22 ICm 3464/2011
Jednací číslo: 22 ICm 3464/2011-27 (KSOS 22 INS 8042/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce FORSET COLLECT LIMITED, reg.č. HE 265667, se sídlem Nicosia, Agiou Nikolaou, 67-69, Flat/Office 103, Egkomi P.C. 2408, zastoupeného Mgr. Janem Petříkem, advokátem se sídlem Praha 1, Týnská 12, proti žalovanému Janu anonymizovano , anonymizovano , bytem Vražné-Hynčice 94, o určení popřené pohledávky, rozsudkem pro uznání,

takto:

I. Určuje se, že část pohledávky žalobce, která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 8042/2011 s dlužníkem Janem Klimentem, anonymizovano , bytem Vražné-Hynčice 94, přihláškou P1 ze dne 01.06.2011 z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem dne 07.06.2010, je ve výši 12.398,60 Kč po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14.600,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet jeho zástupce.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 28.12.2011 domáhal se žalobce proti žalovanému určení, že část jeho pohledávky, která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 8042/2011 s dlužníkem Janem Klimentem přihláškou P1 ze dne 01.06.2011 z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem dne 07.06.2010, je ve výši 12.398,60 Kč po právu. V žalobě tvrdil, že žalobce je na základě indosamentu oprávněným majitelem předmětné směnky, vystavené dlužníkem k zajištění závazků, které nezaplatil. Závazek ze směnky je samostatným závazkem, byť se jedná o směnku zajišťující jinou pohledávku a žalobce v rámci přihlášky pohledávky předložením originálu směnky zcela dostatečně a úplně prokázal důvod své pohledávky. Dle ust. § 10 zákona č. 191/1950 Sb. zákona směnečného a šekového je k uplatnění a úspěšnosti námitky vyplnění směnky odchylně od ujednání nutno splnit dvě podmínky. Namítat a prokázat odchylnost vyplnění směnky a také zlou víru majitele nebo jeho provinění hrubou nedbalostí při nabývání směnky, jinak je taková námitka nemožná. Žalovaný však nedostatek dobré víry a dbalosti majitele směnky při jejím nabývání netvrdil ani neprokázal. Dlužník není oprávněn zajišťovací směnku zpochybňovat a popřít pouze zcela abstraktním odkazem na její kauzu nebo nekonkrétní námitku, aniž by jednoznačně prokázal její důvodnost a v odůvodnění popření alespoň stručně vylíčil obsah směnečné smlouvy a v této souvislosti zcela konkrétně uvedl a prokázal, v čem u biankosměnky spatřuje vady, rozpor se směnečným ujednáním a případně vymezil zcela konkrétní důvod, proč by na směnku nemělo být placeno. Žádnou z těchto podmínek uplatnitelnosti kauzálních důvodů popření pohledávky ze směnky žalovaný neuvedl, neboť pouze namítal, že částka 12.398,60 Kč je hrubě nepřiměřená, rozhodčí doložka je neplatná, náklady nevznikly, a dále tvrdil, že popírá pokutu. Formální vady směnky dlužník žádné neuplatnil.

V prvé řadě soud konstatuje, že incidenční žaloba byla podána včas (§ 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení), když žaloba byla podána 28.12.2011 a přezkumné jednání proběhlo 02.12.2011.

Soud v rámci přípravy jednání vyzval žalovaného podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. usnesením ze dne 13.06.2012, č.j.-10, aby se k žalobě vyjádřil, uvedl, zda nárok v žalobě uplatněný uznává a vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci, dále aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Na první výzvu reagoval žalovaný podáním, které podepsal dodatečně a ve kterém uvedl, že nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání. Neboť výzvě podle ust. § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebylo řádně vyhověno a žalovaný neuvedl žádná relevantní skutková tvrzení na svou obranu, soud vyzval v souladu s ust. § 114b odst. 1 o.s.ř. žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení ze dne 04.09.2012, č.j. 22 ICm 3464/2011-17 vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena v době předchozí, a to 06.08.2012. Žalovaný byl poučen, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává zcela či zčásti nebo co do základu, a dále byl poučen o tom, že jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a je povinen označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu nevyjádří ve lhůtě určené soudem, popřípadě nesdělí v této lhůtě, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud rozhodne rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. Usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému doručeno 20.09.2012.

ICM Ru

Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný Jan Kliment zaslal poslední den lhůty k vyjádření, a to v pondělí dne 22.10.2012 Krajskému soudu v Ostravě e-mailem (elektronickou poštou) podání, ke kterému nebyl připojen zaručený elektronický podpis a ve kterém soudu sdělil, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, smluvní pokuta je hrubě nepřiměřená, rozhodčí doložka je podvodná a neplatná, rozhodčí nález nicotný a pokud jde o směnku, byla dosažena podvodem, a proto je neplatná. Poukázal na to, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu.

Dne 24.10.2012 bylo doručeno v 15.30 hodin na podatelnu Krajského soudu v Ostravě podání totožného obsahu, které však Janem Klimentem není podepsáno. Podání je doplněno ručně psaných textem podpis bude doplněn co nejdříve. Mgr. Pargač . Z úřední činnosti je soudu známo, že Mgr. Pargač je bývalým zaměstnancem Krajského soudu v Ostravě a dále, že jmenovaný není advokátem.

Podpis patří mezi obecné náležitosti, které musí obsahovat každé podání adresované soudu (§ 42 odst. 4 věta první o.s.ř.). Za právnickou osobu podepisuje podání statutární orgán, popřípadě další oprávněné osoby či zaměstnanci (členové), kteří jsou oprávněni za právnickou osobu jednat. Zvolil-li si účastník řízení zmocněnce, postačí, podepíše-li podání tento zástupce; za procesně nezpůsobilého účastníka řízení je podepisuje zákonný zástupce. Vždy však jde o nenahraditelný písemný projev konkrétní fyzické osoby, která tím stvrzuje, že se ztotožňuje s obsahem podání (že podání lze přičítat jí a nikoliv osobě jiné). V tomto směru panuje při výkladu pojmu podpis, případně při výkladu požadavku, aby podání bylo podepsáno, v českém právním řádu shoda. To, že podpisem ve smyslu § 42 odst. 4 o.s.ř. se rozumí vlastnoruční podpis, má soud za nepochybné.

Podle ust. § 42 odst. 3 o.s.ř. podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky, je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů. Je-li písemné podání učiněno faxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.

V daném případě podání žalovaného Jana Klimenta, doručené Krajskému soudu v Ostravě dne 22.10.2012 e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, kterým se měl žalovaný vyjádřit k žalobě, nebylo ve lhůtě tří dnů doplněno předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, které by obsahovalo vlastnoruční podpis žalovaného. K takovému podání soud proto nepřihlížel.

Vedle toho soud konstatuje (nad rámec argumentace uvedené výše), že podání nesplňuje požadavek uvedení podstatných či rozhodujících skutečností, na kterých žalovaný staví svoji obranu s tím, že pouhé zopakování námitek, uplatněných v popěrném úkonu nestačí. Zcela bez právního významu je pak skutečnost, že podání podepsal Mgr. Pargač, když z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovaný byl v řízení zastoupen a žalovaný a Mgr. Pargač to ani netvrdí. Jelikož se tedy žalovaný na výzvu soudu nevyjádřil a ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, aby podání zpracoval ve lhůtě stanovené soudem, nelze než konstatovat, že na jeho straně nastala fikce uznání nároku, který je proti němu žalobou uplatňován ve smyslu ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. a v důsledku toho i povinnost soudu rozhodnout rozsudkem podle tohoto uznání ve smyslu ust. § 153a odst. 3 o.s.ř.

ICM Ru

Pokud na podání, které bylo doručeno soudu 24.10.2012 (které žalovaným nebylo podepsáno), bylo uvedeno, že bude podepsáno později, nutno konstatovat, že lhůta k vyjádření je lhůtou propadnou a nastane-li fikce uznání podle ust. § 114b odst. 5 o.s.ř., jak tomu bylo v posuzovaném případě, kdy žalovaný výzvu k vyjádření nesplnil a vážný důvod, pro který tak neučinil, nesdělil, byl soud povinen rozsudek pro uznání vydat bez ohledu na to, zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se jeví požadavky žalobce jako neodůvodněné.

Za situace, kdy se má za to, že žalovaný uznal nárok žalobce uplatněný žalobou v celém rozsahu, rozhodl soud rozsudkem pro uznání tak, že žalobě vyhověl.

Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal neúspěšného žalovaného k úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000,-Kč, dále odměny advokáta žalobce ve výši 9.000,-Kč (§ 8 vyhl.č. 484/2000 Sb.) a hotových výdajů 600,-Kč (2 režijní paušály dle vyhl.č. 177/1996 Sb.). Podmínky pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. shledány na straně žalovaného nebyly, když skutečností rozhodnou pro přiznání náhrady nákladů řízení je míra úspěchu ve sporu nikoliv aktuální majetková situace účastníka. § 150 o.s.ř. je prostředkem ke zmírnění nepřiměřené tvrdosti zákona v případech zvláštního zřetele hodných, tedy pouze v těch případech, které jsou zcela mimořádné a povětšinou vyvstalé nezávisle na vlastním jednání účastníka. Insolvence však tímto případem není, neboť se jedná o důsledek dřívějšího vědomého nakládání účastníka s disponibilními hodnotami. Nelze také opomenout ani fakt, že nepřiznání náhrady nákladů řízení by mělo neodůvodněně nespravedlivý dopad na majetkovou sféru oprávněného účastníka, který je zastoupen advokátem a který v incidenčním sporu hájil svá práva.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku pro uznání lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Odvolacím důvodem mohou být jen vady uvedené v ust. § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a o.s.ř.). Proti výroku o nákladech řízení lze podat odvolání bez tohoto omezení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 31.10.2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v.r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM Ru