22 Cdo 717/2011
Datum rozhodnutí: 22.02.2013
Dotčené předpisy: § 43 o. s. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.




22 Cdo 717/2011


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce P. S., zastoupeného JUDr. Markem Štainerem, advokátem se sídlem v Brušperku, Fryčovická 146, proti žalovanému Mgr. Ing. V. S., zastoupenému JUDr. Josefem Jurasem, advokátem se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Jiráskovo nám. 8, o zaplacení 52.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 28 C 122/2002, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. října 2010, č. j. 71 Co 174/2010-369, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. října 2010, č. j. 71 Co 174/2010-369, a usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 6. 2010, č. j. 28 C 122/2002-354, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Karviné k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Karviné (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 16. 6. 2010, č. j. 28 C 122/2002-354, odmítl vzájemnou žalobu žalovaného ze dne 29. 6. 2009 a rozhodl o náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě. Dospěl k závěru, že vzájemná žaloba žalovaného, kterou se žalovaný domáhá stanovení povinnosti žalobce nechat opravit na vlastní náklady střechy na nemovitostech , je přes výzvu soudu k doplnění a opravě žaloby ve výroku neurčitá a nesrozumitelná. Z návrhu nevyplývá v jakém rozsahu či objemu by měl být žalovaný (správně žalobce) zavázán nechat provést opravu střech, ani není specifikováno, o jaké konkrétní nemovitosti se jedná , žalovaný se domáhá odstranění vad, aniž by uvedl konkrétní způsob provedení opravy , neurčitý je pojem firma, která vlastní licenci na stávající krytinu Betternit .
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalovaného usnesením ze dne 8. října 2010, č. j. 71 Co 174/2010-369, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný přes výzvu soudu neodstranil vady vzájemného návrhu, ze kterého není zřejmé, čeho se žalovaný na žalobci domáhá, jaká povinnost má být žalobci uložena .
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný odvolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 239 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) a uplatňuje odvolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Žalovaný namítá, že k výzvě soudu prvního stupně vzájemnou žalobu řádně doplnil podáním doručeným soudu dne 15. 12. 2009, ve kterém specifikoval nemovitost, na které má být oprava provedena i způsob takové opravy. Opakovaně žalovaný doplnil svůj vzájemný návrh v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí vzájemné žaloby. Žalovaný v těchto podáních dostatečně vylíčil skutkový děj, na jehož základě uplatňuje svůj nárok a určitě a srozumitelně formuloval i žalobní petit. Není přitom rozhodné, kde konkrétní popis opravy střechy, jejíž provedení po žalobci nárokuje, v textu svého podání umístil. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen o. s. ř. ), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7 a Čl. VII. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas a že je přípustné podle § 239 odst. 3 o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podle § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).
V projednávané věci dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že vzájemný návrh žalovaného je v petitu natolik neurčitý, že z něj není zřejmé, čeho se žalovaný vůči žalobci domáhá a jaká povinnost má být žalobci uložena. Podle odvolacího soudu neodstranil žalovaný vady svého návrhu ani k výzvě soudu prvního stupně v podání ze dne 7. 12. 2009.

Usnesením ze dne 26.11.2009, č.j. 28 C 122/2002-319, vyzval soud prvního stupně žalovaného k opravě nebo doplnění vzájemné žaloby ze dne 29. 6. 2009 tak, aby uvedl, čeho se svým podáním domáhá, tedy jak by měl soud rozhodnout , domáhá-li se stanovení určité povinnosti žalovanému (správně žalobci), aby přesně specifikoval jakým přesným jedinečným způsobem a v jaké lhůtě má tuto činnost provést . Podle soudu prvního stupně v petitu žaloby není vymezeno, o jaké nemovitosti se jedná, není popsáno, jakou technologií má být oprava provedena, v jakém rozsahu, s použitím jakého materiálu, apod. .

Žalovaný k výzvě soudu žalobu doplnil podáním ze dne 7.12.2009, ve kterém mimo jiné uvedl, že požaduje, aby žalobce dal na své náklady opravit střechy na nemovitosti č.p. 481 v ulici Parcelní v R. s tím, že jediný způsob, jak střechy opravit je stávající krytinu, včetně klempířských prvků kompletně demontovat, vodou poškozené konstrukční dřevo střech vyměnit, nově položit zničenou hydroizolaci, latě a novou krytinu (česká šablona) podle technologického postupu výrobce krytiny pro rok 2004 2005 dostupný na firmě Cembrit , a s tím, že požaduje, aby oprava střech byla provedena nejpozději do 10. srpna 2010. Ve svém podání žalovaný odkázal na přílohu montážní návod zpracovaný společností Cembrit CZ, a.s., obsahující základní pravidla pro zpracování střešních krytin Betternit a Dominant .

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 659/2005, publikovaného v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen Soubor) pod C 4447 (navazujícího na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2003, sp. zn. 21 Cdo 909/2003, publikovaného v Souboru pod C 2375), není pochybením soudu, jestliže formuluje výrok rozsudku za použití jiných slov, než které v jinak určitém a srozumitelném žalobním návrhu použil žalobce, pokud tím přesněji vyjádří stejná práva a povinnosti, o nichž má rozhodnout. Podle názoru prezentovaného v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 23 Odo 1612/2006 (Soubor C 7084), žalobce není povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Postačí, pokud žalobce označí v žalobě (v kterékoliv části jejího textu, popřípadě i výslovným odkazem na přílohu) přesně, určitě a srozumitelně povinnost, která má být žalovanému uložena, nebo způsob určení právního vztahu, práva nebo právní skutečnosti.

Podle názoru dovolacího soudu je doplněná vzájemná žaloba dostatečně určitá i srozumitelná. Žalovaný k výzvě soudu prvního stupně jasně označil nemovitost, na které se má oprava provést, popsal způsob provedení opravy i lhůtu, ve které má být oprava provedena. Není přitom rozhodující, že tak učinil v rámci celého textu svého doplňujícího podání. Vyčítá-li soud prvního stupně žalovanému neurčitost pojmu firma, která vlastní licenci na stávající krytinu Betternit , je třeba uvést, že k opravě této části vzájemné žaloby nebyl žalovaný usnesením soudu vyzván a nebyl poučen o následcích nesplnění takové výzvy. Navíc z kontextu vzájemné žaloby je zcela zřejmé, že se žalovaný domáhá opravy střechy domu, tedy i opravy stávající krytiny označené jako Betternit a požaduje, aby takovou opravu provedl subjekt autorizovaný pro práce s krytinou Betternit, nikoli její prodejce či snad přímo výrobce.

Odvolacímu soudu lze také vytknout nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí, poněvadž neuvedl, jaké nezbytné údaje v žalobním návrhu postrádal. Takovým vymezením soudem vyčítaných vad žaloby nemůže být obecný závěr, že vzájemný návrh žalovaného nesplňuje náležitosti řádného návrhu, když pro vzájemnou žalobu, která je rovněž žalobou, platí vše, co občanský soudní řád spojuje s tímto procesním úkonem , a že žalobní petit musí být natolik určitý a srozumitelný, že po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí může být nařízen a proveden výkon soudního rozhodnutí .

Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud věc posoudil po právní stránce nesprávně. Dovolací soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil, a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. února 2013

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r.
předseda senátu