta zaměstnání a dále, že žalovaný svévolně předčasně ukončil tzv. chytrou půjčku, i přesto, že dlužník splácel pro něj nejvyšší splátky, aniž by jej o tom předem uvědomil, čímž narostl dluh z 86.000,-kč na 138.000,-Kč. K dílčí pohledávce č. 2 (P2/2) žalobce uvedl, že tuto dlužník při přezkumném jednání popřel co do pravosti i výše s odůvodněním, že exekutorský zápis mu byl předán na ulici a bez přečtení musel podepsat převzetí, přičemž toto extempore bere jako neseriozní jednání ze strany žalovaného, a tudíž pohledávku žalovaného neuznává . Ačkoliv žalobce obě přihlášené pohledávky žalovaného na přezkumném jednání konaném dne 28.05.2010 u Krajského soudu v Ostravě uznal co do pravosti i výše, podává v postavení žalobce incidenční žalobu, neboť je toho názoru, že dle ust. § 199 IZ a § 410 IZ je k podání incidenční žaloby aktivně legitimován on coby insolvenční správce.

Žalovaný v písemném podání ze dne 11.02.2011 trval na zamítnutí žaloby, jednak z důvodu, že žalobce není oprávněnou osobou k podání žaloby, neboť obě předmětné pohledávky v plném rozsahu uznal, jednak odkazoval na smlouvu o kreditní kartě č. 5101420073005008 a podpis dlužníka na exekutorském zápisu, jehož obsahem je dlužníkovo uznání závazku ve výši 135 750,30 Kč, dohoda o splátkách a souhlas dlužníka se ztrátou výhody splátek v případě prodlení.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.02.2010 č.j. KSOS 22 INS 54/2010-A-9 bylo prokázáno, že byl zjištěn úpadek dlužníka, povoleno řešení úpadku oddlužením a insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven žalobce.

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 54/2010

Přihláškou pohledávky věřitele č. 2 (P2) doručenou soudu dne 22.03.2010 bylo prokázáno, že žalovaný do insolvenčního řízení dlužníka přihlásil pohledávku v celkové výši 176.031,37 Kč sestávající z dílčí pohledávky č. 1 ve výši 160.002,37 Kč z titulu smlouvy o kreditní kartě č. 510142007300508, přičemž tato byla ve výši 135.750,30 Kč přihlášena jako vykonatelná, a dále z dílčí pohledávky č. 2 ve výši 16.029,-Kč z titulu nákladů na sepsání exekutorského zápisu sp.zn. 15 ExZ 1178/2009 ze dne 24.08.2009, tato pohledávka byla v plné výši přihlášena jako vykonatelná.

Z protokolu o dalším přezkumném jednání konaném dne 28.05.2010 u Krajského soudu v Ostravě a seznamu přihlášených pohledávek věřitele č. 2 soud zjistil, že u shora uvedeného přezkumného jednání insolvenční správce pohledávku věřitele č. 2 v plné výši uznal co do pravosti i výše a dále, že dílčí pohledávka č. 1 věřitele č. 2 (v celkové výši 160.002,37 Kč) byla popřena dlužníkem co do výše s poznámkou dlužníka uvádím, že si myslím, že můj dluh činí cca 86.000,-Kč, tedy uznávám 86.000,-Kč a pohledávka č. 2 věřitele č. 2 (v celkové výši 16.029,-Kč) byla dlužníkem popřena co do pravosti i výše v plném rozsahu.

Jelikož má soud za to, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili, bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.

Soud se v projednávané věci v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobce je k podání incidenční žaloby aktivně legitimován.

Dle ust. § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění platném ke dni zahájení řízení, dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají.

Dle ust. § 199 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Dle ust. § 201 odst. 2 IZ je vykonatelná pohledávka zjištěna, nebyla-li včas podána žaloba podle § 198 nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé.

Dle ust. § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním s právcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 54/2010 jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.

Dle ust. § 16 odst. 2 IZ je buď žalobcem nebo žalovaným v incidenčním sporu insolvenční správce, není-li stanoveno jinak.

Soudní praxe dovodila, že insolvenční správce a dlužník mají při popření (nevykonatelné) pohledávky v režimu oddlužení formou splátkového kalendáře v rozsahu shodného popření v incidenčním řízení postavení nerozlučných společníků dané specifiky insolvenčního zákona. To mimo jiné znamená, že chce-li být věřitel s incidenční žalobou úspěšný, musí jeho žaloba na určení (nevykonatelné) pohledávky směřovat vůči oběma popírajícím, popřeli-li tutéž pohledávku. Přitom ovšem není vyloučeno, že propadná lhůta k podání takové žaloby začne běžet, popř. i skončí ve vztahu ke každému z popírajících odlišně (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 08.02.2010 č.j. 15 Cmo 245/2009-58, shodně též rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25.02.2010 č.j. KSUL 45 INS 857/2008, 1 VSPH 544/2009-P6-8). Ačkoliv citované rozhodnutí dopadá na případ shodného popření nevykonatelné pohledávky přihlášeného věřitele jak insolvenčním správcem, tak dlužníkem, soud má za to, že jeho závěry lze vztáhnout obdobně i na situaci, kdy předmětem popření je pohledávka věřitele přihlášená (a přezkoumaná) jako vykonatelná. Shodným popřením téže vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem i dlužníkem v režimu oddlužení formou splátkového kalendáře je tak pro incidenční řízení založeno nerozlučné společenství obou popírajících a úspěch incidenční žaloby je podmíněn skutečností, že incidenčního sporu na straně žalobce se oba popírající zúčastní (nikoliv pouze insolvenční správce). Ačkoliv v projednávané věci byla pohledávka žalovaného popřena toliko dlužníkem a insolvenčním správcem byla uznána co do pravosti i výše, má soud za to, že i za této situace mají insolvenční správce a dlužník postavení nerozlučných společníků, a to s ohledem na ust. § 16 odst. 2 IZ, podle něhož je insolvenční správce vždy jednou ze stran incidenčního sporu. Pokud tedy na přezkumném jednání dne 28.05.2010 insolvenční správce pohledávku žalovaného v plné výši uznal a dlužník popřel výši pohledávky č. 1 a pravost pohledávky č. 2, je ve smyslu právě uvedeného založeno nerozlučné společnství obou k podání incidenční žaloby proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil.

Pro nerozlučné společenství účastníků pak platí, že neúčastní-li se řízení jako účastníci (na straně žalobce nebo žalovaného) všichni, kdo jimi musí (mají) být jako nerozluční společníci, je tím dán nedostatek věcné legitimace, a soud žalobu z tohoto důvodu bez dalšího zamítne (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád, I, II. Komentář. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2009, s. 591). Za situace, kdy učiněný závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace je sám o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby, se soud námitkami žalobce ohledně pravosti a výše přihlášené pohledávky již dále nezabýval a žalobcem navrhované důkazy k prokázání jeho žalobních tvrzení s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení neprováděl.

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 54/2010

Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhrada nákladů řízení. Procesně plně úspěšnému žalovanému by tak měl žalobce povinnost nahradit náklady řízení, avšak dle ust. § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 05.04.2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Petra Kostelňáková Petříková,v.r. Boháčová Kateřina samosoudkyně

ICM R