22 ICm 3186/2012
Sp.zn. 22 ICm 3186/2012-31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Markem Del Favero, Ph.D., ve věci žalobkyně SMART Financial s.r.o., IČ: 476 78 721, se sídlem Olomouc, Hněvotínská 241/52, proti žalované Mgr. Dagmar Cenknerové, se sídlem Bílovec, Slezské nám. 14, insolvenční správkyni dlužnice Emílie anonymizovano , o určení popřené pohledávky

takto:

I.

Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně má za dlužnicí Emilií anonymizovano , nar. 10.5.1964, bytem Kopřivnice, Alšova 1142/7 pohledávku ze smlouvy o úvěru č. 2007-1153 ze dne 14.2.2007 a smlouvy o úvěru č. 2007-2932 ze dne 28.2.2007 v souhrnné výši 340.812,--Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala určení pohledávky ve výši 340.812,--Kč popřené při přezkumném jednání co do pravosti a výše. V narativní části žaloby tvrdila, že na základě smluv o úvěru ze dne 14. 2. 2007 č. 2007-1153 a ze dne 28. 2. 2007 č. 2007-2932 byla dlužnici žalobkyní poskytnuta nejprve částka 30.000,--Kč (přičemž nesplacená jistina včetně příslušenství byla přihlášena ve výši 207.516,--Kč) a posléze 20.000,--Kč (přičemž nesplacená jistina včetně příslušenství byla přihlášena ve výši 133.296,--Kč). Návrhem žalobkyně na vydání rozhodčího nálezu bylo dne 11. 10. 2007 zahájeno, na základě platně sjednané rozhodčí doložky, rozhodčí řízení-stavěna promlčecí lhůta-a dne 17. 12. 2007 vydán rozhodčí nález. Protože dlužnice nezaplatila splátku prvně zmiňovaného úvěru dne 12. 4. 2007 a posledně zmiňovaného úvěru dne 5. 5. 2007, počal těmito dny běh promlčecí lhůty, jejíž délka vzhledem k vydaným rozhodčím nálezům činí 10 let. Pohledávky přihlášené 1. 8. 2012 nejsou promlčeny, a proto se žalobkyně domáhá vzhledem k popěrnému úkonu žalované ochrany svého subjektivního práva žalobou u soudu.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby; procesní obranu vybudovala na právní argumentaci, že obě rozhodčí doložky jsou sjednány neplatně, jsou netransparentní, a proto se promlčecí lhůta zahájením rozhodčího řízení ani nestavěla a její délka činila 4 roky. Tedy přihlášené pohledávky se promlčely před doručením přihlášky a vzhledem k jí vznesené námitce promlčení je nelze přiznat.

Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, neboť se nedostavila k jednání, ačkoliv byla řádně předvolána a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení-naopak svou nepřítomnost omluvila-vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen InsZ) a ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

Účastníci shodně skutkově tvrdili, že žalobkyně dne 1. 8. 2012 přihláškou, nadále v insolvenčním řízení evidovanou pod pořadovým číslem P4, přihlásila pohledávku č. 1) ve výši 207.516,--Kč, a to ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 2. 2007 č. 2007-1153 a pohledávku č. 2) ve výši 133.296,--Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 2. 2007 č. 2007-2932, které byly na přezkumném jednání konaném dne 12. 10. 2012 popřeny insolvenční správkyní, co do pravosti a výše. Vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky bylo žalobkyni doručeno 16. 10. 2012. Tato shodná skutková tvrzení bere soud v souladu s ust. § 120 odst. 4 o.s.ř. za svá skutková zjištění.

Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2012 č.j. KSOS 22 INS 15283/2012-A-5 má soud za prokázáno, že byl zjištěn úpadek dlužnice Emílie anonymizovano , anonymizovano , bytem Kopřivnice, Alšova 1142/7, žalovaná ustanovena její insolvenční správkyní, povoleno řešení úpadku oddlužením a věřitelům, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky stanovena lhůta, ve které tak mohou učinit v délce trvání 30 dnů od zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku.

Z listiny nadepsané Smlouva o úvěru č. 2007-1153 a zajišťovacím převodu práva k movitým věcem bylo zjištěno, že žalobkyně na straně jedné a dlužnice a Jaroslav Hajdušek na straně druhé podepsali dne 14. 2. 2007 listinu, na jejímž základě žalobkyně poskytla jmenovaným úvěr v částce 30.000,--Kč spolu s úrokem ve výši 20%, který se zavázali uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2.977,--Kč a pro případ, že nebude řádně a včas uhrazena kterákoliv splátka má věřitel právo závazek ze smlouvy zesplatnit. Smluvní strany se dále (čl. 14 Obchodních podmínek) dohodly, že veškeré majetkové spory, které by v budoucnu vznikly z této smlouvy, jakož i spory, které vzniknou v souvislosti s touto smlouvou, budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, přičemž spor bude rozhodovat rozhodce (rozhodci) zásadně jmenovaný ROZHODČÍ A SPRÁVNÍ SPOLEČNOSTÍ, a.s., IČ: 274 00 531. Procesní pravidla rozhodčího řízení, provádění dokazování, forma rozhodnutí a náklady rozhodčího řízení jsou upraveny v Jednacím řádu pro rozhodčí řízení, vydaném ROZHODČÍ A SPRÁVNÍ SPOLEČNOSTÍ, a.s. Z rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Mgr. Michalem Bazínkem dne 17. 12. 2007 sp.zn. 2704/2007 bylo zjištěno, že dlužnici a J. anonymizovano byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně 45.080,--Kč včetně úroku z prodlení, smluvní pokutu, náhradu za vymáhání dluhu a náhradu nákladů rozhodčího řízení, když splátka úvěru splatná 12.4.2007 nebyla uhrazena a úvěr byl dne 13. 4. 2007 zesplatněn.

Z listiny nadepsané Smlouva o úvěru č. 2007-2932 bylo zjištěno, že žalobkyně na straně jedné a Jaroslav Hajdušek a dlužnice na straně druhé podepsali dne 28. 2. 2007 listinu, na jejímž základě žalobkyně poskytla jmenovaným úvěr v částce 20.000,--Kč spolu s úrokem ve výši 20%, který se zavázali uhradit v 12 měsíčních splátkách po 2.517,--Kč a pro případ, že nebude řádně a včas uhrazena kterákoliv splátka má věřitel právo závazek ze smlouvy zesplatnit. Smluvní strany se dále (čl. 11 Obchodních podmínek) dohodly, že veškeré majetkové spory, které by v budoucnu vznikly z této smlouvy, jakož i spory, které vzniknou v souvislosti s touto smlouvou, budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, přičemž spor bude rozhodovat rozhodce (rozhodci) zásadně jmenovaný ROZHODČÍ A SPRÁVNÍ SPOLEČNOSTÍ, a.s., IČ: 274 00 531. Procesní pravidla rozhodčího řízení, provádění dokazování, forma rozhodnutí a náklady rozhodčího řízení jsou upraveny v Jednacím řádu pro rozhodčí řízení, vydaném ROZHODČÍ A SPRÁVNÍ SPOLEČNOSTÍ, a.s. Z rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Mgr. Michalem Bazínkem dne 17. 12. 2007 sp.zn. 2705/2007 bylo zjištěno, že dlužnici a J. anonymizovano byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně 25.140,--Kč včetně úroku z prodlení, smluvní pokutu, náhradu za vymáhání dluhu a náhradu nákladů rozhodčího řízení, když splátka úvěru splatná 5.5.2007 nebyla uhrazena a úvěr byl dne 6. 5. 2007 zesplatněn.

Žaloba byla soudu doručena 30. 10. 2012.

Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. věta druhá soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Není vázán důkazními návrhy účastníků v tom směru, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy. Zejména neprovede důkazy, které jsou pro věc nerozhodné a nemohou dále směřovat ke zjištění skutkového stavu věci. Pokud soud v průběhu řízení neprovedl další důkazy, stalo se tak v podstatě ze 2 důvodů; jednak skutkové okolnosti, které měly být těmito důkazními prostředky (přihláška pohledávky) prokázány, byly zjištěny na základě shodných skutkových tvrzení účastníků, jednak provádění dalších důkazů (návrhy na vydání rozhodčího nálezu pro částku 45.080,--Kč a pro částku 25.140,--Kč) se stalo s ohledem k právní kvalifikaci vybudovaného skutkového stavu nadbytečným a bylo by v rozporu s prevalencí ekonomie procesního řízení je provádět, protože právně relevantní skutkový stav tohoto sporu byl pro meritorní rozhodnutí již zcela zjištěn.

Soud činí ve věci závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně poskytla dlužnici a J. anonymizovano na základě smlouvy nejprve 30.000,--Kč a posléze 20.000,--Kč spolu s úrokem ve výši 20%, který se zavázali splácet v měsíčních splátkách a v případě, že by v budoucnu z této smlouvy, jakož i v souvislosti s ní vznikly majetkové spory, budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, když spor bude rozhodovat rozhodce (rozhodci) zásadně jmenovaný ROZHODČÍ A SPRÁVNÍ SPOLEČNOSTÍ, a.s., IČ: 274 00 531; přičemž splátka 2.977,--Kč splatná 12. 4. 2007, potažmo splátka 2.517,--Kč splatná 5. 5. 2007 nebyla uhrazena a 13. 4. 2007, potažmo 6. 5. 2007 byly úvěry zesplatněny.

Na zjištěný skutkový stav navázal soud právní hodnocení a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Zjištěný skutkový stav byl podřazen pod ust. § 497, ust. § 387 odst. 1 a 2, ust § 388 odst. 1, ust. § 392 odst. 1 a 2 a ust. § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ), ust. § 2 odst. 1, ust. § 7 odst. 1 a ust. § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném do 31. 3. 2012 a dále ust. § 39 a ust. § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ). Vzhledem k nominálním obchodům (resp. obchodním závazkovým vztahům) uzavřeným mezi žalobkyní a dlužnicí, tj. obou úvěrovým smlouvám (ust. § 497 ObchZ), je promlčení reglementováno kogentními ust. § 387 až ust. § 408 ObchZ-právní úprava ObčZ se neuplatní, a to ani v případě je-li jednou ze smluvních stran spotřebitel, jak je tomu v souzené věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2012 sp.zn. 32 Cdo 3337/2010). V souladu s ust. § 387 odst. 2 ObchZ se obě přihlášené pohledávky představující práva ze závazkových vztahů promlčují. Počátek běhu promlčecí lhůty je podle ust. § 392 odst. 1 věta prvá a 2 věta druhá u práva na plnění závazku vázán na den, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (tzv. doba splatnosti), přičemž v případě dílčího plnění, stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku. Jinak vyjádřeno, nesplnila-li dlužnice, resp. nezaplatila-li sjednané splátky úvěru, a to splátku 2.977,--Kč splatnou 12. 4. 2007 v případě úvěru č. 2007-1153, potažmo splátku 2.517,--Kč splatnou 5. 5. 2007 v případě úvěru č. 2007-2932, přičemž v důsledku nesplnění těchto splátek se staly splatnými oba úvěry celé, a sice 13. 4. 2007, potažmo 6. 5. 2007, počala promlčecí lhůta běžet u prvně zmiňovaného úvěru dnem 12. 4. 2007 a u posledně zmiňovaného úvěru dnem 5. 5. 2007. Pro posouzení délky promlčecí lhůty je klíčové právní hodnocení sjednaných rozhodčích doložek, neboť jak vyplývá ze skutkové části tohoto rozsudku, nejenže bylo zahájeno rozhodčí řízení, nýbrž v obou případech byly vydány rozhodčí nálezy.

Ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení zakotvuje pro strany právního vztahu možnost dohodnout se, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). V souzené věci si účastníci, tj. žalobkyně a dlužnice, nedohodly, že jejich vzájemné spory bude řešit stálý rozhodčí soud (ust. § 13 zmiňovaného zákona-když je zcela zřejmé, že ROZHODČÍ A SPRÁVNÍ SPOLEČNOST, a.s., takovýmto soudem není), nedohodly si ani osobu konkrétního rozhodce, nýbrž pouze třetí osobě-obchodní společnosti (takzvanému arbitrážnímu centru)-umožnily, aby určila rozhodce. Otázka platnosti takto formulované rozhodčí doložky byla podrobena výkladu, jak Nejvyššího, tak Ústavního soudu. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 5. 2011, sp.zn. 31 Cdo 1945/2010, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem R 121/2011, dospěl k závěru, že neobsahuje-li rozhodčí doložka přímé určení rozhodce ad hoc, respektive konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona je taková rozhodčí smlouva neplatná podle ust. § 39 ObčZ pro rozpor se zákonem. V rozsudku ze dne 25. 10. 2012, sp.zn. 23 Cdo 781/2012 se Nejvyšší soud zabýval skutečností, zda je možno závěry rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu vyjádřené v usnesení ze dne 11. 5. 2011, sp.zn. 31 Cdo 1945/2010 vztáhnout i na rozhodčí doložku, formulovanou tak, že rozhodce je určován (vybírán) třetí osobou (obchodní společností). Dovodil, že ano. Jinak vyjádřeno uvedl, že neobsahuje-li rozhodčí doložka přímé určení rozhodce ad hoc, respektive konkrétní způsob jeho určení v rozhodčí smlouvě, ale pouze odkazuje ohledně výběru rozhodce na třetí právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem, je rozhodčí doložka neplatná pro rozpor se zákonem podle ust. § 39 ObčZ. Tento závěr konečně rezonuje i v další judikatuře (s odkazem na obdobný případ to jsou rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2011, sp.zn. 23 Cdo

4204/2009 a ze dne 26. 6. 2012, sp.zn. 23 Cdo 574/2012, usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 1. 2013, sp.zn. IV. ÚS 962/11 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2011, sp.zn. II. ÚS 3057/10 a usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp.zn. 31 Cdo 958/2012). Lze uzavřít, že rozhodčí nálezy byly v souzené věci vydány rozhodcem, jehož výběr se uskutečnil podle netransparentních pravidel -na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky.

Délka promlčecí lhůty činí v souzené věci 4 roky (ust. § 397 ObchZ). Nedošlo ani k jejímu stavění, neboť ust. § 403 odst. 1 ObchZ k tomu, aby promlčecí lhůta přestala běžet, vyžaduje, aby věřitel zahájil rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí na základě platné rozhodčí smlouvy, přičemž tak tomu nebylo-rozhodčí doložka, potažmo smlouva je neplatná, ani se nejedná o situaci, kdy se promlčuje právo již pravomocně přiznané (ust. § 408 ObchZ). Není-li totiž rozhodováno rozhodcem, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, nemůže být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 10.1.2013 sp.zn. IV. ÚS 3779/11, ze dne 27. 9. 2012 sp.zn. III. ÚS 1624/12, ze dne 3. 4. 2012 sp.zn. IV. ÚS 2735/11). Promlčecí lhůta tak uplynula v souladu s pravidly obsaženými v ust. § 122 ObčZ, která se podle ust. § 1 odst. 2 ObchZ uplatní také v právu obchodním, dnem 12. 4. 2011 v případě úvěru č. 2007-1153, potažmo 5. 5. 2011 v případě úvěru č. 2007-2932, (zatímco přihláška byla podána 1. 8. 2012). Protože žalovaná se dovolala námitky promlčení, postupoval soud podle ust. § 388 odst. 1 ObchZ, které stanoví, že promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby, a proto žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 163 InsZ, ust. § 142 odst. 1 a ust. § 151 odst. 2 in fine o.s.ř., soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené na bránění svého práva prokazatelně nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 26. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Mgr. Marek Del Favero, Ph.D., v.r. Vanessa Plonková samosoudce