22 ICm 4312/2014
Jednací číslo: 22 ICm 4312/2014-67 KSOS 22INS 16563/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl soudcem JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci žalobkyně: Mgr. Zuzana Sedláčková (dříve Lubojacká), se sídlem Dobrovského 724, 738 01, Frýdek-Místek, insolvenční správkyně dlužnice: Kateřina anonymizovano , anonymizovano , bytem Moravská 478/37, 736 01 Havířov-Šumbark, zastoupené Mgr. Lenkou Krčovou, advokátkou se sídlem Politických obětí 118, 738 01 Frýdek-Místek, proti žalovanému: KVB Finance s.r.o., se sídlem Táboritská 880/14, 130 00 Praha 3, Žižkov, IČ: 24253669, o určení popřené pohledávky jako incidenčním sporu v insolvenční věci dlužnice Kateřiny anonymizovano vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 16563/2014

takto:

I. Určuje se, že věřitel č. 4-KVB Finance s.r.o., IČ: 24253669, nemá v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 16563/2014 vůči dlužnici Kateřině anonymizovano , nar. 08.02.1992, Moravská 478/37, 736 01 Havířov-isir.justi ce.cz

Šumbark, vykonatelné pohledávky přihlášené přihláškou č. 4 ve výši 8.679 Kč přiznané platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné č.j. 111 C 318/2013-30 ze dne 25.04.2014.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23.002,10 Kč, k rukám advokátky žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou doručenou soudu dne 10.12.2014 se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že žalovaný nemá v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 16563/2014 vůči dlužnici Kateřině anonymizovano (dále jen dlužnice ) vykonatelnou pohledávku ve výši 8.679 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi dlužnicí a žalovanou byla uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce, jejíž součástí byly také všeobecné obchodní podmínky, ve kterých byla sjednána smluvní pokuta ve výši 2 % z dlužné částky za každý den prodlení. Takto sjednaná smluvní pokuta je dle žalobkyně v rozporu s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele. Aby mohla být smluvní pokuta platně sjednána, měla být stanovena v samotné smlouvě o půjčce. V daném případě se nejedná o jiné právní posouzení věci, neboť pohledávka se stala vykonatelnou na základě platebního rozkazu, kde se soud nezabýval tím, zda je smluvní pokuta v souladu s dobrými mravy či s ustanoveními na ochranu spotřebitele.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Soud v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen ,,o.s.ř. ) usnesením ze dne 01.07.2016 č.j.-10 vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení ústního jednání. Účastníci byli poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně soudu dne 12.07.2016 sdělila, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil.

Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozsudkem ze dne 30.08.2016 č.j.-15, kterým žalobu pro předčasnost zamítnul. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci dne 02.05.2017 č.j.-39 tak, že rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Podle odvolacího soudu je přihláška pohledávky žalovaného bezvadná a způsobilá přezkumu. Žalobkyně pohledávku žalovaného přezkoumala a popřela pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši 500 Kč a ve výši 8.179 Kč, přičemž dle odvolacího soudu není významné, zda žalobkyně blíže skutkově vymezila důvody popření. Zdejší soud proto ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování.

ICM R

Soud provedl důkaz insolvenčním spisem Krajského soudu v Ostravě vedeným pod sp.zn. KSOS 22 INS 16563/2014:

Krajský soud v Ostravě dne 17.06.2014 zahájil vyhláškou insolvenční řízení ve věci dlužnice (zjištěno z vyhlášky ze dne 17.06.2014 č.j. KSOS 22 INS 16563/2014-A2).

Dne 27.08.2014 Krajský soud v Ostravě zjistil úpadek dlužnice, insolvenční správkyní ustanovil žalobkyni a povolil řešení úpadku formou oddlužení (zjištěno z usnesení ze dne 27.08.2014 č.j. KSOS 22 INS 16563/2014-A10).

Žalovaný do insolvenčního řízení dlužnice přihlásil pohledávku v celkové výši 17.271 Kč, vykonatelnou na základě platebního rozkazu č.j. 111 C 318/2013-30. Pohledávka se skládala z jistiny ve výši 2.000 Kč, jako právní důvod vzniku byla v přihlášce uvedena žádost o půjčku prostřednictvím internetového formuláře. Dále se pohledávka žalovaného skládala z příslušenství ve výši 15.271 Kč, které představovalo poplatek za poskytnutí půjčky a smluvní pokutu. U způsobu výpočtu příslušenství bylo v přihlášce uvedeno 540 Kč poplatek, 500 Kč smluvní pokuta od 31.08. do 06.09.2013, smluvní pokuta ve výši 8.179 Kč, částka ve výši 300 Kč za zaslání výzvy, zákonný úrok z prodlení z částky 2.540 Kč ve výši 8,05 % ročně od 31.08. do 27.08.2014 ve výši 203 Kč, náhrada nákladů řízení ve výši 5.549 Kč (zjištěno z přihlášky pohledávky žalovaného č. P4 doručené soudu dne 24.09.2014).

Dne 14.11.2014 byla na přezkumném jednání pohledávka žalovaného uznána žalobkyní ve výši 8.592 Kč a popřena ve výši 8.679 Kč z důvodu, že smluvní pokuta byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, dlužnice uzavřela smlouvu jako spotřebitel, smluvní pokuta byla sjednána v obchodních podmínkách. Dlužnice pohledávku žalovaného uznala (zjištěno z protokolu o přezkumném jednání ze dne 14.11.2014 včetně seznamu přihlášených pohledávek-přezkumný list přihlášky č. P4).

Dále soud provedl tyto důkazy:

Ve všeobecných obchodních podmínkách online půjčky bylo v bodu 1.4. zakotveno, že klient je spotřebitelem. V bodu 7. 2. byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení smluvních povinností klienta ze smlouvy o půjčce. V bodu 7.3. bylo stanoveno, že v případě prodlení klienta s plněním peněžitých závazků, je klient povinen zaplatit žalovanému smluvní pokutu, která závisí na výši poskytnuté půjčky a na době prodlení (zjištěno ze všeobecných obchodních podmínek č. 28052013).

Dne 25.04.2014 rozhodl Okresní soud v Karviné-pobočka Havířov platebním rozkazem č.j. 111 C 318/2013-30, kterým uložil dlužnici povinnost zaplatit žalovanému pohledávku ve výši 2.540 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.540 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 31.08.2013 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 500 Kč od 31.08.2013 do 06.09.2013, smluvní pokutu je výši 8.179 Kč a částku ve výši 300 Kč. Platební rozkaz nabyl právní moci dne 30.05.2014 (zjištěno z platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné-pobočka Havířov ze dne 25.04.2014 č.j. 111 C 318/2013-30).

ICM R

Soud na základě provedeného dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně na přezkumném jednání popřela pohledávky žalovaného ve výši 8.679 Kč představující smluvní pokuty, jenž byly ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách žalovaného. Dlužnice jednala s žalovaným jako spotřebitel. Pohledávka žalovaného je vykonatelná na základě platebního rozkazu, který nabyl právní moci dne 30.05.2014.

Soud se nejdříve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro projednání incidenčního sporu o určení pravosti popřené vykonatelné pohledávky.

Podle ust. § 199 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen ,,insolvenční zákon ) insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Předmětná žaloba byla doručena soudu dne 10.12.2014 a přezkumné jednání se konalo dne 14.11.2014. Žaloba tak byla v souladu s ust. § 199 odst. 1 podána insolvenční správkyní jako osobou oprávněnou a ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání.

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

U přihlášené vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jako důvod popření její pravosti nebo výše jen skutkové námitky, konkrétně jen skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Přitom je lhostejné, zda takové skutečnosti dlužník neuplatnil vlastní vinou např. proto, že zcela rezignoval na svou procesní obranu v příslušném řízení, čímž přivodil vznik exekučního titulu založeného rozhodnutím, jež se neodůvodňuje vůbec (např. platební rozkaz nebo směnečný platební rozkaz), nebo rozhodnutím, jež se odůvodňuje jen minimálně (např. rozsudkem pro zmeškání nebo rozsudkem pro uznání). Právní posouzení věci není vyloučeno jako důvod popření pravosti nebo výše přihlášené vykonatelné pohledávky, jestliže z pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž byla pohledávka přiznána, žádné právní posouzení věci neplyne (srovnej s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.07.2013, sp.zn. 29 ICdo 7/2013).

Promítnuto na poměry projednávané věci soud konstatuje, že v řízení, které předcházelo vydání platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné-pobočka Havířov ze dne 25.04.2014 č.j. 111 C 318/2013-30, který nabyl právní moci dne 30.05.2014, dlužnice neuplatnila žádné skutkové námitky. Námitka týkající se neplatně sjednané smluvní pokuty ve všeobecných obchodních podmínkách, když dlužnice uzavírala smlouvu jako spotřebitel, je ve smyslu § 199 odst. 2 insolvenčního zákona námitkou skutkovou, která může vést k následnému jinému právnímu posouzení věci. Námitka žalobkyně je tedy přípustná.

ICM R

Podle § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z. ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

S ohledem na postavení dlužnice jako spotřebitele a žalovaného jako podnikatele, není sporu o tom, že smlouva o půjčce má charakter smlouvy spotřebitelské.

Podle ust. § 39 obč.zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 56 odst. 1 obč.zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ust. § 544 odst. 2 obč. zák. lze smluvní pokutu sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, na kterou spotřebitel připojil svůj podpis (srovnej s nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že smluvní pokuty sjednané ve všeobecných obchodních podmínkách nikoliv ve smlouvě samotné, jsou neplatná ujednání pro rozpor se zákonem a dobrými mravy dle ustanovení § 39 obč.zák. a výše citovaného nálezu Ústavního soudu. Soud proto určil, že žalovaný nemá v insolvenčním řízení dlužnice vykonatelné pohledávky přihlášené přihláškou č. 4 ve výši 8.679 Kč.

Podle ust. § 163 insolvenčního zákona o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku,který ve věci úspěch neměl. V tomto případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Jelikož se jedná o věc rozhodovanou v insolvenčním řízení, považuje se za tarifní hodnotu částka 50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (dále jen ,,vyhláška ). Podle ust. § 7 bod 5 vyhlášky činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3.100 Kč. V tomto případě náleží žalobkyni odměna za 5 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, sepis odvolání, účast při jednání soudu dne 02.05.2017, 11.09.2017) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky ve výši 15.500 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za 1 úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3

ICM R vyhlášky, tj. 1.500 Kč za 5 úkonů, ztráta času za cestu z Frýdku-Místku do Ostravy a zpět a z Frýdku-Místku do Olomouce a zpět, celkem 7 půlhodin po 100 Kč dle § 14 vyhlášky, tj. 700 Kč. Žalobkyni také náleží cestovné za cestu z Frýdku-Místku do Olomouce a zpět-184 km dne 02.05.2017 osobním automobilem Ford Focus, reg.z. 9T82744, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km, sazbě benzinu 29,50 Kč/l, sazba náhrady 3,90Kč/km, tj. celkem ve výši 1.022 Kč. Cestovné za cestu z Frýdku-Místku do Ostravy a zpět-50 km dne 11.09.2017 osobním automobilem Opel Meriva, reg.z. 9T22712, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km, sazbě benzinu 29,50 Kč/l, sazba náhrady 3,90 Kč/km, tj. celkem ve výši 288 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně předložil soudu v souladu s ust. § 14a vyhlášky osvědčení o registraci k DPH, proto se k částce skládající se z odměny a hotových výdajů připočte DPH ve výši 21 %, které činí 3.992,10 Kč. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 23.002,10 Kč.

Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. V tomto případě byla žalobkyně zastoupena advokátkou, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám její právní zástupkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti, na základě kterých by byla pariční lhůta prodloužena, případně stanoveno, že plnění se bude dít ve splátkách.

Protože žalobkyně je podle ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen SouP ) od poplatku osvobozena a byla v řízení zcela úspěšná, uložil soud podle ust. § 2 odst. 3 SouP žalovanému povinnost zaplatit České republice-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek, neboť nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a není též od poplatku osvobozen. Výše poplatku byla stanovena podle položky 13 bod 1 písm. a) přílohy k SouP obsahující sazebník, tj. 5.000 Kč a o lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.)

V Ostravě dne 21.09.2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Simona Pittermannová,v.r. Andrea Mrenicová soudce

ICM R