22 ICm 3293/2012
22 ICm 3293/2012-17 (KSOS 22 INS 14503/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce AB 4 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným (dříve PPF B2 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným), se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX, Amsterdam, Nizozemské království, reg.č. 34186049, zastoupeného Mgr. Lucií Tonikovou, advokátkou se sídlem Haštalská 27, Praha 1, proti žalované Mgr. Kateřině Širhalové LL.M., se sídlem Palackého 641/11, Olomouc, insolvenční správkyni dlužnice Andrey anonymizovano , anonymizovano , bytem Zámecká 1023/7, Šternberk, o určení popřené pohledávky,

t a k t o:

I. Řízení, aby bylo určeno, že žalobcova pohledávka č. 2 ve výši 47.615,39 Kč z titulu smluvní pokuty a úroku z prodlení, která byla do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 14503/2012 s dlužnicí Andreou anonymizovano , anonymizovano , bytem Šternberk, Zámecká 1023/7, přihlášena přihláškou P11, je po právu, se zastavuje.

II. Určuje se, že žalobcova pohledávka č. 1 ve výši 63.494,10 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 4011201631 a úroku z prodlení, která byla do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 14503/2012 s dlužnicí Andreou anonymizovano , anonymizovano , bytem Šternberk, Zámecká 1023/7, přihlášena přihláškou P11, je po právu.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 07.11.2012 domáhal určení, že jeho pohledávky, a to pohledávka č. 1 ve výši 63.494,10 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 4011201631 a úroků z prodlení, dále pohledávka č. 2 ve výši 47.615,39 Kč z titulu smluvní pokuty a úroku z prodlení, které byly do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 14503/2012 s dlužnicí Andreou anonymizovano přihlášeny přihláškou P11, jsou po právu. Ještě před zahájením jednání žalobce vzal žalobu o určení, že žalobcova pohledávka č. 2 ve výši 47.615,39 Kč je po právu, zpět. Soud proto v důsledku procesního úkonu žalobce řízení částečně zastavil za použití § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ), a to podle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. (výrok I. rozsudku). Předmětem řízení tak zůstalo určení žalobcovy pohledávky č.1 ve výši 63.494,10 Kč. Zde žalobce v prvé řadě uvedl, že o jeho aktivní věcné legitimaci s odkazem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR nemůže být pochyb, vzhledem k tomu, že k přihlášce přiložil oznámení o postoupení pohledávky, které zaslal původní věřitel dlužnici. Existence smlouvy o postoupení pohledávky, její obsah či platnost tak není pro řízení rozhodná a předložení postupní smlouvy nezbytné.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Posuzovaný spor je sporem incidenčním, jehož věcné projednání je podmíněno splněním podmínek vyplývajících z IZ. Soud tyto podmínky zjišťoval z listin ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 22 INS 14503/2012, přičemž vzal za prokázané, že:

-usnesením ze dne 12.07.2012 byl zjištěn úpadek dlužnice, insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Kateřina Širhalová, LL.M. a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -usnesením ze dne 20.11.2012 bylo rozhodnuto o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, -přihláškou P11 doručenou insolvenčnímu soudu dne 09.08.2012 ve znění jejich doplnění, žalobce přihlásil (mimo jiné) nevykonatelnou pohledávku č. 1 ve výši 63.494,10 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 4011201631 a úroku z prodlení, -podle protokolu z přezkumného jednání ze dne 12.10.2012 insolvenční správkyně zcela popřela pohledávku č. 1 z důvodu nedoložení aktivní věcné legitimace k podání přihlášky, dlužnice pohledávku uznala, -insolvenční správkyně dopisem ze dne 17.10.2012 vyrozuměla žalobce o popření jeho pohledávky č. 1 z důvodu neprokázání aktivní legitimace k podání přihlášky, -insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně a včas přihlásil přihláškou P11 svou pohledávku č.1, kterou žalovaná zcela popřela. Pohledávka byla přihlášena a přezkoumána jako nevykonatelná. Žalobce včas uplatnil své právo žalobou u soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne přezkumného jednání, tj. ve lhůtě v souladu s ust. § 198 odst. 1 IZ. Žaloba směřuje správně

ICM R proti insolvenční správkyni. Soud se proto následně zabýval vlastním nárokem žalobce na uplatněnou pohledávku z titulu úvěrové smlouvy č. 4011201631 a úroku z prodlení s přihlédnutím k námitce insolvenční správkyně spočívající v nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce.

Ze smlouvy o úvěru č. 4011201631 ze dne 23.11.2010 včetně úvěrových podmínek soud zjistil, že dlužnice uzavřela se společností Home Credit a.s. úvěrovou smlouvu, na základě které byl dlužnici poskytnut úvěr ve výši 70.000,-Kč, a to způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Tyto peněžní prostředky měly být vráceny včetně sjednaných úroků v pravidelných měsíčních splátkách dohodnutých ve splátkovém kalendáři k úvěrové smlouvě č. 4011201631.

Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22.06.2012 a dokladu o předání k poštovní přepravě soud zjistil, že věřitel v důsledku neplnění povinností dlužnice (nehrazení sjednaných splátek řádně a včas) úvěr zesplatnil a dlužnici vyzval k zaplacení úvěru včetně smluvní pokuty celkem ve výši 110.962,-Kč, a to ve sjednané lhůtě.

Z listiny nazvané oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.06.2012 včetně dokladu o předání k poštovní přepravě soud zjistil, že dlužnici na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě bylo v souladu s ust. § 526 občanského zákoníku společností Home Credit a.s. oznámeno, že veškeré pohledávky z úvěrové smlouvy č. 4011201631, kterou uzavřela se společností Home Credit a.s., byly postoupeny na společnost PPF B2 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, reg.č. 34186049 se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX, Amsterdam, Nizozemské království, s tím, že je povinna poskytnout plnění přímo postupníkovi.

Ze souhlasného prohlášení o postoupení pohledávek ze dne 20.01.2012 včetně specifikace postoupených pohledávek vyplývá, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ve znění pozdějších dodatků postoupila Home Credit a.s. své pohledávky ze smluv o poskytnutí úvěru specifikované v příloze prohlášení na PPF B2 B.V.

Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného v Amsterodamu, Nizozemské království, reg.č. 34186049 soud zjistil, že došlo ke změně obchodního jména žalobce, které nyní zní: AB 4 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným.

S ohledem na zjištěný skutkový stav zabýval se soud právním posouzením věci, tedy námitkou insolvenční správkyně, že žalobce není aktivně legitimován k přihlášení pohledávky a tedy, že mu pohledávka č. 1 nesvědčí (není po právu).

Jak plyne z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.06.2012 společnost Home Credit a.s. tímto přípisem oznámila dlužnici, že smlouvou o postoupení pohledávky přešla pohledávka z úvěrové smlouvy č. 4011201631 na postupníka-společnost PPF B2 B.V. soukromou společnost s ručením omezeným, reg.č. 34186049, se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX, Amsterdam, Nizozemské království, tj. žalobce. Dlužnice byla v rámci tohoto přípisu upozorněna na skutečnost, že došlo ke změně věřitele shora uvedeného, a že je povinna splnit svůj závazek vůči novému věřiteli. Dlužnice tuto skutečnost nepopřela a pohledávku žalobce v insolvenčním řízení uznala.

ICM R

V dané věci vzal soud v úvahu, že Nejvyšší soud ČR sjednotil rozhodovací praxi v otázce právního významu toho, že postupitel v intencích § 526 občanského zákoníku oznámil dlužníku postoupení pohledávky, rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007. V tomto rozsudku (jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu a na který se v podrobnostech odkazuje) na dané téma uzavřel že:

1/ Smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, aniž došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popřípadě postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku) tím není dotčena. 2/ Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. 3/ Otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky je nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. V takovém případě dlužník není oprávněn dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky a jeho závazek zaniká splněním postupníkovi, i když smlouva o postoupení pohledávky neexistuje (z jakéhokoliv důvodu). 4/ Účelem ustanovení § 526 odst. 1 věty druhé a odst. 2 občanského zákoníku je ochrana dlužníka, který plnil svůj závazek osobě (postupiteli nebo postupníku), jež podle hmotného práva nebyla v době plnění věřitelem pohledávky, například proto, že smlouva o jejím postoupení nebyla platná. Oznámení postupitele dlužníkovi o tom, že došlo k postoupení pohledávky, je právní skutečností, se kterou právo pojí vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi. 5/ Oznámením o postoupení pohledávky, adresovaném dlužníku, vyvolá postupitel změnu osoby oprávněné přijmout plnění a také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti (nebo dokonce neexistence) smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě (postupníku) s účinky i pro postupitele. Samotným postoupením pohledávky však nedochází k jiné změně závazku, než v osobě věřitele, a v případě že smlouva byla neplatná, dochází k tomu, že k věřiteli přistupuje další osoba oprávněná přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele. 6/ Ve vztahu mezi postupníkem a dlužníkem není platnost postoupení právně významná. Oznámí-li tedy postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníku, vyvolá tento notifikační úkon zamýšlené právní důsledky (týkající se osoby oprávněné přijmout plnění) i tehdy, jestliže k postoupení vůbec nedošlo, nebo byla-li smlouva o postoupení pohledávky neplatná. 7/ Pro dlužníka je podstatné, zda postupovaná pohledávka existuje (proto jsou mu zachovány námitky proti pohledávce, které mohl uplatnit v době postoupení), není však jeho věcí, kdo pohledávku vymáhá; dluh má splnit podle pokynů věřitele. 8/ Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Proto také nemusí postupitel dlužníkovi prokazovat, že k postoupení došlo (§ 526 odst. 2 občanského zákoníku); pro vztah mezi dlužníkem a postupníkem je to totiž lhostejné. 9/ Není-li podle hmotného práva pro určení osoby, která je v důsledku postoupení pohledávky a následné notifikace věřitele dlužníkovi oprávněna přijmout plnění s

ICM R

účinky pro splnění dluhu, rozhodné, zda smlouva o postoupení byla platná a zda k ní opravdu došlo, pak tato okolnost nemůže být významná ani v soudním řízení. Námitka neplatnosti postupní smlouvy tak s výjimkou případů uvedených v § 525 občanského zákoníku, eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení, dlužníkovi vůči postupníku nepřísluší.

Nemá-li na základě výše formulovaných závěrů dlužnice, které postupitel řádně oznámil postoupení pohledávky, vůči postupníku (ve sporu o úhradu této pohledávky) bez dalšího k dispozici námitku (obranu) neplatnosti postupní smlouvy, pak v intencích závěrů obsažených v rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 95/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (z nějž se mimo jiné podává, že při popření pravosti pohledávky jiného konkursního věřitele /přihlašovatele pohledávky/ má popírající konkursní věřitel /stejně jako popírající správce konkursní podstaty/ k dispozici všechny /ale též jen / hmotněprávní námitky, jež by ke zpochybnění existence popírané pohledávky mohl vůči svému věřiteli uplatnit dlužník) nemůže s touto obranou ve sporu o pravost pohledávky uspět ani popírající insolvenční správkyně (žalovaná).

Popření žalobcovy pohledávky č. 1 z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce je proto neopodstatněné, a proto soud žalobě na určení, že pohledávka č. 1 ve výši 63.494,10 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. 4011201631 a úroku z prodlení, je po právu, vyhověl.

Pokud jde o náklady řízení ve vztahu mezi účastníky, nutno konstatovat, že žalobce by měl podle ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení, tyto mu však přiznány nebyly, a to pro nákladovou imunitu insolvenční správkyně (žalované) s odkazem na ust. § 202 odst. 1 IZ, když podmínky pro aplikaci ust. § 202 odst. 2 IZ shledány nebyly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 16.07.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v.r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R