22 Cdo 715/2001
Datum rozhodnutí: 23.04.2002
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 715/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: A/ J. Ž. a B/ E. Ž., zastoupených advokátem, proti žalovanému J. K., zastoupenému advokátkou, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, pod sp. zn. 11 C 297/93, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. listopadu 1997, čj. 10 Co 838/97, 10 Co 888/97-66, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 950,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám M. M.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 6. srpna 1996, čj. 11 C 297/93-38, výrokem I. rozhodl, že žalovaný je povinen vyklidit byt o velikosti 2+1 s příslušenstvím na přízemí rodinného domku číslo popisné 82 ve V. M., části K. a zdržet se dalšího užívání přilehlých staveb a pozemků, to jest stodoly s parcelou číslo 1636, parcel číslo 1637/1, 1637/2, 1637/3 a 1638 dosud zapsaných v katastru nemovitostí vedených Katastrálním úřadem V., pracoviště ve V. M. na listu vlastnictví číslo 503 pro obec V. M. a katastrální území K., tyto nemovitosti a byt pak řádně předat žalobcům a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku , a výroky II. a III. rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. listopadu 1997, čj. 10 Co 838/97, 10 Co 888/97-66, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I. o vyklizení nemovitostí a změnil jej pokud jde o lhůtu k vyklizení tak, že žalovaný je povinen nemovitosti vyklidit a vyklizené odevzdat do 15 dnů od zajištění náhradního ubytování a rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, ve kterém uplatňuje dovolací důvody ve smyslu § 241 odst. 3 písm. b), c) a d) občanského soudního řádu (dále jen OSŘ ) před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadených částech zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalobci namítají, že je žalovaný podal opožděně, neuvedl o jaké ustanovení opírá jeho přípustnost a navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl .

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění OSŘ, dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo v daném případě vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a řádně zastoupeným účastníkem řízení (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 OSŘ) nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takovou vadu žalobce nenamítal a dovolacím soudem nebyla zjištěna.

Podle § 238 odst. 1 písm. a) OSŘ je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Pokud odvolací soud v dané věci změnil rozsudek soudu prvního stupně, pak tak učinil toliko v části výroku I. týkající se lhůty vyklizení nemovitostí a ve výroku III. ohledně nákladů řízení. Nešlo tedy o změnu rozsudku ve věci samé a přípustnost dovolání nelze o toto zákonné ustanovení opřít.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v dané věci není přípustné ani podle § 238 odst. 1 písm. b) OSŘ, který stanoví, že dovolání je přípustné proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. V daném případě tyto podmínky splněny nebyly, když potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu žádné jeho zrušující usnesení nepředcházelo.

Dovolání není přípustné ani podle § 239 odst. 1 OSŘ, neboť odvolací soud ve výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil.

Zbývá tedy přípustnost dovolání podle § 239 odst. 2 OSŘ, podle něhož nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka řízení na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Protože žalobce vyslovení přípustnosti dovolání za podmínek shora uvedených nenavrhl, není přípustnost dovolání dána ani podle § 239 odst. 2 OSŘ.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle § 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. c) OSŘ odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 4, § 224 odst. l, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ, neboť neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalobcům přísluší jejich náhrada ve výši 950,- Kč. Ta je dána ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 10 zákona č. 30/2000 Sb. a § 1 odst. 2, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) odměnou advokáta za sepsání vyjádření k dovolání za oba žalobce částkou 800,- Kč a paušální náhradou jeho hotových výdajů 150,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu jim ukládá toto rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 23. dubna 2002

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu