22 ICm 3063/2012
Jednací číslo: 22 ICm 3063/2012-57 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 9606/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

R OZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: BP Integralis Limited, reg. č. 255048, se sídlem Diagorou 4, Kermia Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kypr, zastoupeného Mgr. Ivo Siegelem, advokátem se sídlem Školská 38, 110 00, Praha 1, proti žalovaným: 1) Mgr. Ing. Petra Hamplová, Ph.D., IČ 74238001, Zahradní 13, 789 01, Zábřeh, insolvenční správce dlužnice Marie Nakládalové, nar. 26.01.1982, bytem Domašov 237, 790 85, Bělá pod Pradědem, zastoupené Mgr. Pavlínou Jaškovou, advokátkou se sídlem Balbínova 1, 787 01, Šumperk, 2) Marie Nakládalová, nar. 26.01.1982, bytem Domašov 237, 790 85, Bělá pod Pradědem, o určení pravosti a výše pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce má za dlužníkem Marií Nakládalovou, r.č. 825126/5682, bytem Bělá pod Pradědem, Domašov 237, PSČ 790 85, a) pohledávku ve výši 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9.278,77 Kč z titulu nároku na vrácení jistiny půjčky podle Smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, zajištěnou zástavním právem k budově bydlení čp. 237 v části obce Domašov, stojící na pozemku parc. č. st. 463 a k pozemkům parc. č. st. 463, 5693, 5694, 5695/1, 5695/2, 7127, vše zapsané na LV č. 846 pro katastrální území Domašov u Jeseníka, obec Bělá pod Pradědem, b) pohledávku ve výši 214.250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 19.879,76 Kč z titulu kapitalizovaných úroků podle Smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, zajištěnou zástavním právem k budově bydlení čp. 237 v části obce Domašov, stojící na pozemku parc. č. st. 463 a k pozemkům parc. č. st. 463, 5693, 5694, 5695/1, 5695/2, 7127, vše zapsané na LV č. 846 pro katastrální území Domašov u Jeseníka, obec Bělá pod Pradědem, c) pohledávku v celkové výši 141.412,50 Kč z titulu smluvní pokuty podle Smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, zajištěnou zástavním právem k budově bydlení čp. 237 v části obce Domašov, stojící na pozemku parc. č. st. 463 a k pozemkům parc. č. st. 463, 5693, 5694, 5695/1, 5695/2, 7127, vše zapsané na LV č. 846 pro katastrální území Domašov u Jeseníka, obec Bělá pod Pradědem, d) pohledávku v celkové výši 10.000 Kč z titulu smluvní pokuty podle Smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, zajištěnou zástavním právem k budově bydlení čp. 237 v části obce Domašov, stojící na pozemku parc. č. st. 463 a k pozemkům parc. č. st. 463, 5693, 5694, 5695/1, 5695/2, 7127, vše zapsané na LV č. 846 pro katastrální území Domašov u Jeseníka, obec Bělá pod Pradědem, e) pohledávku v celkové výši 50.000 Kč z titulu smluvní pokuty podle Smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, zajištěnou zástavním právem k budově bydlení čp. 237 v části obce Domašov, stojící na pozemku parc. č. st. 463 a k pozemkům parc. č. st. 463, 5693, 5694, 5695/1, 5695/2, 7127, vše zapsané na LV č. 846 pro katastrální území Domašov u Jeseníka, obec Bělá pod Pradědem, f) pohledávku v celkové výši 20.000 Kč z titulu smluvní pokuty podle č.l. III. odst. 2 a čl. VI. odst. 3 Zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, zajištěnou zástavním právem k budově bydlení čp. 237 v části obce Domašov, stojící na pozemku parc. č. st. 463 a k pozemkům parc. č. st. 463, 5693, 5694, 5695/1, 5695/2, 7127, vše zapsané na LV č. 846 pro katastrální území Domašov u Jeseníka, obec Bělá pod Pradědem,

ICM R g) pohledávku v celkové výši 20.000 Kč z titulu smluvní pokuty podle č.l. III. odst. 3 a čl. VI. odst. 3 Zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, zajištěnou zástavním právem k budově bydlení čp. 237 v části obce Domašov, stojící na pozemku parc. č. st. 463 a k pozemkům parc. č. st. 463, 5693, 5694, 5695/1, 5695/2, 7127, vše zapsané na LV č. 846 pro katastrální území Domašov u Jeseníka, obec Bělá pod Pradědem, s e za mí t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Pavlíny Jaškové, advokátky.

III. Žalobce a žalovaná 2) nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

Odův o d ně ní:

Žalobce podal dne 18.10.2012 u Krajského soudu v Ostravě žalobu, dle které se domáhal určení pravosti a výše pohledávky tak, jak je uvedeno v žalobním petitu. Žalobce uvedl, že uplatnil přihláškou doručenou soudu dne 18.07.2012 v insolvenčním řízení dlužnice pohledávku v celkové výši 584.821,03 Kč, která byla tvořena sedmi dílčími pohledávkami a která byla přihlášena jako zajištěná a nevykonatelná. Přihlášená pohledávka vznikla v souvislosti s poskytnutím půjčky podle smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem, dlužníkem a Petrem Nakládalem, a dále v souvislosti se zřízením zástavního práva k zajištění pohledávek vyplývajících ze smlouvy o půjčce podle zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva. Dne 18.09.2012 se konalo přezkumné jednání. Žalovaná 1) jako insolvenční správce i žalovaná 2) jako dlužník popřely dílčí pohledávky žalobce. V čl. II žaloby pak žalobce uvádí důvody popření pohledávky sestávající z dílčích pohledávek č. 1-7. Dne 24.09.2012 byla žalobci doručena výzva žalované 1) k podání žaloby, v níž jsou uvedeny důvody popření a v níž žalovaná 1) poučila žalobce o důsledcích nepodání žaloby. Žalobce se pak domáhá určení, že dílčí pohledávky č. 1-7, které byly ze strany obou žalovaných popřeny, jsou po právu.

K přihlášené dílčí pohledávce č. 1 žalobce uvedl, že dle uzavřené smlouvy o půjčce dne 14.07.2009 se původní věřitel zavázal poskytnout dlužníkům půjčku ve výši 100.000 Kč a dlužníci se zavázali půjčku vrátit a zaplatit úroky. Půjčka měla být splacena v 240 měsíčních splátkách ve výši 1.490 Kč splatných vždy k 28. dni v měsíci, poprvé dne 28.08.2009 a naposledy dne 28.07.2029. Dne 14.10.2011 uzavřel původní věřitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek. Dílčí pohledávka č. 1 byla popřena ve výši 50.783,47 Kč. Žalobce si je vědom toho, že dlužníci již zaplatili 43.350 Kč, plnění dlužníků žalobce v přihlášce

ICM R zohlednil a částku započetl u dílčí pohledávky č. 2, neboť podle čl. III odst. 10 smlouvy o půjčce žalobce úhrady dlužníků započetl přednostně na úhradu úroků a až následně na úhradu jistiny. Žalované dále v odůvodnění popřené této dílčí pohledávky uvádějí nesprávnou úrokovou sazbu 0,5 %, neboť dle čl. IV odst. 1 smlouvy o půjčce strany sjednaly úrokovou sazbu 1,41 % měsíčně.

K přihlášené dílčí pohledávce č. 2 žalobce odkazuje a cituje znění ustanovení čl. III odst. 8 smlouvy o půjčce (odst. V žaloby) a znění čl. VII odst. 3 smlouvy o úvěru. Žalobce dále uvedl, že na základě prodlení s úhradou splátky dle ujednání čl. III odst. 8 smlouvy o půjčce se následně celá půjčka stala splatnou. Splatnost nastala uplynutím 60 dnů prodlení s úhradou splátky, splatné dne 28.12.2010, která byla uhrazena až dne 03.03.2011. Splatnost celé půjčky tedy nastala dnem 01.03.2011, proto byl dne 23.03.2011 dlužník doporučeným dopisem vyzván k úhradě celé zesplatněné půjčky v dodatečné lhůtě. Tuto výzvu dlužník převzal dne 24.03.2011 a odložené zesplatnění celé půjčky, včetně úroků za celou sjednanou dobu půjčky, tedy nastalo uplynutím 15 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, tj. dnem 09.04.2011. Dílčí pohledávka č. 2 v celkové výši 234.129,76 Kč, která představuje úroky za celou sjednanou dobu půjčky kapitalizované podle čl. IV odst. 2 smlouvy o půjčce po odečtení uhrazených splátek ve výši 43.350 Kč, se tedy stala splatnou před rozhodnutím o úpadku a její uplatnění v insolvenčním řízení vyloučeno není.

K dílčí pohledávce č. 3, č. 4 a č. 5 žalobce uvádí, že na základě prodlení dlužníků s úhradou celého dluhu ze smlouvy o půjčce žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu podle čl. VII odst. 1 smlouvy o úvěru ve výši 3 % opožděné platby, a to za každý započatý měsíc prodlení ode dne vzniku prodlení do zaplacení celé opožděné splatné částky. Tento nárok žalobce byl uplatněn v dílčí pohledávce č. 3. Výše celého zesplatněného úvěru včetně příslušenství činí 357.600 Kč, po odečtení již zaplacené částky pak 314.250 Kč, z čehož 3 % činí 9.427,50 Kč. Prodlení počalo 10.04.2011 a až do prohlášení úpadku neskončilo, dne 18.06.2012 byl započat 15. měsíc běhu tohoto prodlení. Celkový nárok ze smluvní pokuty je proto jako násobek smluvní pokuty za jednotlivý měsíc a celkového počtu započatých měsíců prodlení, tj. 15x 9.427,50 Kč = 141.412,50 Kč.

Dále žalobce odkazuje na znění čl. VII odst. 9 smlouvy o půjčce, kdy pro zde uvedené důvody a pro případ nedodržení lhůt účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 10 % půjčené částky.

Ani jeden z dlužníků neoznámil žalobci ve sjednaném termínu, že na sebe podali insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení, jak byli povinni dle čl. VII odst. 9 smlouvy o půjčce. Žalobci tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 10 % půjčené částky, která činí 10.000 Kč. Uvedená pohledávka je v insolvenčním řízení vedena jako dílčí pohledávka č. 4.

V čl. VII odst. 6 smlouvy o půjčce smluvní strany sjednaly smluvní pokutu 50.000 Kč, kterou se dlužníci zavázali zaplatit věřiteli v případě, že věřitel bude nucen uplatnit svá práva formou žaloby u soudu nebo v rozhodčím řízení nebo podáním návrhu na výkon rozhodnutí exekucí v dražbě. Donucením se rozumí zejména situace, kdy nastala splatnost celé půjčky a dlužníci budou v prodlení s její úhradou, které přesahuje 15 dnů. Vzhledem k tomu, že

ICM R

žalobce byl nucen domáhat se svých nároků v rámci rozhodčího řízení z důvodu, že dlužníci dobrovolně neplnili a byli v prodlení s úhradou dluhu, vzniklo žalobci právo na smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Uvedená pohledávka je v insolvenčním řízení vedena jako dílčí pohledávka č. 5.

Žalované namítají rozpor smluvních ujednání smlouvy o půjčce s dobrými mravy. Dle žalobce porušení kterékoliv z povinností zajištěných smluvní pokutou mohlo mít za následek výrazné ztížení či dokonce znemožnění uspokojení zajištěných pohledávek žalobce. Všechna ujednání o smluvních pokutách byla formulována v reakci na reálně hrozící riziko nesplnění závazků dlužníků. Výše nároků žalobce na smluvní pokuty je zcela závislá na chování dlužníků a délce doby a počtu případu porušování jejich závazků. Dle žalobce nelze považovat nároky na smluvní pokuty za nepřiměřené či v rozporu s dobrými mravy, přičemž žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33 Odo 1779/2006, s tím, že na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty.

K přihlášeným dílčím pohledávkám č. 6 a č. 7 žalobce uvedl a odkázal na znění čl. III odst. 2 zástavní smlouvy, kdy byla dlužníku zástavní smlouvou uložena povinnost zajistit zástavu pro případ živelních či jiných škod na pojistnou částku nejméně ve výši ceny zástavy za sjednaných podmínek v tomto článku. Za nesplnění těchto povinností pak dle čl. VI odst. 3 zástavní smlouvy založilo právo zástavnímu věřiteli na smluvní pokutu ve výši 20 % půjčené částky, tedy 20.000 Kč, splatnou dne 21.09.2010. Vzhledem k tomu, že pojištění nemovitosti v průběhu trvání závazků dlužníka zaniklo, došlo k naplnění předpokladu pro vznik nároku žalobce na smluvní pokutu ve výši 20.000 Kč a tuto žalobce uplatňuje jako dílčí pohledávku č. 6.

Podle čl. III odst. 3 zástavní smlouvy bylo sjednáno, že zástavce se zavazuje vinkulovat pojistné plnění ve prospěch zástavního věřitele. Podle čl. VI odst. 3 zástavní smlouvy pak žalobce má v důsledku zániku vinkulace právo požadovat po zástavci smluvní pokutu ve výši 20 % půjčené částky, tedy 20.000 Kč. Žalobce pak nárokuje plnění jako dílčí pohledávku č. 7, přičemž dokládá potvrzení o zrušení vinkulace pojistného plnění ČSOB pojišťovny, a.s., ze dne 10.09.2010 a upomínku ohledně vinkulace pojistného plnění ze dne 13.09.2010.

Porušení povinností zajištěných těmito smluvními pokutami opět mohlo mít za následek výrazné ztížení či dokonce znemožnění uspokojení zajištěných pohledávek žalobce, podle žalobce není důvod považovat ujednání o těchto smluvních pokutách za rozporné s dobrými mravy.

Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila. K pohledávce č. 1 přihlášené ve výši 100.000 Kč uvedla, že trvá na důvodech popření pohledávky č. 1, nicméně mění rozsah svého popření tak, že nadále popírá částku ve výši 41.904,01 Kč, tj. bere v rozsahu částky 577,50 Kč své popření zpět, nadále tak pohledávku č. 1 uznává ve výši 58.095,99 Kč. Žalovaná 1) uvedla, že pohledávka byla částečně dlužníky uhrazena, celkově dlužníci za závazky ze smlouvy uhradili částku 43.350 Kč. Dle čl. III odst. 2 smlouvy jsou v pravidelné měsíční splátce obsaženy

ICM R splátky jistiny a splátky úroku. Dle čl. III odst. 10 smlouvy se úhrady dlužníka věřiteli započítávají postupně na ostatní nároky na smluvní pokuty, na úroky z prodlení, na úroky z půjčky a nakonec na úhradu jistiny. Dle čl. IV odst. 1 smlouvy je měsíční úrok 1,41 %, fakticky ovšem z výpočtu ze splátky, který má podle citovaného ustanovení přednost, účtoval žalobce dlužníkům měsíční úrok 1,44204084 % z dlužné částky (příloha č. 3-tabulka účtovaných splátek). Dle žalované 1) v době uzavření se smlouva řídí zákonem č. 321/2001 Sb. Je-li sjednán spotřebitelský úvěr, musí smlouva obsahovat mj. stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, a dalších podmínek. Dle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4 zákona č. 321/2001 Sb., pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období ČNB; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Smlouva uvedené náležitosti dle § 4 zákona č. 321/2001 Sb. neobsahuje. Dlužník uvedenou skutečnost u věřitele uplatnil, a to rovněž prostřednictvím právního zástupce. Proto se v předmětném závazkovém vztahu neuplatní sjednaná úroková míra, nýbrž úroková míra dle § 6 zákona č. 321/2001 Sb., a to ve výši diskontní sazby uveřejněné ČNB v době uzavření smlouvy, jež činí 0,5 %. Žalovaná 1) odkazuje na znění čl. IV odst. 1 smlouvy s tím, je-li stanovená pevná výše pravidelné měsíční splátky (dle čl. III odst. 2 smlouvy ve výši 1.490 Kč), potom taková měsíční splátka v sobě zahrnuje jednak variabilní splátku úroků z dosud nesplacené jistiny a jednak variabilní splátku jistiny. Jak je každý měsíc splátkou umořována jistina, mění, tj. snižuje se, výše dlužné jistiny, tím klesá podíl splátky úroků a naopak roste podíl splátky jistiny na celkové měsíční splátce, až je nakonec jistina zcela splacena. Od počátku takto sjednaného závazkového vztahu je tedy pevně daná celková suma, která má být uhrazena coby úrok, a rovná se součtu jednotlivých měsíčních splátek úroků. V dané věci byla stanovena měsíční splátka 1.490 Kč. Při použití úrokové sazby ve výši diskontní sazby v době uzavření smlouvy, jež činila 0,5 %, jistině ve výši 100.000 Kč a dané měsíční splátce ve výši 1.490 Kč by takováto půjčka byla splacena počtem 69 splátek a celková suma úroků tak činí 1.445,99 Kč. Půjčka byla zesplatněna k datu 09.04.2011, kdy jistina v tomto okamžiku byla splatná-a nárok na ni tudíž zanikl-v rozsahu 29.081,61 Kč a na úroku bylo dosud uhrazeno 718,39 Kč. V okamžiku zesplatnění se tak stal splatný úrok, na nějž by věřiteli vznikl nárok v následujících 49 splátkách v celkové výši 727,60 Kč, a dále celá neuhrazená jistina ve výši 70.918,39 Kč. Od zesplatnění byla dále dlužníky uhrazena částka ve výši 13.550 Kč, která se dle čl. III odst. 10 smlouvy primárně započetla na celý zbylý úrok ve výši 727,60 Kč a ve zbývajícím rozsahu 12.822,40 Kč na jistinu. Celkově na jistině dlužníci uhradili 41.904,01 Kč. Věřiteli tak na dlužné jistině coby přihlášené pohledávce č. 1 po právu náleží částka 58.095,99 Kč. Jelikož žalovaná 1) popřela pohledávku č. 1 v rozsahu převyšujícím částku, jež žalobci byla ve skutečně na jistině uhrazena, vzala v tomto rozsahu, tj. v částce 577,50 Kč, své popření zpět a nadále pak pohledávku č. 1 popírá ve výši 41.904,01 Kč a uznává ji ve výši 58.095,99 Kč.

Pokud jde o pohledávku č. 1.1, která byla přihlášena ve výši 9.278,77 Kč, tak z důvodu popření u pohledávky č. 1 žalovaná 1) rovněž popírá částečně tuto pohledávku v rozsahu 8.301,96 Kč jako příslušenství pohledávky č. 1.1-úrok z prodlení. Žalovaná 1) pohledávku č. 1.1 uznala v rozsahu, který odpovídá skutečné výši jistiny, s jejíž úhradou se

ICM R dostali dlužníci do prodlení, ve zbylém rozsahu byla pohledávka popřena. Žalovaná 1) vzala zpět ohledně pohledávky č. 1.1 své popření v rozsahu 4.849,41 Kč zpět a dále popírá tuto pohledávku ve výši 3.452,55 Kč, tedy žalobci po právu náleží úrok z prodlení z jistiny ve výši 5.826,22 Kč (příloha č. 2-tabulka úroků z prodlení).

Pokud jde o pohledávku č. 2 přihlášenou ve výši 214.250 Kč, tak tato byla popřena žalovanou 1) ve výši 209.274,83 Kč. Jak bylo výše uvedeno u pohledávky č. 1, v případě závazkového vztahu se neuplatní smluvená výše úroku z dlužné jistiny, nýbrž úroková sazba ve výši diskontní sazby uveřejněné ČNB v době uzavření smlouvy, jež činila 0,5 %. Na základě takto stanovené úrokové sazby a sjednané výši splátky 1.490 Kč byli dlužníci povinni žalobci uhradit úrok v celkové výši 1.445,99 Kč. Žalovaná 1) pak konstatuje, že úrok v této výši byl již zcela uhrazen. Žalovaná 1) tak měla pohledávku č. 2 popřít v plném rozsahu, vlivem početní chyby ji však částečně uznala, a to v rozsahu 4.975,17 Kč, žalobce tak popřením ze strany žalované 1) nebyl nijak poškozen.

Pokud jde o pohledávku č. 2.1 přihlášenou ve výši 19.879,70 Kč, byla přihlášena jako příslušenství pohledávky č. 2-úrok z prodlení, tato byla žalovanou 1) popřena v rozsahu 19.806,02 Kč. Vlivem početní chyby žalovaná 1) uznala žalobci pohledávku č. 2.1 v nepravé výši 73,74 Kč, když po právu náleží žalobci na úroku uhrazeném po době jeho splatnosti pouze částka 1,54 Kč. Dlužníci uhradili po datu splatnosti, tj. 09.04.2011, pouze úrok ve výši 727,60 Kč dne 19.04.2011, přičemž zesplatnění celé částky bylo k datu 09.04.2011, úrok z prodlení náleží žalobci z tohoto úroku 727,60 Kč za dobu od 10.04.2011 do 19.04.2011 ve výši 1,54 Kč (příloha č. 2-tabulka č. 2 úroků z prodlení). Popřením pohledávky č. 2.1 ze strany žalované 1) nebyl žalobce zkrácen na svých právech.

Pokud jde o pohledávky č. 3 až č. 7, tyto byly žalovanou 1) popřeny v celém rozsahu. Ustanovení smlouvy, jež stanoví nárok na pohledávky č. 3, č. 4 a č. 5 (smluvní pokuty), a rovněž i ustanovení zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva č. 1F 100832/2009 uzavřené dne 14.07.2009, jež stanoví nárok na pohledávku č. 6 a č. 7 (smluvní pokuty), jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty, celkové okolnosti úkonu, jeho pohnutky a účel, který sledoval, výši zajištěné částky a poměr původní a sankční povinnosti. V daném případě předmětné smluvní pokuty tyto funkce (preventivní, uhrazovací a sankční) neplní. Hlavní pohledávka věřitele (půjčka ve výši 100.000 Kč) je z hlediska smluvených nároků zajištěna takovým způsobem (kapitalizace úroků spolu s okamžitým zesplatněním veškerých v budoucnu splatných nároků, zástava, úrok z prodlení), že smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení pro případ prodlení s vrácením celé zesplatněné částky (pohledávka č. 3) neplní žádnou ze svých funkcí a je tak úkonem jednostranně zvýhodňujícím věřitele. Obdobně smluvní pokuta ve výši 10 % z půjčky za neoznámení podání insolvenčního návrhu (pohledávka č. 4), smluvní pokuta ve výši 50.000 Kč (tj. 50 % jistiny) pro případ nutnosti domáhat se svého práva v rozhodčím řízení (pohledávka č. 5), smluvní pokuta ve výši 20 % z půjčky za zrušení pojištění dle zástavní smlouvy (pohledávka č. 6) a smluvní pokuta ve výši 20 % z půjčky za zrušení vinkulace (pohledávka č. 7) jsou úkony zcela jednoznačně zvýhodňujícími věřitele, navíc jsou sjednány v nepřiměřené výši vzhledem k závazkům, jejichž splnění zajišťují, proto jsou ujednání o nich neplatná.

ICM R

Dále žalovaná 1) doplnila své vyjádření k žalobě sdělením a doplnění skutkových tvrzení ze dne 04.08.2013 s tím, že dokládá oznámení o úročení a podací lístek ze dne 05.09.2012. Dále žalovaná 1) doplnila skutečnosti týkající se pohledávky č. 2, a to tak, že tato byla popřena ve výši 209.274,83 Kč. Jak bylo již uvedeno, žalobci vznikl z důvodu uplatnění úrokové sazby ve výši diskontní sazby uveřejněné ČNB v době uzavření smlouvy, jež činila 0,5 %, nárok na úrok v celkové výši 1.445,99 Kč, když tento úrok byl dlužníky uhrazen a pohledávka č. 2 měla být popřena v plném rozsahu, vlivem početní chyby však byla částečně uznána v rozsahu 4.975,17 Kč. Dále žalovaná 1) podotýká, že pohledávka č. 2 představuje kapitalizovaný úrok za celou dobu půjčky, tj. úrok, který měl být postupně hrazen ve 240 splátkách od srpna 2009 do července 2029. Pak žalovaná 1) odkazuje na ustanovení § 170 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. Nárokovaný úrok z půjčky ve výši 209.025,56 Kč se však váže k době po rozhodnutí o úpadku, tj. po 18.06.2012 (jak vyplývá z tabulky účtovaných splátek coby příloha č. 3 k vyjádření), a takový úrok nemůže být v insolvenčním řízení uspokojen. I z tohoto důvodu žalovaná 1) pohledávku č. 2 popřela a bylo by nutno v každém případě ji popřít minimálně v tomto rozsahu.

Žalovaná 1) navrhla, by soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a žalované 1) přiznal nárok na náhradu nákladů řízení.

K žalobě se vyjádřila žalovaná 2) podáním ze dne 14.05.2013 s tím, že nárok uvedený v žalobě neuznává. Mezi žalovanou, jejím manželem a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o půjčce, i proti manželovi žalované 2) Petru Nakládalovi je vedeno insolvenční řízení pod sp.zn. KSOS 22 INS 9615/2012. V tomto řízení popřel přihlášený věřitel-společnost Midesta, s.r.o., pohledávku žalobce. Při přezkumném jednání v insolvenčním řízení proti žalované 2) došlo dne 18.09.2012 k popření pohledávky žalobce, přičemž žalovaná odkazuje na popření pohledávky přihlášeným věřitelem-společností Midesta, s.r.o. Dle žalované 2) je na smlouvu o půjčce třeba aplikovat zákon č. 321/2001 Sb. a měla obsahovat veškeré náležitosti zde uvedené. Úvěr měl být správně úročen ve výši 0,5 %, suma uhrazených splátek ve výši 43.350 Kč obsahuje úhradu jistiny ve výši 42.481 Kč a pohledávka žalobce tedy byla popřena zcela správně. Dále žalovaná 2) uvádí, že z půjčky ve výši 100.000 Kč na jistinu uhradila do zesplatnění 42.481,51 Kč a zbývá zaplatit 57.518,49 Kč s úrokem z půjčky 0,5 % ročně. Částka požadovaná žalobcem na uvedenou sumu je neopodstatněná. Dále jednotlivé smluvní pokuty jsou nepřiměřeně vysoké a proti dobrým mravům.

Soud rozhodl ve věci dle § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. KSOS 22 INS 9606/2012, oddíl P, bylo zjištěno:

Přihláškou pohledávky věřitele ze dne 18.07.2012, že věřitel v insolvenčním řízení proti dlužnici uplatnil pohledávku v celkové výši 584.821,03 Kč sestávající ze sedmi pohledávek. Pohledávka č. 1 byla uplatněna ve výši celkem 109.278,77 Kč sestávající

ICM R z jistiny ve výši 100.000 Kč a dále z úroku z prodlení ve výši 9.278,77 Kč. Pohledávka byla přihlášena jako zajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smlouva o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009 s tím, že půjčka se stala splatnou na základě prodlení s úhradou splátky dle ujednání čl. III odst. 8 smlouvy o půjčce dnem 09.04.2011. Pohledávka č. 2 byla uplatněna ve výši celkem 234.129,76 Kč sestávající z jistiny ve výši 214.250 Kč a dále ze zákonného úroku z prodlení ve výši 19.879,76 Kč. Pohledávka byla přihlášena jako zajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky jsou úroky sjednané ve smlouvě, kapitalizované dle čl. IV odst. 2 smlouvy o půjčce. Pohledávka č. 3 byla přihlášena ve výši celkem 141.412,50 Kč jako zajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta z důvodu prodlení s vrácením celé zesplatněné půjčky ve výši 3 % po odečtení uhrazené částky, tj. 9.427,50 Kč za každý měsíc prodlení počínaje 09.04.2011 do zaplacení. Pohledávka č. 4 byla přihlášena ve výši 10.000 Kč jako zajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta za neoznámení podání insolvenčního návrhu ve sjednaném termínu, která činí 10 % půjčené částky dle čl. VII odst. 9 smlouvy o půjčce splatná k 23.04.2011. Pohledávka č. 5 byla přihlášena ve výši celkem 50.000 Kč jako zajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta z důvodu donucení domáhat se svého práva v rozhodčím řízení dle čl. VII odst. 7 smlouvy o půjčce. Pohledávka č. 6 byla přihlášena ve výši 20.000 Kč jako zajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta ze zástavní smlouvy č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009 za zrušení pojištění, která činí 20 % půjčené částky dle ujednání v čl. III odst. 3 a čl. VI odst. 3 zástavní smlouvy, splatná k 21.09.2010. Pohledávka č. 7 byla přihlášena ve výši 20.000 Kč jako zajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta ze zástavní smlouvy č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009 za zrušení vinkulace, která činí 20 % půjčené částky dle ujednání v čl. III odst. 3 a čl. VI odst. 3 zástavní smlouvy, splatná k 21.09.2010.

Seznamem přihlášených pohledávek, že přezkumné jednání se konalo dne 18.09.2012. Z celkem přihlášené pohledávky 584.821,03 Kč bylo zjištěno 63.544,21 Kč a popřeno dlužníkem i insolvenčním správcem 521.276,82 Kč.

Částečným zpětvzetím popření pohledávky věřitele č. 7 ze dne 25.05.2013 adresovaným insolvenčním správcem Krajskému soudu v Ostravě, že u pohledávky č. 1 vzal správce zpět popření ve výši 577,50 Kč (zůstává tedy popřeno 41.904,01 Kč a uznáno 58.095,99 Kč). U pohledávky č. 1.1 (příslušenství pohledávky č. 1) vzal insolvenční správce zpět popření ve výši 4.849,41 Kč (zůstává tedy popřeno 3.452,55 Kč a uznáno 5.826,22 Kč). Celkem bylo tedy uznáno z přihlášky pohledávek věřitele 68.971,12 Kč a popřeno zůstává celkem 515.849,91 Kč. Ke změně ve výši popření došlo po důkladném přepočítání pohledávek věřitele.

Výzvou insolvenčního správce k podání žaloby, že tato byla vyhotovena dne 19.09.2012 a adresována právnímu zástupci žalobce jako věřiteli s tím, že dle dokladu o doručení tato byla doručena dne 24.09.2012. Bylo zde uvedeno, že přihláška pohledávky věřitele byla evidována pod pořadovým č. 7, dne 18.09.2012 se konalo přezkumné jednání. Z tohoto vyrozumění pak vyplývá, že pohledávka věřitele sestávající z dílčích pohledávek č. 1-7 byla popřena jak insolvenčním správcem, tak dlužníkem s tím, že dle jednotlivých přihlášených pohledávek byl věřitel informován, v jaké výši tyto byly uznány a v jaké výši

ICM R popřeny s tím, že pohledávky věřitele byly uznány v celkové výši 63.544,21 Kč a popřeny ve výši 521.276,82 Kč (až následně podáním ze dne 25.05.2013 insolvenční správce vzal částečně zpětvzetím popření pohledávky věřitele č. 7 zpět, jak bylo zjištěno z tohoto podání). Pokud jde o pohledávku č. 1, jako důvod popření insolvenční správce uvedl, že v souladu s ustanovením čl. III odst. 2 smlouvy o půjčce tato obsahuje pravidelnou měsíční splátku jak jistiny, tak úroku z půjčky. Úrok z půjčky ve výši 0,5 % z částky 100.000 Kč od 14.07.2009 do 09.04.2011, kdy došlo k zesplatnění, činí částku ve výši 868,49 Kč (správně 1.445,99 Kč). Dlužník uhradil věřiteli ve splátkách 43.350 Kč, které obsahují úhradu jistiny ve výši 42.481,51 Kč (správně 41.904,01 Kč), kdy od celé sumy uhrazených měsíčních splátek byla odečtena celková výše úroku z půjčky za období od 14.07.2009 do zesplatnění. Pokud jde o příslušenství pohledávky č. 1.1, uznané jistině odpovídá úrok z prodlení ve výši 976,81 Kč, rozdíl mezi přihlášenou a uznanou výší příslušenství se popírá z důvodu nesprávného výpočtu z nesprávné výše jistiny (Výpočet správné výše pohledávky uznané a pohledávky popřené č. 1 a č. 1.1 vyplývá z podání insolvenčního správce ze dne 25.05.2013-částečné zpětvzetí popření pohledávky věřitele.)

U pohledávky č. 2 byl uveden důvod popření z důvodu neplatnosti ustanovení smlouvy pro rozpor se zákonem. Jedná se o úroky navíc kapitalizované za celou dobu trvání smlouvy, tedy které by přirostly i po úpadku, s tím, že ustanovení smlouvy je navíc v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na skutečnost, že dlužník již uhradil část úroků z půjčky za období od 14.07.2009 do 09.04.2011, kdy došlo k zesplatnění půjčky (viz odůvodnění popření u pohledávky č. 1), má věřitel nárok na úhradu úroků z půjčky ve výši 0,5 % z částky ve výši 58.518,49 Kč (správně ve výši 58.095,99 Kč) a pak výše dlužné jistiny ke dni zesplatnění od 10.04.2011 do 28.07.2029 činí částku 4.975,17 Kč. Důvodem popření pohledávky č. 2.1 je, že uznané jistině odpovídá úrok z prodlení ve výši 73,75 Kč a rozdíl mezi přihlášenou a uznanou výší příslušenství je popřen z důvodu nesprávného výpočtu z nesprávné výše jistiny.

U přihlášených pohledávek č. 3-7 byl uveden důvod popření tak, že popřená smluvní pokuta je pro neplatnost ustanovení o smluvní pokutě v rozporu s dobrými mravy, smluvní pokuta má plnit funkce preventivní, uhrazovací a sankční, v tomto případě je neplní. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutné uvážit případnou škodu vzniklou věřiteli, přičemž smluvní pokuta by měla odpovídat škodě, kterou lze rozumně očekávat, a neměla by mít přemrštěnou výši. Je zřejmé, že pohledávka věřitele je z hlediska smluvených nároků zajištěna takovým způsobem (kapitalizovaný úrok, zástava na nemovitosti, smluvní úrok, úrok z prodlení), že smluvní pokuta tak, jak byla požadována u pohledávky č. 3 ve výši 3 % z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení neplní žádnou ze svých funkcí a je tak úkonem jednostranně zvýhodňujícím věřitele. Tento důvod, tedy že smluvní pokuty neplní žádnou ze svých funkcí a jsou úkonem zcela jednoznačně zvýhodňujícím věřitele, je uveden i u pohledávek č. 4-7. Dále byl věřitel poučen o postupu dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, o právu podat žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášené pohledávky.

Smlouvou o půjčce č. 1F 100832/2009, že tato byla uzavřena mezi dlužníky Marií Nakládalovou a Petrem Nakládalem a právním předchůdcem žalobce jako věřitelem dne 14.07.2009. V čl. II se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi půjčku ve výši 100.000 Kč s tím,

ICM R

že v čl. III bylo ujednáno, že tato bude splácena v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 28. dni v měsíci, poprvé dne 28.08.2009 a naposledy dne 28.07.2029, tj. po dobu 240 měsíců s tím, že výše pravidelné měsíční splátky činí 1.490 Kč a v pravidelné měsíční splátce jsou obsaženy splátky jistiny a splátky úroku (čl. III odst. 1, odst. 2). V čl. III odst. 8 bylo ujednáno, že dlužník je povinen plnit veškeré závazky vyplývající z této smlouvy řádně a včas, v případě porušení svých smluvních závazků, zejména v případě prodlení s úhradou jakékoliv splatné částky, které přesáhne 60 dnů, a za zde dále sjednaných podmínek je dlužník povinen zaplatit celou dosud nesplacenou část půjčky, včetně dosud nesplacených úroků za celou sjednanou dobu půjčky a včetně dalšího dosud nesplaceného příslušenství a dalších dosud nesplacených oprávněných nároků věřitele, tj. úroků z prodlení, smluvních pokut a dalších oprávněných nároků věřitele vzniklých v souvislosti s půjčkou dále v tomto článku vyjmenovaných. V čl. IV odst. 1 věta druhá bylo ujednáno, že pravidelné splátky v sobě zahrnutí splátky jistiny a splátky úroků z půjčky, které běží ode dne poskytnutí půjčky do úplného vrácení jistiny včetně příslušenství a ostatních oprávněných nároků věřitele. Stanoveným splátkám odpovídá úrok z půjčky ve výši 1,41 % měsíčně. V čl. IV odst. 2 bylo ujednáno, že úroky z půjčky se počítají a jsou splatné vždy jednou měsíčně, a to v den pravidelné splátky půjčky. Nebude-li úrok z půjčky uhrazen v den splatnosti, hledí se na něj jako na novou půjčku věřitele dlužníkovi, která se k témuž dni slučuje s dosavadní půjčkou, tj. připočítává se k jistině dosavadní půjčky a stává se její součástí. Tato nová půjčka sleduje veškeré ostatní podmínky, které náleží dosavadní půjčce s tím, že novou výši dluhu věřitel může promítnout do nové výše splátek nebo do zvýšení počtu splátek. V čl. VII odst. 1 bylo ujednáno, že účastníci sjednávají pro případ prodlení dlužníka s úhradou některé splatné částky smluvní pokutu ve výši 3 % opožděné platby, a to za každý započatý měsíc prodlení ode dne vzniku prodlení do zaplacené celé opožděné splatné částky (pohledávka č. 3). Dle čl. VII odst. 9 bylo ujednáno, že jestliže skutečností, která by mohla mít za následek ohrožení řádného splácení půjčky a veškerého jejího příslušenství a ostatních oprávněných nároků věřitele, je zahájení exekučního, insolvenčního či jiného podobného řízení vůči dlužníkovi, a zde dále uvedených podmínek, dlužník se zavazuje oznámit tuto skutečnost věřiteli nejpozději do tří dnů ode dne zahájení řízení nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povinnosti uhradit dlužnou částku. Pro případ nedodržení této lhůty účastníci sjednávají smluvní pokutu ve výši 10 % půjčené částky (pohledávka č. 4). V čl. VII odst. 6 bylo ujednáno, že účastníci dále sjednávají smluvní pokutu 50.000 Kč, kterou se dlužník zavazuje věřiteli zaplatit v případě, že věřitel bude nucen uplatnit svá práva formou žaloby u soudu nebo v rozhodčím řízení nebo podáním návrhu na výkon rozhodnutí exekucí nebo v dražbě (pohledávka č. 5).

Zástavní smlouvou o zřízení zástavního práva č. 1F 100832/2009, že tato byla uzavřena mezi zástavcem Marií Nakládalovou a právním předchůdcem věřitele jako zástavním věřitelem dne 14.07.2009. V čl. I je specifikována zajišťovaná pohledávka a její zajištění, v čl. II je specifikována zastavovaná nemovitost. V čl. III odst. 3 se zástavce zavázal vinkulovat pojistné plnění ve prospěch zástavního věřitele, a to do 30 pracovních dnů od podepsání této smlouvy. V čl. VI odst. 3 pak bylo dojednáno, že porušení nebo nesplnění smluvních povinností zástavce uvedených v čl. II, čl. III, čl. IV a čl. V zakládá zástavnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 20 % půjčené částky za každé jednotlivé porušení nebo nesplnění jedné povinnosti (pohledávka č. 6 a pohledávka č. 7).

ICM R

Rozhodčí žalobou, že tato byla podána u Smírčí a rozhodčí komory ČR, o.s., dne 16.03.2012 ve věci žalobkyně proti žalovaným manželům Marii a Petru Nakládalovým, přičemž touto žalobou žalobce uplatnil nároky ze smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009.

Upomínkou-vinkulace pojistného plnění ze dne 13.09.2010, že právní předchůdce žalobce upomínal dlužníky o tom, že neplní podmínky zástavní smlouvy a dohody o vinkulaci pojistného plnění z pojistné události s tím, že dlužníci byli upozorněni, že neuzavření pojistné smlouvy může být důvodem k nárokování smluvní pokuty (viz zástavní smlouva).

Podáním ze dne 05.09.2012, které učinil Petr Nakládal a adresoval právnímu zástupci žalobce, tomuto sdělil, že smlouva o půjčce neobsahovala všechny náležitosti předpokládané zákonem č. 321/2001 Sb., a tímto oznámil společnosti žalobce, že v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 321/2001 Sb. dochází k úročení půjčky ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období ČNB.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u Krajského soudu v Ostravě je vedeno insolvenční řízení dlužnice a že insolvenčním správcem dlužníka byla ustanovena žalovaná 1).

Předpokladem projednání žaloby je posouzení její včasnosti a dále okruhu účastníků. Jak bylo prokázáno, přezkumné jednání, na kterém byly popřeny pohledávky žalobce č. 1-7 (částečně uznána pohledávka č. 1 a pohledávka č. 2), se konalo dne 18.09.2012. Vyrozumění o popření žalobcem přihlášených pohledávek a výzva žalované 1) k podání žaloby dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona byly právnímu zástupci žalobce doručeny dne 24.09.2012. Žaloba byla podána u příslušného Krajského soudu v Ostravě dne 18.10.2012, tedy včas (§ 198 insolvenčního zákona). Žaloba byla podána správně proti insolvenčnímu správci i proti dlužnici, jelikož obě pohledávky žalobce popřely (§ 198 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona).

Nejdříve je třeba zdůraznit, že pohledávka č. 1 ve výši 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9.278,77 Kč byla insolvenční správkyní i dlužnicí uznána tak, že z jistiny 100.000 Kč byla uznána částka 58.095,99 Kč a z příslušenství, tedy pohledávky č. 1.1, byla uznána částka 5.826,22 Kč. V této části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, pokud se žalobce domáhal určení její pravosti.

Dále je třeba uvést k pohledávce č. 2 přihlášené ve výši 214.250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 19.879,76 Kč, že žalované z této pohledávky, pokud jde o jistinu, uznaly 4.975,17 Kč a z jejího příslušenství, zákonný úrok z prodlení-tedy pohledávka č. 2.1, ve výši 19.879,76 Kč uznaly pohledávku ve výši 73.74 Kč. V této části pak byla žaloba žalobce o určení pravosti nedůvodná, a proto byla zamítnuta.

Z přezkumného listu a z částečného zpětvzetí popření pohledávky, které učinila žalovaná 1), totiž vyplynulo, že celkem bylo uznáno z přihlášky pohledávek věřitele 68.971,12 Kč a popřeno zůstalo 515.849,91 Kč.

ICM R

Pokud jde o pohledávku č. 1, tak tuto uplatnil žalobce z titulu smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 uzavřenou mezi právním předchůdcem věřitele a dlužníkem dne 14.07.2009, kdy došlo k poskytnutí půjčky ve výši 100.000 Kč za podmínek sjednaných v čl. III odst. 1, odst. 2 smlouvy o půjčce, tedy že tato bude zaplacena v měsíčních splátkách ve výši 1.490 Kč po dobu 240 měsíců, tj. do 28.07.2029. Dle čl. III odst. 2 smlouvy o půjčce jsou v pravidelné měsíční splátce obsaženy splátky jistiny a splátky úroku. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dlužník uhradil do zesplatnění půjčky částku 43.350 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel s dlužníkem smlouvu o půjčce jako podnikatel při své podnikatelské činnosti a tak byly naplněny podmínky zákona č. 321/2001 Sb. s tím, že se jedná o spotřebitelský úvěr požívající ochrany dle tohoto zákona. V § 4 zákona č. 321/2001 Sb. jsou stanoveny minimální požadavky na obsah smluv, přičemž dle názoru soudu smlouva o půjčce neobsahuje náležitosti ustanovení § 4 odst. 1 písm. b), písm. e), písm. g), písm. h) zákona č. 321/2001 Sb. (podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy). Za této situace pak platí ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb., dle kterého nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období ČNB; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatnil u věřitele. K takovému postupu ze strany spotřebitele-dlužníka došlo, jak bylo zjištěno z podání ze dne 05.09.2012, kdy spoludlužník Petr Nakládal adresoval právnímu zástupci žalobce sdělení s odkazem na ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb. Pak v daném případě smlouva o půjčce je úročena úrokem ve výši 0,5 %, tedy ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy tak, jak je uvedeno v ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb. V souladu s čl. III odst. 2 smlouvy o půjčce obsahuje pravidelná měsíční splátka jak jistinu, tak úrok z půjčku. Úrok z půjčky ve výši 0,5 % z částky 100.000 Kč od 14.07.2009 (datum uzavření smlouvy) do 09.04.2011 (kdy došlo k zesplatnění půjčky) činí 1.445,99 Kč. Pak je zřejmé, že uhrazená částka 43.350 Kč obsahuje úhradu jistiny ve výši 41.904,01 Kč (od celkové sumy uhrazených měsíčních splátek byla odečtena výše úroků z půjčky za období od 14.07.2009 do zesplatnění). Z uplatnění jistiny ve výši 100.000 Kč, jak bylo uvedeno již výše, bylo uznáno 58.095,99 Kč a popřeno 41.904,01 Kč. Pokud jde o příslušenství této pohledávky, a to nárok na úhradu úroku z prodlení, pak je třeba vycházet z čl. VI odst. 1 smlouvy o půjčce, kdy věřitel má nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od počátku prodlení do úplného zaplacení. V tomto případě náleží věřiteli zákonný úrok z prodlení do 09.04.2011 (datum zesplatnění celé půjčky), přičemž částka, z níž má být úrok vypočten, představuje rozdíl mezi měsíční splátkou 1.490 Kč a přeplatkem. Od 10.04.2011 se zákonný úrok z prodlení správně vypočítává z celé výše nedoplacené jistiny, tj. ve výši 58.095,99 Kč, do dne úpadku dlužníka, tj. ke dni 18.06.2012. Zákonný úrok z prodlení dle jednotlivých plnění dlužníka činí 5.826,22 Kč a pak z pohledávky č. 1.1 bylo správně popřeno 3.452,55 Kč.

Pokud jde o pohledávku č. 2, pak soud odkazuje na odůvodnění uvedené shora, pokud jde o ujednání o výši měsíční splátek, době 240 měsíců, době splatnosti do 28.07.2029 smlouvy o půjčce, rovněž odkazuje na to, že smlouva o půjčce je posuzována jako spotřebitelský úvěr a požívá ochrany zákona č. 321/2001 Sb. s tím, že smlouva o půjčce se

ICM R

úročí úrokem ve výši 0,5 %, a to za podmínek ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb. V souladu s ustanovením čl. III odst. 2 smlouvy o půjčce pravidelná měsíční splátka obsahovala jistinu i úrok z půjčky. Pak úrok z půjčky ve výši 0,5 % z částky 100.000 Kč od 14.07.2009 do 09.04.2011, kdy došlo k zesplatnění, činí částku 1.445,99 Kč. V souladu s ustanovením čl. III odst. 8 smlouvy o půjčce má věřitel v případě zesplatnění půjčky nárok na úhradu veškerých dosud nesplacených nároků, tedy i v budoucnu vzniklých úroků z půjčky. S ohledem na skutečnost, že dlužník již uhradil část úroků z půjčky za období od 14.07.2009 do 09.04.2011 (viz odůvodnění pohledávky č. 1), má věřitel nárok na úhradu úroku z půjčky ve výši 0,5 % z částky ve výši 58.095,99 Kč (výše dlužné jistiny ke dni zesplatnění) od 10.04.2011 do 28.07.2029, činí částku 4.975,17 Kč. Z pohledávky č. 2-jistiny ve výši 214.250 Kč byla správně popřena částka 209.274,83 Kč. K této pohledávce je třeba dále uvést, že pohledávka ve výši 214.250 Kč představuje kapitalizovaný úrok za celou dobu půjčky, tj. od srpna 2009 do července 2029. V souladu s ustanovením § 170a zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění není možné v insolvenčním řízení uspokojit žádným způsobem úroky z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí. Nárokovaný úrok z půjčky v částce 209.025,56 Kč se tak váže k době po rozhodnutí o úpadku, tj. po 18.06.2012 a takový úrok nemůže být dle citovaného zákonného ustanovení insolvenčního zákona uspokojen. Pokud jde o příslušenství této pohledávky uplatněné pod č. 2.1, pak zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 4.975,17 Kč (úrok z půjčky), a to od 10.04.2011 do úpadku 18.06.2012, činí 73,74 Kč. Tato pohledávka byla správně popřena co do výše 19.806,02 Kč.

Pokud jde o pohledávku věřitele č. 3-6 z titulu smluvní pokuty ze smlouvy o půjčce, rovněž tento nárok neshledal soud důvodným.

Ustanovení smlouvy o půjčce, jež stanoví nárok na jednotlivé smluvní pokuty, jsou dle názoru soudu neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

Při zkoumání platnosti ujednání o smluvních pokutách z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty, celkové okolnosti úkonu, jeho pohnutky a účel, který sledoval, výši zajištěné částky a poměr původní a sankční povinnosti. Lze se tedy zcela ztotožnit a odkázat na argumentaci žalovaných. V daném případě předmětné smluvní pokuty tyto funkce neplní. Hlavní pohledávka věřitele (půjčka ve výši 100.000 Kč) je z hlediska smluvených nároků zajištěna takovým způsobem (kapitalizace úroků spolu s okamžitým zesplatněním veškerých v budoucnu splatných nároků, zástava, úrok z prodlení), že zejména nárok na úhradu smluvní pokuty pod dílčí pohledávkou č. 3 ve výši 141.412,50 Kč nelze žalobci přiznat.

Pokud jde o dílčí pohledávku č. 3, ujednání o smluvní pokutě v čl. VII odst. 1 smlouvy o půjčce je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, když dle názoru soudu ujednání o smluvní pokutě ve výši 3 % z dlužné částky, a to za každý započatý měsíc prodlení, je nepochybně ujednání znamenající značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, z tohoto důvodu je takové ujednání neplatné. Argumentace žalobce s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, tedy že celková výše takto uplatněné smluvní pokuty souvisí s trvajícím porušováním smluvních povinností a je tak odvislá od chování dlužníka, tedy délce doby porušování jeho povinností, nelze v tomto případě bezezbytku akceptovat. Dle

ICM R soudu smluvní pokuta ve výši 3 %, a to za každý započatý měsíc prodlení ode dne vzniku prodlení do zaplacení celé opožděné splatné částky neplní žádnou ze svých funkcí a je tak úkonem jednostranně zvýhodňujícím věřitele a prohlubujícím neúměrné zadlužení dlužníka. Takto sjednaná smluvní pokuta je v nepřiměřené výši vzhledem k závazku, jehož splnění zajišťuje, tudíž jde o ujednání neplatné.

Pokud jde o pohledávky č. 4 a č. 5 rovněž z titulu nároku žalobce na úhradu smluvních pokut, lze tyto posoudit rovněž jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy z důvodů výše vyjádřených.

Pohledávka č. 4 ve výši 10.000 Kč, tedy smluvní pokuta ve výši 10 % z celé půjčené částky jakožto sankce za podání insolvenčního návrhu neplní žádnou ze svých funkcí a je rovněž úkonem jednostranně zvýhodňujícím věřitele, pokud sankcionuje dlužníka za to, že podal návrh na insolvenci. Dle soudu návrhem na oddlužení využil dlužník zákonem daných možností takto postupovat a nelze za to dlužníka sankcionovat sjednanou smluvní pokutou z důvodu ustanovení § 3 a § 39 občanského zákoníku neplatně sjednanou. Pokud jde o pohledávku č. 5, nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč jako smluvní pokuta sjednaná pro případ, že věřitel bude nucen uplatnit svá práva formou žaloby u soudu, v rozhodčím řízení nebo podáním návrhu na výkon rozhodnutí exekucí či v dražbě, rovněž se jedná o smluvní pokutu zvýhodňující věřitele. Pokud by tak, jak bylo sjednáno v čl. VII odst. 6 smlouvy o půjčce, k takové situaci došlo, že by věřitel byl nucen uplatnit svá práva formou žaloby u soudu, obecně lze uvést, že není předem zaručeno, že by v těchto řízeních k návrhu věřitele byl úspěšný. Je proto v rozporu s dobrými mravy, aby pro tyto případy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50.000 Kč. V případě vedení těchto řízení tak, jak bylo ujednáno v čl. VII odst. 6 smlouvy o půjčce, by úspěšnému účastníku řízení vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Není možné sankcionovat dlužníka sjednanou smluvní pokutou bez zohlednění, zda by byl věřitel v takovém sporu úspěšný či nikoliv. Dále je třeba uvést, že ujednání o této smluvní pokutě je neplatné i s ohledem na nepřiměřenou výši takto sjednané smluvní pokuty (50 % jistiny), přičemž takové ujednání o smluvní pokutě je nepochybně ujednáním znamenajícím značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran a z tohoto důvodu se jedná o ujednání absolutně neplatné.

Pokud jde o pohledávky č. 6 a č. 7 z titulu smluvní pokuty sjednané dle zástavní smlouvy, pohledávka č. 6 za zrušení pojištění a pohledávka č. 7 za zrušení vinkulace, i o těchto platí, že se jedná o smluvní pokuty sjednané v rozporu s dobrými mravy z důvodů, které byly již výše vyloženy, a dále z důvodu neplatnosti ujednání o takových smluvních pokutách s ohledem na nepřiměřenou výši, takové ujednání o smluvní pokutě je ujednání znamenající nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.

Z důvodů výše uvedených byla žaloba jako nedůvodná zcela zamítnuta.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona.

V dané věci byl žalobce neúspěšný a v průběhu řízení vznikly žalované 1) náklady řízení, proto soud rozhodl, že je žalobce povinen žalované 1) uhradit náhradu nákladů řízení

ICM R v celkové výši 12.342 Kč. Tato sestává z odměny za právní zastoupení podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění za tři úkony právní služby-3x 3.100 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 16.05.2013 a sdělení a doplnění skutkových tvrzení ze dne 04.08.2013), celkem tedy 9.300 Kč, dále za tři úkony právní služby náleží 3x režijní paušál-3x 300 Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2.142 Kč. Celkem náklady řízení ve výši 12.342 Kč je žalobce povinen zaplatit žalované 1) ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) bylo rozhodnuto tak, že navzájem nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl v řízení neúspěšný, a jak vyplývá z obsahu spisu, žalované 2) v průběhu řízení žádné náklady nevznikly (§ 142 odst. 1 o.s.ř., § 7 odst. 1 insolvenčního zákona).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 09.09.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v.r. Vlasta Zezulová samosoudkyně

ICM R