22 ICm 2469/2013
Jednací číslo: 22 ICm 2469/2013-28 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 31300/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: Bc. Tomáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Evaldova 18, Šumperk, zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou se sídlem Husitská 11, Šumperk, proti žalovanému: 1) JUDr. Dagmar Koláková, Slovanská 7, Šumperk, insolvenční správce dlužnice Jevgenie anonymizovano , anonymizovano , bytem Libina 414, 2) Jevgenia anonymizovano , nyní anonymizovano , anonymizovano , bytem Libina 414, o určení existence pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 15.812,11 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u KS Ostrava pod č.j. KSOS 22 INS 31300/2012 ve věci insolvenčního dlužníka Jevgenije anonymizovano , nyní anonymizovano , anonymizovano , bytem Libina 414, je po právu.

II. Žalobce nemá vůči žalované 1) právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5.900 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Pavly Frodlové, advokátky.

Odůvodnění:

Žalobce podal u příslušného soudu dne 14. 7. 2013 žalobu, kdy se domáhal určení, že jeho pohledávka ve výši 15.812,11 Kč je pohledávkou po právu tak, jak specifikoval v žalobním petitu. Žalobce uvedl, že platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Šumperku dne 31. 1. 2002, č.j. Ro 1891/2001-9, který nabyl právní moci 22. 2. 2002, byla žalované 2) uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22.746,60 Kč s požadovaným úrokem. Tato pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena jeho matkou Aloisií Kačírkovou smlouvou o postoupení pohledávky. Žalovaná 2) doposud žalobci dluží 38.558,71 Kč sestávající z dlužné jistiny a z příslušenství, tedy úroků z prodlení a nákladů výkonu rozhodnutí ve výši 4.110 Kč. V insolvenčním řízení žalovaná 2) pohledávku žalobce popřela co do důvodu a výše s tím, že žalobci nic nedluží a všechno zaplatila matce žalobce Aloisií Kačírkové. Z tohoto důvodu se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávka za žalovanou 2) ve výši 15.812,11 Kč je po právu, když tato je považována insolvenční správkyní za nevykonatelnou, jak bylo žalobci sděleno ve vyrozumění o popření pohledávky z 15. 5. 2013. V další části žaloby v oddíle II. pak žalobce činí výpočet dlužné částky.

Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila a uvedla, že pohledávku žalobce nepopřela. Tuto popřena pouze žalovaná 2).

Žalovaná 2) se k žalobě vyjádřila u nařízeného jednání a uvedla, že se žalobou nesouhlasí. Od žalobce si ničeho nepůjčila, nic nekupovala, v žádném vztahu s žalobcem nebyla. Dále žalovaná 2) uvedla, že nic nedlužila ani matce žalobce, takže ta nemohla žalobci pohledávku postoupit. Žalovaná uvedla, že by bylo spravedlivé, aby žaloba byla zamítnuta. Pokud jde o její poměry, je v částečném invalidním důchodě prvého stupně, má důchod 3.860 Kč, je vdaná, manžel má příjem asi 10.000 Kč.

Soud zjistil z přihláškového spisu, oddíl P, č. přihlášky P2, č. věřitele 2, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 31300/2012 následující:

Seznamem přihlášených pohledávek doručeným soudu dne 14. 3. 2013, že žalobce uplatnil vůči žalované 2) pohledávku č. 1) sestávající z jistiny ve výši 22.746,60 Kč označenou jako vykonatelnou pro tuto částku dle platebního rozkazu Okresního soudu v Šumperku ze dne 31. 1. 2002, č.j. Ro 1891/2001-9, který nabyl právní moci 22. 2. 2002, a dále z úroku z prodlení a nákladů řízení ve výši 19.652,48 Kč. Dle opravy přihlášky pohledávky ze dne 3. 5. 2013 žalobce požadoval 38.558,71 Kč a zbytek přihlášené pohledávky vzal zpět.

Vyrozuměním o popření pohledávky ze dne 15. 5. 2013 že toto bylo žalovanou 1) adresováno žalobci. Žalobce byl informován, že pohledávka žalobce zůstala sporná co do

ICM R pravosti a výše 38.558,71 Kč, neboť u přezkumného jednání dlužnice tuto částku popřela. Důvodem popření je tvrzení dlužnice, že žalobce není oprávněným věřitelem a pohledávka je vyrovnaná s paní Kačírkovou. Popření pohledávky dlužnice se týká jak vykonatelné části pohledávky, tak nevykonatelné části pohledávky, jejíž výše je 15.812,11 Kč. Žalobce byl poučen podle § 197 odst. 2 a § 198 odst. 1 ve spojení s § 410 odst. 2 insolvenčního zákona, že věřitel nevykonatelné pohledávky, tedy v případě žalobce pro část pohledávky ve výši 15.812,11 Kč, která byla popřena, může podat žalobu na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku s tím, že žalobu je třeba podat proti dlužnici a insolvenčnímu správci. Vyrozumění převzal žalobce 20. 6. 2013.

Seznamem přihlášených pohledávek, že přezkumné jednání se konalo 14. 5. 2013, s tím, že celkem bylo přihlášeno 38.558,71 Kč, z toho zjištěno insolvenčním správcem 38.558,71 Kč a dlužnice popřela pohledávkou s tím, že od žalobce si nic nepůjčila ani nic nekupovala a s paní Kačírkovou je vyrovnaná.

Platebním rozkazem Okresního soudu v Šumperku ze dne 31. 1. 2002, č.j. Ro 1891/2001-9, že tento nabyl právní moci 22. 2. 2002, ve věci žalobce Tomáše Kačírka proti žalované Jevgeniji anonymizovano pro částku 22.746,60 Kč, kdy soud uložil žalované zaplatit tuto částku s 15% úrokem od 1. 9. 1999 do zaplacení.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 22 INS 31300/2012 probíhá insolvenční řízení žalované 2) a že žalovaná 1) byla ustanovena insolvenční správkyní.

Předpokladem projednání žaloby je posouzení včasnosti a dále okruhu účastníků. Jak bylo prokázáno, přezkumné jednání, na kterém žalovaná 2) popřela pohledávku žalobce, se konalo dne 14. 5. 2013. Vyrozumění o popření pohledávky převzal žalobce dne 20.06.2013. Žalobce podal žalobu u příslušného soudu 14.07.2013, tedy včas (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona), a to proti insolvenčnímu správci i dlužnici, která pohledávku popřela, když podle ust. § 410 insolvenčního zákona popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem.

Soud posuzoval, zda žaloba žalobce o určení, že jeho pohledávka ve výši 15.812,11 Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužnice, tedy žalované 2) je po právu, když dle seznamu přihlášených pohledávek přezkumné jednání se konalo dne 14. 5. 2013 a z celkem přihlášené pohledávky 38.558,71 Kč byla popřena dlužnicí celá částka a insolvenčním správcem byla celá částka zjištěna, přičemž je třeba uvést, že z takto uplatněné pohledávky odpovídá částka 22.746,60 Kč jistině a tato byla posouzena jako vykonatelná, a pokud jde o zbytek, tedy 15.812,11 Kč, tato částka byla posouzena insolvenční správkyní jako nevykonatelná část pohledávky a z tohoto důvodu insolvenční správce vyrozuměl žalobce o právu podat žalobu (§ 197 odst. 2 a § 198 odst. 1 ve spojení s § 410 odst. 2 insolvenčního zákona).

ICM R

Podle § 193 insolvenčního zákona o popření pravosti pohledávky platí, že o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla nebo že se zcela promlčela.

S ohledem na popěrný úkon žalované 2) je třeba uvést, že v návaznosti na znění § 193 insolvenčního zákona soud posuzoval pouze pravost této pohledávky.

Podle § 410 odst. 3 insolvenčního zákona totiž může dlužník jako důvod popření pravosti pohledávky uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, protože pohledávka zanikla nebo je promlčena. Žádnou z těchto skutečností žalovaného 2) jako dlužnice netvrdila a ani neprokázala, když v daném případě jde o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, a to výše citovaným platebním rozkazem Okresního soudu v Šumperku. Nadále tedy existuje pohledávka žalobce ve výši neuhrazené jistiny a ve výši 15.812,11 Kč představující neuhrazené příslušenství.

Z důvodů výše uvedených pokud žalobce se žalobou domáhal určení, že jeho pohledávka ve výši 15.812,11 Kč je přihlášena po právu, tak v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

Pokud jde o podání žalobce, které bylo doručeno soudu dne 3. 10. 2014, kdy kromě jiného žalobce uvádí, že nadále existuje jeho pohledávka ve výši 22.47,60 Kč představující neuhrazenou jistinu a pohledávka ve výši 15.812,11 Kč představující neuhrazené příslušenství, pak k tomuto, pokud se žalobce dle obsahu tohoto podání dále domáhal určení, že existuje jeho pohledávka ve výši 22.746,60 Kč představující neuhrazenou jistinu, soud již nepřihlížel, jelikož se jedná o podání podané opožděně v rozporu s ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona. Soud tedy rozhodoval pouze o žalobě (nároku), která byla podána u příslušného soudu ve lhůtě stanovené zákonem.

O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 1) jako insolvenční správkyní bylo rozhodnuto negativně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, když v řízení úspěšný žalobce nemá vůči insolvenční správkyni právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.)

O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna jako strana neúspěšná zaplatit žalobci náklady řízení, když o těchto bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Soud však v dané věci aplikoval ust. § 150 os.ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Za aplikace tohoto zákonného ustanovení pak soud přiznal žalobci pouze 50 % nákladů řízení s přihlédnutím k tomu, že žalovaná je odkázána pouze na částečný invalidní důchod ve výši 3.860 Kč, její manžel má příjem 10.000 Kč.

Pokud jde o náklady řízení žalobce, tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5.000 Kč, dále ze 2 úkonů právní služky, a to přípravu a převzetí právního zastoupení a sepis žaloby, a dále ze dvou režijních paušálů za každý úkon právní služby. Za úkon

ICM R právní služby ve smyslu § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. náleží odměna ve výši 3.100 Kč, tedy za 2 úkony právní služby 6.200 Kč. Pokud jde o režijní paušál, tento byl přiznán dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby, tedy 600 Kč. Celkem náklady právního zastoupení činí 11.800 Kč, z toho 50 % pak 5.900 Kč.

Pokud jde o další úkon právního zástupce žalobce, a to podání, které bylo doručeno soudu 3. 10. 2014, pak toto soud nepovažoval za úkon, za který by bylo možné přiznat další odměnu za úkon právní služby. Jednak je třeba uvést, že zde uvedené argumenty měly být již součástí žaloby na zahájení řízení, nelze tedy za situace, kdy právní zástupce žalobce žalobní argumentaci uvedl v dalším podání, považovat za účelně vynaložený úkon právního zastoupení. Dále právnímu zástupci žalobce nebylo přiznáno 21% DPH, jelikož do spisu nebylo založeno osvědčení o plátcovství DPH.

Náklady řízení v celkové výši 5.900 Kč je žalovaná 2) povinna zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 08.10.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v.r. Vlasta Zezulová samosoudkyně

ICM R