22 Cdo 706/2006
Datum rozhodnutí: 21.03.2006
Dotčené předpisy: § 241a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.





22 Cdo 706/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) D. Ch., a b) J. Ch., zastoupených advokátem, proti žalované T. j. B. P., zastoupené advokátkou, o určení neexistence věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 9 C 37/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. října 2005, č. j. 27 Co 422/2005-78, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud v Příbrami (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 22. června 2005, č. j. 9 C 37/2005-51, určil, že na pozemku parc. č. 4246/19, zapsaném na LV č. 3506 pro obec a kat. území P., nevázne blíže označené věcné břemeno, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.


Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 13. října 2005, č. j. 27 Co 422/2005-78, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.


Ve lhůtě k podání dovolání statutární zástupce žalované J. M. zaslal Nejvyššímu soudu podání ze 16. 1. 2006, které Nejvyšší soud jako soud dovolací podle jeho obsahu považoval za dovolání [§ 41 odst. 2, § 243c odst. 1 občanského soudního řádu (dále OSŘ )].


Podle § 241a odst. 1 OSŘ v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).


S ohledem na to, že statutární zástupce žalované k dovolání připojil shora označené rozsudky soudu prvního stupně a odvolacího soudu, bylo možno učinit závěr, že žalovaná dovoláním napadla výše označené rozhodnutí odvolacího soudu. Z dovolání se však nepodává, v jakém rozsahu a z jakých důvodů toto rozhodnutí napadla, a ani neuvedla, čeho se domáhá.


Podle § 241b odst. 3 věta první OSŘ dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.


Lhůta k podání dovolání v dané věci uplynula 18. 1. 2006. K odstranění vad dovolání doplněním dovolání žalované podáním advokátky žalované z 27. 1. 2006, podaným na poštu 30. 1. 2006, s ohledem na posledně citované ustanovení zákona proto nebylo možno přihlížet.


Protože dovolání žalované nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v § 241b odst. 3 věta první OSŘ, dovolacímu soudu nezbylo, než dovolání žalované podle za přiměřeného použití § 43 odst. 2 odmítnout. S ohledem na ustanovení § 241b odst. 3 OSŘ totiž nepřicházelo v úvahu, aby dovolatel byl vyzýván k k opravě či doplnění dovolání, jestliže uvedená lhůta již uplynula. K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobcům nevznikly náklady (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ).


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 21. března 2006


JUDr. František Balák,v.r.


předseda senátu