22 ICm 1540/2015
Jednací číslo: 22 ICm 1540/2015-18 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 32247/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hajnou ve věci žalobce Insolvenční kancelář Vlk, v. o. s., IČ 02413639, se sídlem Přerov, Č. Drahlovského 871/17, insolvenčního správce dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Zábřeh, 28. října 656/5, zastoupeného Mgr. Vlastimilem Němcem, advokátem se sídlem Přerov, Wilsonova 217/7, proti žalovanému Komerční banka, a. s., IČ 45317054, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 969/33, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného jako věřitele č. 12 přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano , vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 32247/2014, přihláškou pohledávky P16 dle rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 10.6.2008 č.j. 7 C 110/2008-82, n e n í v části úroků z úvěru ve výši 4.459,78 Kč po p r á v u.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8.228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Vlastimila Němce, advokáta. isir.justi ce.cz

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek z podané žaloby ve výši 5.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění: Žalobou ze dne 20.4.2015 doručenou soudu dne 21.4.2015 se žalobce jakožto insolvenční správce domáhal určení, že pohledávka žalovaného za dlužníkem Tomášem Fiedlerem, anonymizovano , v částce 4.459,78 Kč přihlášená v rámci přihlášky P16 v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 32247/2014, není po právu. Uvedl, že žalovaný do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku v celkové výši 668.959,74 Kč, představující nesplacené dluhy ze smluv o úvěru ze dne 16.12.2004, 24.2.2005 a 25.1.2005, a z nepovoleného debetu na účtu vedeném na základě smlouvy ze dne 15.9.2003, včetně úroků, dále neuhrazené náklady nalézacího a exekučního řízení. Pohledávka žalovaného byla přihlášená jako vykonatelná dle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 10.6.2008, č.j. 7C 110/2008-82. Z přihlášené pohledávky činily úroky částku 423.982,67 Kč. V jejím rámci si však žalovaný přihlásil neoprávněně úrok z částky 19.526,84 Kč za dobu od 28.8.2007 do 14.1.2015, v sazbě 25% ročně, ačkoli dle příslušného rozsudku má nárok na úrok z dané částky a za dané období pouze ve výši 21,90% ročně. Rozdíl pak představuje právě 4.459,78 Kč.

Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili v návaznosti na výzvu soudu dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů.

Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím zjištěním.

Z přihlášky pohledávky č. P6 doručené soudu dne 6.2.2016 bylo zjištěno, že žalobce včas přihlásil do insolvenčního řízení hromadnou pohledávku za dlužníkem v celkové výši 668.959,74 Kč, na základě rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 10.6.2008, č.j. 7C 110/2008-82, jakožto pohledávek ze smluv o úvěru č. 0811704223225 ze dne 16.12.2004, č. 0811705220700 ze dne 24.2.2005, č. 0811705300619 ze dne 25.1.2005 a ze smlouvy o zřízení a vedení Perfekt konta ze dne 15.9.2003. Z toho částku 181.442,17 Kč činila dlužná jistina, částku 423.982,67 Kč příslušenství představované úroky a úroky z prodlení, částku 39.918,90 Kč náklady nalézacího řízení a částku 23.616 Kč náklady exekučního řízení.

Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 14.4.2015 (z insolvenčního rejstříku) a ze seznamu přihlášených pohledávek pohledávky č.16 v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 32247/2014 soud zjistil, že pohledávka žalovaného byla při přezkumném jednání přezkoumána jako vykonatelná, v částce 664.499,96 K byla zjištěna, v částce 4.459,78 Kč pak byla popřena žalobcem jakožto insolvenčním správcem, z důvodu, že se jedná o rozdíl mezi úrokem z částky 19.526,84 Kč za dobu od 28.8.2007 do 14.1.2015 v žalovaným neoprávněně požadované sazbě 25% ročně oproti sazbě úroku z dané částky a za dané období ve výši 21,9% ročně, na níž má žalobce právo dle příslušného rozsudku.

ICM R

S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána ve lhůtě dle § 199 odst. 1 insolvenčního zákona, je tedy možno ji věcně projednat. Z příloh přihlášky žalovaného soud dále zjistil následující. Ze smlouvy o úvěru č. 0811704223225 ze dne 16.12.2004 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jakožto věřitelem a dlužníkem Tomášem Fiedlerem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru v částce 55.000 Kč, dlužník se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně. Ze smlouvy o úvěru č. 0811705220700 ze dne 24.2.2005 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jakožto věřitelem a dlužníkem Tomášem Fiedlerem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru v částce 45.000 Kč, dlužník se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně. Ze smlouvy o úvěru č. 0811705300619 ze dne 25.1.2005 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jakožto věřitelem a dlužníkem Tomášem Fiedlerem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru v částce 20.000 Kč, dlužník se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši dle zveřejněného Oznámení Komerční banky, a.s. Ze smlouvy o zřízení a vedení Perfekt konta ze dne 15.9.2003 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a dlužníkem Tomášem Fiedlerem, předmětem smlouvy bylo vedení běžného účtu dlužníkovi, součástí smlouvy byly učiněny obchodní podmínky věřitele.

Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 10.6.2008, č.j. 7C 110/2008-82 soud zjistil, že se jedná o rozsudek pro uznání, jímž bylo dlužníkovi uloženo zaplatit žalovanému (tehdy v postavení žalobce) částku 181.442,17 Kč s úroky z úvěru ve výši 14,9% ročně z částky 95.038,69 Kč za dobu od 28.8.2007 do zaplacení a ve výši 21,9% ročně z částky 19.526,84 Kč za dobu od 28.8.2007 do zaplacení, a s úroky z prodlení ve výši 25% ročně z částky 153.193,97 Kč za dobu od 28.8.2007 do zaplacení a z částky 200,90 Kč za dobu od 8.3.2006 do zaplacení, spolu s náklady nalézacího řízení 39.918,90 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 10.6.2011 č.j. 137 Ex 13198/09-28 bylo zjištěno, že žalovanému v postavení oprávněného byly přiznány vůči dlužníkovi náklady exekučního řízení ve výši 23.616 Kč.

Z tabulky vyčíslení příslušenství k pohledávkám, předložené žalovaným, bylo soudem zjištěno, že částka 423.982,67 Kč představující úroky a úroky z prodlení představuje částku 104.595,68 Kč jakožto úrok v sazbě 14,90% ročně z částky 95.038,69 Kč za dobu od 28.8.2007 do 14.1.2015, částku 36.057,78 Kč jakožto úrok v sazbě 25% ročně z částky 19.526,84 Kč za dobu od 28.8.2007 do 14.1.2015, částku 282.884,21 Kč jakožto úrok (z prodlení) ve výši 25% ročně z částky 153.193,97 Kč za dobu od 28.8.2007 do 14.1.2015 a částku 445,01 Kč jakožto úrok (z prodlení) ve výši 25% ročně z částky 200,90 Kč za dobu od 8.3.2006 do 14.1.2015.

Z takto provedených důkazů a zjištění z nich učiněných je evidentní, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka, a to dle rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 10.6.2008, č.j. 7C 110/2008-82, kromě mu skutečně přiznané dlužné jistiny, úroků z prodlení a nákladů řízení (ať již nalézacího či exekučního) rovněž úroky z úvěru, a to v případě částky 36.057,78 Kč počítaných z jistiny ve výši 19.526,84 Kč za dobu od 28.8.2007 do 14.1.2015 v sazbě 25% ročně, ačkoli citovaným rozsudkem mu byl přiznán úrok z úvěru z jistiny ve výši 19.526,84 Kč za dobu od 28.8.2007 do zaplacení toliko v sazbě 21,9% ročně. Jedná se přitom o rozsudek pro uznání, jímž bylo plně vyhověno žalobě, tedy

ICM R

žalovaný si v nalézacím řízení úroky právě v sazbě 21,9% ročně zjevně uplatnil (jak rovněž plyne z odůvodnění citovaného rozsudku okresního soudu).

Sazba 25% ročně se pak týká úroků z prodlení (a takto byly úroky z prodlení žalovaným přihlášeny), ne však již úroků z úvěru.

Bylo tak prokázáno, že žalovaný má za období od 28.8.2007 do 14.1.2015 (do rozhodnutí o úpadku dlužníka) z jistiny ve výši 19.526,84 Kč nárok na úrok v sazbě 21,9% ročně, což představuje částku 31.598 Kč, nikoli na úrok z této jistiny a za toto období v sazbě 25% ročně (což by činilo částku 36.057,78 Kč). V rozsahu rozdílu, tj. v částce 4.459,78 Kč (jak byla žalobcem popřena), pak skutečně pohledávka žalovaného není po právu.

Soud proto žalobě vyhověl a určil, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka jako vykonatelná dle rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 10.6.2008, č.j. 7C 110/2008-82 není v části úroků z úvěru ve výši 4.459,78 Kč po právu.

O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž má právo na náhradu nákladů řízení procesně úspěšný žalobce. Náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za zastupování advokátem ve výši 6.200 Kč, tj. 2 x 3.100 Kč za 2 úkony právní pomoci-převzetí zastoupení, sepis žaloby, počítáno z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle § 7, 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za uvedené 2 úkony právní služby po 300 Kč (vše podle § 2, § 11, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž odměna advokáta a náhrada jeho hotových výdajů je navýšena o 21% daň z přidané hodnoty, tj. částku 1.428 Kč, neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem uvedené daně. Náklady žalobce, které soud uložil zaplatit žalovanému, tak činí celkem 8.228 Kč.

Podle položky 13 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je nedílnou součástí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen zákon o soudních poplatcích), činí soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v incidenčním sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky 5.000 Kč. Jelikož žalobce je od soudního poplatku ze zákona osvobozen, přechází povinnost k zaplacení soudního poplatku dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na žalovaného. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení soudního poplatku, k čemuž stanovil obecnou třídenní lhůtu od právní moci rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvou vyhotoveních.

V Olomouci dne 26. dubna 2016

Za správnost vyhotovení: Mgr. Kateřina Hajná v. r. Veronika Paličková samosoudkyně

ICM R