22 ICm 3654/2014
č. j. 22 ICm 3654/2014-85 (KSOS 22 INS 14569/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Alešem Palkovským ve věci

žalobkyně: Mgr. Vendula Vojtková, IČO 02409534 sídlem Svatopluka Čecha 1580, 741 01 Nový Jičín, insolvenční správkyně dlužníka Lukáše anonymizovano , naro anonymizovano bytem Slezské náměstí 1/1, 743 01 Bílovec proti žalované: AD IN, s.r.o., IČO 27096785 sídlem Na Hubálce 707/10, Střešovice, 169 00 Praha 6 zastoupená advokátem JUDr. Josefem Kešnerem sídlem Slezská 103, 130 00 Praha 3 o popření přihlášené vykonatelné pohledávky

takto: I. Žaloba na určení, že pohledávka Komerční banky, a.s., přihlášená jí pod číslem P5/2 jako vykonatelná z titulu smlouvy o úvěru do insolvenčního řízení dlužníka Lukáše anonymizovano , vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou KSOS 22 INS 14569/2014, není co do částky 33.082,09 Kč pohledávkou po právu, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: 1. Včasnou žalobou doručenou soudu se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud určil, že pohledávka žalované Komerční banky, a.s., IČO 453 17 054 (dále jen Komerční banka ), přihlášená pod číslem P5 do insolvenčního řízení vedeného

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková isir.justi ce.cz

u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 14569/2014 jako vykonatelná pohledávka z titulů smluv o úvěru není v částce 53.764,63 Kč po právu. Konkrétně se žalující insolvenční správkyně domáhala určení, že ve vztahu k dílčí pohledávce evidované pod č. P5/1 není po právu část přihlášené pohledávky v rozsahu 20.682,54 Kč a ve vztahu k dílčí pohledávce evidované pod č. P5/2 není po právu její část ve výši 33.082,09 Kč (celkem tedy zmíněných 53.764,63 Kč). 2. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že insolvenčním návrhem dlužníka Lukáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Slezské náměstí 1/1, 743 01 Bílovec, doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 27. 5. 2014, bylo zahájeno insolvenční řízení. Vyhláškou Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 22 INS 14569/2014-A2 ze dne 27. 5. 2014 nastaly účinky spojené se zahájením řízení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 22 INS 14569/2014-A7 ze dne 14. 7. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka, povoleno jeho řešení oddlužením a současně byla na základě tohoto usnesení insolvenční správkyní ustanovena Mgr. Vendula Vojtková. 3. Žalobkyně svou žalobu dále odůvodnila tím, že žalovaná Komerční banka přihlásila podáním doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 11. 8. 2014 svoje tři dílčí pohledávky v celkové výši 195.516,84 Kč. Dílčí pohledávka č. P5/1 ve výši 47.430,44 Kč byla přihlášena z titulu smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 27. 1. 2009, přičemž tato pohledávka je složena z jistiny ve výši 12.893,74 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 11.760,50 Kč, řádného úroku ve výši 10.302,20 Kč a nákladů nalézacího řízení ve výši 12.474 Kč. Dílčí pohledávka č. P5/2 ve výši 147.824,48 Kč byla přihlášena z titulu smlouvy o úvěru ze dne 27. 1. 2009, přičemž tato pohledávka je složena z jistiny ve výši 45.922,38 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 47.397,30 Kč, řádného úroku ve výši 28.248,80 Kč a nákladů nalézacího řízení ve výši 26.256 Kč. Dílčí pohledávka č. P5/3 ve výši 261,92 Kč pak byla přihlášena z titulu smlouvy o zřízení a vedení Perfekt konta. Dílčí pohledávky č. P5/1 a č. P5/2 přitom byly přihlášeny jako vykonatelné, když vykonatelnost pohledávky č. P5/1 opírá Komerční banka o rozhodčí nález sp. zn. K/2009/07961 ze dne 18. 2. 2010, přičemž tento rozhodčí nález nabyl právní moci dne 1. 4. 2010 a vykonatelným se stal dne 6. 4. 2010. Vykonatelnost dílčí pohledávky č. P5/2 Komerční banka opírá o rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 18 C 546/2009-29 ze dne 29. 4. 2010, přičemž tento rozsudek nabyl právní moci a stal se vykonatelným dnem 15. 6. 2010. Při přezkumném jednání konaném dne 7. 10. 2014 u Krajského soudu v Ostravě byla přihláška pohledávky evidovaná pod č. P5 částečně popřena, a to ve vztahu k dílčí pohledávce č. P5/1 co do výše 20.682,54 Kč, tedy v části týkající se vykonatelné pohledávky odpovídající nároku na náklady řízení spolu s rozdílem mezi smluvními a zákonnými úroky z prodlení, ve vztahu k dílčí pohledávce č. P5/2 co do výše 33.082,09 Kč, tedy v části týkající se vykonatelné pohledávky odpovídající rozdílu mezi smluvními a zákonnými úroky z prodlení, ve vztahu k dílčí pohledávce č. P5/3 v celé její výši, tj. 261,92 Kč. Důvodem popření dílčí pohledávky č. P5/1 přitom byl fakt, že nebyla platně sjednána rozhodčí doložka, neboť rozhodčí doložka neobsahovala přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, tudíž je neplatná podle § 39 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen OZ (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. 5. 2011). Dílčí pohledávka č. P5/2 pak byla popřena z toho důvodu, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu nemůže být ve spotřebitelských smlouvách výše úroků z prodlení dohodnuta v jiné výši, než stanoví předpisy práva občanského (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 ICdo 22/13 ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 33 Odo 1117/2003 ze dne 17. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 873/2006 ze dne 30. 10. 2010). Zároveň žalobkyně ve své žalobě uvedla, že její argumentace nepředstavuje jiné právní posouzení, než bylo použito v rozhodnutích zakládajících vykonatelnost příslušných pohledávek, neboť soud ani rozhodce vydávající příslušné rozhodnutí se při vydávání rozhodnutí vůbec nezabývali tím, zda uplatňovaný nárok vyplývá ze spotřebitelské smlouvy

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

či nikoliv. Žalobkyně ve své žalobě dále uvedla, že vzhledem k výše uvedenému, zejména s ohledem na skutečnost, že nárok žalované Komerční banky ke dni podání přihlášky neexistoval, navrhuje žalobkyně, aby soud vydal rozsudek, že výše specifikované popřené části dílčích pohledávek žalované Komerční banky, přihlášených do insolvenčního řízení pod číslem P5, nejsou po právu. 4. Ještě před zahájením jednání ve věci samé, resp. před vydáním rozhodnutí o věci samé vzala žalobkyně svůj návrh co do částky 20.682,54 Kč zpět poté, kdy Komerční banka vzala svým podáním doručeným soudu 27. 10. 2014 svou přihlášku pohledávky co do částky 20.682,54 Kč zpět. Uvedený rozsah zpětvzetí věcně představuje zpětvzetí přihlášky pohledávky P5/1 v plném rozsahu. Výrokem č. II. rozsudku pro uznání č. j.-23 ze dne 11. 5. 2017 tedy soud řízení co do částky 20.682,54 Kč řízení zastavil. V současnosti je tak předmětem řízení toliko spor o určení pravosti části pohledávky P5/2 ve výši 33.082,09 Kč. Pro přehlednost soud konstatuje, že žalovaná věřitelka-Komerční banka přihlásila svou dílčí pohledávku P5/2 v celkovém objemu 147.824,48 Kč, přičemž žalující insolvenční správkyní bylo uznáno 114.742,39 Kč a popřena tak byla částka 33.082,09 Kč. Tato částka 33.082,09 Kč věcně představuje rozdíl mezi žalovanou věřitelkou přihlášenou částkou úroků z prodlení ve výši 47.397,30 Kč a částkou 14.315,21 Kč, která reprezentuje úroky z prodlení v zákonné výši z částky 40.000 Kč za dobu od 19. 10. 2009 do 14. 7. 2014. Dle žalující insolvenční správkyně totiž žalovaná věřitelka může důvodně přihlásit do insolvenčního řízení úroky z prodlení toliko v zákonné výši a nikoli ve vyšší smluvní výši, neboť dlužník byl ve smluvním vztahu k žalované věřitelce v postavení spotřebitele (podrobněji viz níže). 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná věřitelka-Komerční banka byla v průběhu incidenčního sporu zcela pasivní a na soudní písemnosti doručované jí soudem nikterak nereagovala (a nereagovala ani na kvalifikovanou výzvu soudu k vyjádření se k žalobě), soud v souladu s ust. § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ ) dne 11. 5. 2017 ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání. 6. Uvedený rozsudek (vyjma výroku č. II., jímž bylo řízení částečně zastaveno-viz výše) napadla svým odvoláním ze dne 30. 5. 2017 žalovaná věřitelka a své odvolání odůvodnila tím, že účinky fikce uznání nároku žalovanou věřitelkou z důvodu její pasivity nemohly nastat, neboť veškeré soudní písemnosti byly doručovány přímo Komerční bance jako přihlášené věřitelce a žalované v incidenčním sporu, ač z kmenového insolvenčního řízení plyne, že žalovaná věřitelka udělila plnou moc advokátu JUDr. Kešnerovi a soudní písemnosti tak měly být i v incidenčním sporu doručovány tomuto advokátovi. 7. Rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci č. j. 17 VSOL 239/2017-41 ze dne 21. 9. 2017 byl rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadené části zrušen s tím, že v posuzované věci je zcela jisté, že žalovaná udělila ke svému zastupování v insolvenčním řízení tzv. generální plnou moc advokátu JUDr. Kešnerovi dne 2. 1. 2006. Odvolací soud ve svém rozhodnutí vysvětlil ideu jednotného insolvenčního řízení u insolvenčního soudu, jehož integrální součástí jsou i incidenční spory. Došlo proto k vážnému procesnímu pochybení soudu I. stupně, pokud doručoval přímo účastníkovi a nikoli advokátu, kdy v důsledku tohoto postupu nebyly dány podmínky a splněny zákonem stanovené předpoklady pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání dle § 153a OSŘ. 8. Po vrácení věci soudu I. stupně tento především vyzval advokáta žalované ke sdělení, zda plná moc přiložená jím k přihlášce pohledávky jej opravňuje jednat jménem Komerční banky i v incidenčním sporu; ač odvolací soud tuto skutečnost v odůvodnění svého rozhodnutí dovodil, v záhlaví svého rozhodnutí ovšem advokáta jako zástupce Komerční banky neuvedl. Soud I. stupně přitom uvedl, že jsou mu známy případy, kdy subjekt udělí generální plné moci více advokátům, přičemž tito různí advokáti vystupují v různých řízeních

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

vedených zastupovaným subjektem a v některých řízeních figuruje sám subjekt nikým nezastoupený. 9. K této výzvě žalovaná Komerční banka prostřednictvím svého zástupce sdělila, že k přihlášce doložená plná moc je stále platná a že advokát JUDr. Josef Kešner je stále oprávněn zastupovat žalovanou (i v probíhajícím incidenčním sporu). 10. Po vrácení věci soudu I. stupně žalobkyně doplnila svou žalobní argumentaci tak, že ve svých vyjádřeních z 27. 11. 2017 a 8. 12. 2017 uvedla, že popřená část dílčí pohledávky č. 2 ve výši 33.082,09 Kč představuje rozdíl mezi smluvními úroky z prodlení požadovanými žalovanou Komerční bankou a zákonnými úroky z prodlení. Žalobkyně uvedla, že došlo k nedorozumění, když popřela nárok na rozdíl mezi zákonnými a smluvními úroky z prodlení z částky 40.000 Kč od 19. 10. 2009 do 14. 7. 2014, když zákonné úroky z prodlení činí dle názoru žalobkyně částku 14.315,21 Kč. K dotazu soudu, proč má žalobkyně za to, že se nejedná o popěrný úkon ve vztahu k dílčí pohledávce P5/2 rozporný s právním posouzením věci učiněným v rozhodnutí Okresního soudu v Novém Jičíně, uvedla, že se nejedná o jiné právní posouzení, neboť se soud vůbec nezabýval tím, zda uplatňovaný nárok vyplývá ze spotřebitelské smlouvy, přičemž toto nevyplývá ani z podané žaloby a jejích příloh. Žalobkyně uvedla, že v době vydání rozhodnutí okresního soudu ze dne 29. 4. 2010 již existovala judikatura Nejvyššího soudu ČR ohledně stanovení výše úroků z prodlení, a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1117/2003 ze dne 17. 3. 2005 a sp. zn. 32 Odo 873/2006 ze dne 30. 10. 2008. Má tedy za to, že přes výše uvedené skutečnosti se Okresní soud v Novém Jičíně při svém rozhodování nezabýval rozhodnutími nadřízeného soudu v otázce, zda jde o plnění, které podléhá ochraně spotřebitele, a přiznal žalované smluvní úroky z prodlení. 11. Žalovaná Komerční banka svou procesní argumentaci doplnila tak, že s podanou žalobou v rozsahu po částečném zpětvzetí nadále nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, neboť má za to, že ve zbytku je pohledávka přihlášena po právu. Poukázala na to, že smluvní strany podpisem smlouvy o úvěru ze dne 27. 1. 2009 reg. č. 0800409220024 souhlasily s podmínkami smluvního vztahu, tj. že v případě prodlení dlužníka se splácením závazku je žalovaná oprávněna požadovat úroky z prodlení (čl. 4.6 smlouvy o úvěru). Žalovaná má za to, že smlouva o úvěru a následný exekuční titul nejsou dotčeny problematikou rozhodčích doložek, tedy smluvní ujednání stran považuje za platně sjednané a nepovažuje za důvodné, aby tehdejší vůle stran byla nyní popírána žalobkyní. 12. Po vrácení věci soudu I. stupně obě účastnice řízení k výzvě soudu uvedly, že výslovně souhlasí s rozhodnutím o žalobě rozsudkem bez nařízení jednání. V souladu s ust. § 7 zákona č. 182/2006, insolvenční zákon (dále jen IZ ) a § 115a OSŘ tedy soud o žalobě rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání. 13. Po provedeném řízení soud zjistil následující skutkový stav. 14. Z obsahu insolvenčního spisu soud zjistil následující: -z insolvenční vyhlášky soud zjistil, že insolvenční řízení dlužníka bylo k jeho návrhu zahájeno 27. 5. 2014 -z usnesení A7 ze dne 14. 7. 2014 soud zjistil, že uvedeným usnesením byl zjištěn hrozící úpadek dlužníka, insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně a současně soud povolil řešení hrozícího úpadku oddlužením -z usnesení B4 ze dne 13. 11. 2014 soud zjistil, že bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

-z protokolu o přezkumném jednání a seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil následující popření dílčích pohledávek: dílčí pohledávka P5/1, která byla přihlášena jako vykonatelná na základě rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/07961 ze dne 27. 1. 2009 ve výši 47.430,44 Kč, byla popřena co do částky 20.682,54 Kč dílčí pohledávka P5/2, která byla přihlášena jako vykonatelná na základě rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 18 C 546/2009-29 ve výši 147.824,48 Kč, byla popřena v částce 33.082,09 Kč z důvodu popření nároku na smluvní úrok z prodlení u spotřebitelské smlouvy, neboť dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu nemůže být ve spotřebitelských smlouvách výše úroků z prodlení dohodnuta v jiné výši, než stanoví předpisy občanského práva. Žalobkyně uznala nárok na zákonné úroky z prodlení u dílčí pohledávky P5/2 ve výši 14.315,21 Kč od 19.10.2009 do 14. 7. 2014. dílčí pohledávka P5/3 nevykonatelná ve výši 261,92 Kč z důvodu zřízení a vedení Perfekt konta byla popřena v celé částce -z usnesení soudu 22 INS 14569/2014-P5-8 ze dne 9. 5. 2017 incidenční soud zjistil, že uvedeným usnesením insolvenčního soudu byl připuštěn vstup (nové) věřitelky: AD IN, s.r.o., IČO 27096785, na místo (dosavadní) přihlášené věřitelky č. 5, uplatňující nároky z přihlášky pohledávky P5, tedy Komerční banky, a.s. Pro přehlednost již na tomto místě incidenční soud konstatuje, že v souladu s ust. § 19 druhá věta IZ ve znění do 30. 6. 2017 uvedená záměna bez dalšího dopadá i na okruh účastníků v incidenčním sporu a soud tak nadále bude jednat se společností AD IN, s.r.o. jako s žalovanou věřitelkou č. 5, oprávněnou z nároků přihlášených její předchůdkyní pod č. P5. -insolvenční řízení dosud trvá. 15. Ze spisu pohledávky P5 soud zjistil, že věřitelka Komerční banka přihlásila své pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou zaevidovanou pod P5, kdy přihlásila dílčí pohledávky P5/1, P5/2 a P5/3. Dílčí pohledávka P5/1 byla přihlášena do insolvenčního řízení ve výši 47.430 Kč na základě uzavření smlouvy o osobní kreditní kartě z 27. 1. 2009 mezi dlužníkem a Komerční bankou. Dlužník porušil svou smluvní povinnost a Komerční banka odstoupila od smlouvy a uplatnila své právo žalobou. Rozhodce ze Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. vydal rozhodčí nález sp. zn. K/2009/07961, který nabyl právní moci 1. 4. 2010 a je vykonatelný. Dílčí pohledávka P5/2 byla přihlášena do insolvenčního řízení ve výši 147.824,48 Kč na základě uzavření smlouvy o úvěru ze dne 27. 1. 2009 mezi dlužníkem a Komerční bankou. Dlužník porušil svou smluvní povinnost, proto ho Komerční banka vyzvala k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky a následně uplatnila své právo žalobou. Okresní soud v Novém Jičíně vydal rozsudek č. j. 18 C 546/2009-29, který nabyl právní moci 15. 6. 2010 a je vykonatelný. K dílčí pohledávce P5/2 dále soud z přihlášky zjistil, že se skládá z jistiny ve výši 45.922,38 Kč, z úroku z prodlení ve výši 47.397,30 Kč, řádného úroku ve výši 28.248,80 Kč a nákladů řízení ve výši 26.256 Kč. Splatnost dílčí pohledávky nastala 6. 8. 2009 v částce 43.537,97 Kč. Dílčí pohledávka P5/3 byla přihlášena do insolvenčního řízení ve výši 261,92 Kč na základě uzavřené smlouvy o zřízení a vedení Perfekt konta ze dne 23. 5. 2008. Dlužník přečerpal finanční prostředky na daném účtu, tím se dostal do nepovoleného debetu, který nevyrovnal, a Komerční banka z důvodu porušení smluvních povinností dlužníka od smlouvy odstoupila. Tato dílčí pohledávka je nevykonatelná a splatná od 1. 6. 2009. 16. Ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 18 C 546/2009, vyžádaného incidenčním soudem, soud zjistil následující:

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

-Komerční banka dne 4. 12. 2009 jako žalobkyně podala žalobu vůči zdejšímu dlužníkovi u Okresního soudu v Novém Jičíně o zaplacení částky 45.922,38 Kč s příslušenstvím -v odůvodnění žaloby Komerční banka jako žalobkyně mimo jiné uvedla, že dne 27. 1. 2009 uzavřela s žalovaným dlužníkem smlouvu o úvěru, přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky pro fyzické osoby-nepodnikatele. Jako důkaz uvedené skutečnosti byla označena kopie smlouvy o úvěru včetně úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele Komerční banky, a.s. -v odůvodnění žaloby je přihlášenou věřitelkou dále uvedeno, že smluvní strany se dohodly, že je-li dlužník v prodlení s vrácením části nebo celé jistiny, je povinen uhradit Komerční bance z částky jistiny po splatnosti úroky z prodlení ve výši dle oznámení Komerční banky, a.s., kterým je vyhlašována sazba pro úrok z prodlení, a úrokovou sazbou z úvěru dle smlouvy. Ode dne čerpání úvěru do dne podání žaloby je takto vyhlášená sazba úroku z prodlení ve výši 25 % p. a. -z návrhu rozsudečného výroku uvedeného v žalobě plyne, že žalobkyně se domáhá, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni 45.922,38 Kč s úroky řádnými ve výši 14,9 % p. a. z částky 40.000 Kč za dobu od 19. 10. 2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % p. a. z částky 40.000 Kč za dobu od 19. 10. 2009 do zaplacení -z usnesení č. l. 8 nalézacího soudu soud zjistil, že tento vyzval Komerční banku jako tamní žalobkyni k doplnění tvrzení, co věcně představuje dlužná částka, tj. kolik činí jistina, případně kapitalizované úroky a úroky z prodlení, smluvní pokuta, poplatky s tím, že u kapitalizovaných úroků a kapitalizovaných úroků z prodlení je nutno uvést, za jaké období a z jakých částek došlo ke kapitalizaci -z doplnění žaloby doručeného nalézacímu soudu soud zjistil, že tamní žalobkyně doplnila žalobu o umořovací plán, tj. systematiku způsobu, jakým se žalovaný dlužník zavázal splácet poskytnutý úvěr ve výši 40.000 Kč, dále konstatovala, že na poskytnutý úvěr žalovaný neuhradil byť jen jednu jedinou splátku, doplnila tvrzení k požadavku na hrazení řádného úroku coby ceny vypůjčených peněz ve výši 14,9 % p. a. ze zůstatku jistiny a doplnila tvrzení k požadavku na úrok z prodlení, který požadovala ve výši 25 % p. a. z dlužné částky 40.000 Kč s tím, že na úroku z prodlení do dne kapitalizace pohledávky za žalovaným žalobkyně požaduje toliko částku 1.068,27 Kč a dále požaduje do dne kapitalizace pohledávky za žalovaným částku 45.922,38 Kč tvořenou částkou 40.000 Kč coby vyčerpaným úvěrem, částkou 4.354,11 Kč coby kapitalizovaným řádným úrokem, částkou 1.068,27 Kč coby kapitalizovaným úrokem z prodlení a částkou 500 Kč coby poplatkem za spravování úvěru -z rozsudku vydaného nalézacím soudem, tj. zmíněným Okresním soudem v Novém Jičíně, pod č. j. 18 C 546/2009-29 dne 29. 4. 2010 soud zjistil, že o zmíněné žalobě nalézací soud I. stupně rozhodl formou rozsudku pro zmeškání tak, že žalovanému (zdejšímu dlužníkovi) uložil zaplatit žalobkyni částku 45.922,38 Kč s úrokem 14,9 % p. a. z částky 40.000 Kč za dobu od 19. 10. 2009 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 25 % p. a. z částky 40.000 Kč za dobu od 19. 10. 2009 do zaplacení a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí soud I. stupně konstatoval, že jsou splněny veškeré podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Zmíněný rozsudek nabyl právní moci 15. 6. 2010. -ze zmíněného spisu soud dále zjistil, že do současnosti se ve spise nacházejí listinné důkazy tamní žalobkyní předložené k důkazu jejích tvrzení, zejména smlouva o úvěru uzavřená se zdejším dlužníkem jako fyzickou osobou-nepodnikatelem, úvěrové podmínky pro fyzické osoby-nepodnikatele (které dle části III. bod 16. smlouvy byly

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

nedílnou součástí této smlouvy) a oznámení o výši úroků z prodlení týkající se všech typů úvěrů Komerční banky -ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi Komerční bankou a zdejším dlužníkem 27. 1. 2009 soud zjistil, že zdejší dlužník je ve smlouvě označen jako fyzická osoba-nepodnikatel, je indentifikován adresou trvalého pobytu (nikoli místa podnikání) a rodným číslem (nikoli IČO podnikatele), přičemž v bodu 16.1 smlouvy je uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky banky a mimo jiné úvěrové podmínky pro fyzické osoby-nepodnikatele. 17. Z hlediska skutkového soud konstatuje, že posoudil všechny důkazy každý jednotlivě a následně pak všechny v jejich vzájemném souhrnu a dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak je v dílčích podrobnostech uveden u každého z výše citovaných důkazních prostředků. 18. Dle § 7 insolvenčního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 19. Z hlediska limitů pro rozhodnutí soudu rozsudkem bez nařízení jednání, uvedených v § 115a OSŘ, soud nejprve konstatuje, že byť výše uvedl, že skutková zjištění byla čerpána i ze soudem vyžádaného spisu Okresního soudu v Novém Jičíně, tytéž podstatné listiny předložila rovněž žalovaná Komerční banka. Obdobně byly tytéž listiny rovněž přílohou přihlášky pohledávky a lze tak z hlediska ust. § 115a OSŘ uzavřít, že veškeré důkazy, které ve věci byly provedeny, byly incidenčnímu soudu předloženy (také) účastníky. 20. S účinností od 1. 7. 2017 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017. Podle ustanovení článku II. bod 1. přechodných ustanovení novely insolvenční zákon ve znění účinném od nabytí účinnosti novely se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti novely, zůstávají zachovány. 21. Od účinnosti nové právní úpravy se tak i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou. Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, tj. zákona ve znění novely, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. 22. Dle § 199 odst. 2 IZ jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. 23. Na výše uvedený zjištěný skutkový stav soud aplikoval ust. § 199 odst. 2 IZ tak, jak je tento dlouhodobě interpretován ustálenou judikaturou, a dospěl k závěru, že žalobě v daném případě nelze vyhovět. Důvodem, proč žalobě v daném případě nelze vyhovět, je existence zákazu odlišného právního posouzení věci, formulovaného výše zmíněným ustanovením § 199 odst. 2 IZ pro případ popření vykonatelné pohledávky. 24. Komerční banka v daném případě přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení dlužníka jako pohledávku vykonatelnou, přičemž vykonatelnost posuzované pohledávky P5/2 vyplývala z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně 18 C 546/2009. Součástí

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

nároků přiznaných Komerční bance tamním nalézacím soudem byl i nárok na úrok z prodlení ve smluvní výši 25 % p. a. Právě částku odpovídající rozdílu mezi zákonnou výší úroku z prodlení pro občanskoprávní vztahy a tamní žalobkyní uplatněnou výší smluvních úroků z prodlení představuje částku 33.082,09 Kč, kterou žalující insolvenční správkyně popřela z důvodu, že dlužník při uzavírání smlouvy byl v postavení spotřebitele a nemohl se tak platně zavázat k úhradě vyššího úroku z prodlení, než jak je jeho výše limitována občanskoprávními předpisy. 25. Skutečnost, že dlužník byl při uzavírání smlouvy v postavení fyzické osoby-nepodnikatele, tedy že byl v postavení spotřebitele, plyne jak z vylíčení rozhodných skutkových okolností v žalobě adresované Okresnímu soudu v Novém Jičíně, tak z kompletní smluvní dokumentace, která byla Komerční bankou tamnímu soudu k důkazu jejích tvrzení předložena. Z žaloby se tak mimo jiné výslovně podává to, že Komerční banka uzavřela smlouvu se zdejším dlužníkem jako s fyzickou osobou-nepodnikatelem, tedy fyzickou osobou v postavení spotřebitele, a také to, že pro případ prodlení žalované strany s vrácením části nebo celé jistiny je žalovaný povinen uhradit tamní žalobkyni z částky jistiny po splatnosti úroky z prodlení ve výši dle oznámení Komerční banky, kterým je vyhlašována sazba pro úrok z prodlení, přičemž ode dne čerpání úvěru do dne podání žaloby činí takto vyhlášená sazba úroku z prodlení 25 % p. a. Je tedy mimo jakoukoli pochybnost, že věřitelka Komerční banka v pečlivě a úplným způsobem vyhotovené žalobě předložila Okresnímu soudu v Novém Jičíně jako obecnému nalézacímu soudu skutková tvrzení, že smluvní vztah, od kterého odvíjí své nároky, uzavřela s dlužníkem jako se spotřebitelem a že pro případ prodlení dlužníka jako spotřebitele s plněním jím smluvně převzatých závazků byla sjednána smluvní výše úroků z prodlení v návaznosti na obecné rozhodnutí Komerční banky o výši úroků z prodlení, která v daném období činila 25 % p. a. V návaznosti na tato tvrzení, podepřená důkazy, pak tamní žalobkyně výslovně soudu předložila své žalobní žádání, jímž se mimo jiné domáhá 25% úroku z prodlení z částky 40.000 Kč za dobu prodlení dlužníka. Rozhodl-li v dané věci soud rozsudkem pro zmeškání tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl, a konstatoval-li výslovně nalézací soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí, že dospěl k závěru, že jsou splněny veškeré podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, nelze jinak než dojít k závěru, že soud I. stupně shledal (v návaznosti na podmínky vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b OSŘ) za splněny veškeré předpoklady nezbytné pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to včetně souladu nároku uplatněného tamní žalobkyní s předpisy práva hmotného. Je tak naprosto nevyhnutelný závěr, že Okresním soudem v Novém Jičíně vydaný rozsudek pro zmeškání obsahuje i právní posouzení věci, a tedy i závěr, že nárok uplatněný žalující věřitelkou je nárokem uplatněným v souladu s předpisy práva hmotného. Jestliže nyní žalobkyně v incidenční žalobě argumentuje tím, že nelze platně sjednat ve spotřebitelské smlouvě vyšší úrok z prodlení než úrok odpovídající úroku přípustnému v občanskoprávních vztazích, nečiní žalobkyně nic jiného, než že polemizuje s právním závěrem Okresního soudu v Novém Jičíně, který uvedenou otázku posoudil v rámci své pravomoci a působnosti tak, jak se posouzení této otázky podává z výroku a odůvodnění rozsudku, ale i z obsahu žaloby a jejího doplnění tak, jak jsou výše podrobně citovány. 26. Pro úplnost snad dlužno dodat, že na uvedeném nic nemění ani to, že konkrétními podmínkami vydání rozsudku pro zmeškání, resp. konkrétním výkladem souladu nároků uplatněných žalobkyní a předpisů práva hmotného, se v odůvodnění svého rozhodnutí Okresní soud v Novém Jičíně nezabýval. V běžných rozhodnutích o věci samé soudy zpravidla rovněž neuvádějí, že shledaly svou místní příslušnost, že shledaly svou věcnou příslušnost, že věc spadá do pravomoci soudů, že žaloba je projednatelná a netrpí vadami, že ve věci nebyl odpor do platebního rozkazu podán opožděně atd. atp., což ovšem neznamená, že by se při posuzování věci soud uvedenými aspekty vůbec nezabýval. Shledal-li

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

zmíněný soud v daném případě podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, shledal je i v rovině hmotněprávního posouzení věci vyplývajícího z obsahu žaloby a jejího doplnění, neboť nesoulad s předpisy práva hmotného je důvodem, pro který nelze vydat rozsudek pro zmeškání. Konstatoval-li tedy soud v daném případě, že shledal naplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání, znamená to, že neshledal kterékoli z žalobních tvrzení, jež se pokládala za nesporná, za tvrzení rozporná mj. s předpisy práva hmotného, jejichž součástí jsou i předpisy na ochranu spotřebitele. 27. Výše uvedené je zcela souladné s ustálenou rozhodovací praxí. Z této, vyjádřené např. rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 7/2013, tak mj. plyne, že u rozsudků pro uznání a pro zmeškání se právní posouzení věci (v rovině zkoumání předpokladů, za nichž mohla být taková rozhodnutí vydána) promítá v předem definovaném a zákonem omezeném typu odůvodnění. Závěr soudu, že i ohledně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky lze o věci rozhodnout rozsudkem pro uznání (pro zmeškání), v sobě zahrnuje též úsudek, že takto přiznávané příslušenství pohledávky neodporuje právním předpisům (§ 153a, § 153b, § 99 odst. 2 OSŘ). Takový úsudek je současně postačující pro závěr, že rozsudek pro uznání (pro zmeškání) obsahuje právní posouzení věci ohledně přiznaného příslušenství pohledávky. Obdobně dle rozsudku 29 Cdo 392/2011, odkazujícího na již zmíněný rozsudek 29 ICdo 7/2013, pak dále platí, že úsudek soudu, že žalující insolvenční správce se žalobou nedomáhá jiného právního posouzení věci, neboť rozhodce v rozhodčím řízení nezkoumal platnost smlouvy o převodu cenných papírů, tedy nemůže obstát . Názory soudu I. stupně, z nichž vychází toto rozhodnutí, jsou přitom souladné nejen s názorem soudu dovolacího (viz výše), ale i názory soudu odvolacího (12 VSOL 15/2016-69, 12 VSOL 182/2016-59, 11 VSOL 125/2016-72 ve věci 34 ICm 3081/2014: pokud ze skutečností (důkazů) projednávaných u příslušného orgánu bylo zřejmé, že jde o spotřebitele, půjde o právní posouzení věci ), ale i běžnou rozhodovací praxí soudu I. stupně (14 ICm 3672/2015, 14 ICm 1436/2014, 36 ICm 3641/2014). 28. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně v daném případě neuvádí ani v rámci odůvodnění popěrného úkonu, ani v rámci podané žaloby žádnou novou skutkovou námitku, která by nebyla známa Okresnímu soudu v Novém Jičíně v rámci řízení, jež vyústilo ve vydání výše uvedeného rozsudku pro zmeškání. Naopak podstatou popěrného úkonu žalobkyně i podané žaloby je polemika s právním posouzením věci, které ohledně pohledávky přihlášené pod P5/2 učinil Okresní soud v Novém Jičíně v rámci jím vedeného řízení pod sp. zn. 18 C 546/2009. Žalobkyně tedy nerespektuje zákaz odlišného právního posouzení věci jako důvodu popření vykonatelné pohledávky a z tohoto důvodu nemůže popěrný úkon v uvedeném rozsahu a ani podaná žaloba být důvodná. Výrokem č. I. tohoto rozhodnutí proto soud zamítl žalobu na určení, že pohledávka Komerční banky přihlášená jí pod č. P5/2 do insolvenčního řízení dlužníka není co do částky 33.082,09 Kč pohledávkou po právu. 29. Výrok o náhradě nákladů řízení má zákonnou oporu v ust. § 202 odst. 1 IZ, poskytujícího insolvenčním správcům v řízení o určení pravosti pohledávek nákladovou imunitu. Přitom nelze ze zřetele ztratit ani skutečnost, že procesní úspěch žalované není úplný, neboť v nezanedbatelném rozsahu bylo řízení již pravomocným výrokem č. II. předchozího rozsudku zastaveno poté, kdy věřitelka vzala zpět svou pohledávku evidovanou pod č. P5/1, která byla insolvenční správkyní rovněž popřena a ohledně které byla rovněž podána incidenční žaloba. I v případě neexistence ust. § 202 odst. 1 IZ by tak nebylo možno žalované v daném případě náhradu nákladů řízení přiznat. Ve vztahu k nákladu žalované vzniklému zaplacením soudního poplatku z podaného odvolání do předchozího rozhodnutí pak nezbývá než konstatovat, že uvedené náklady vznikly především v důsledku počínání samotné Komerční banky, která nereagovala na soudem zasílané písemnosti ani potud, že by soudu sdělila, že plná moc udělená advokátu byla udělena i pro zastupování v rámci incidenčních sporů, resp. tohoto konkrétního incidenčního sporu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, trojmo.

Ostrava 2. ledna 2018

JUDr. Aleš Palkovský v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková ICM R