22 Cdo 637/2010
Datum rozhodnutí: 03.05.2010
Dotčené předpisy: § 142 obč. zák.




22 Cdo 637/2010


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce S. P. , proti žalované I. V. , zastoupené Jiřím Drápalem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 5/12, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 16 C 31/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. července 2009, č. j. 8 Co 422/2009-396, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

O d ů v o d n ě n í :



Okresní soud ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí ( soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 1. dubna 2009, č. j. 16 C 31/2001-362, výrokem pod bodem I. zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Valašské Meziříčí na LV č. 916 pro obec V. M. a k. ú. K. nad B., a to: dům č. p. 290 na p. č. st. 367, pozemky p. č. st. 367 zastavěná plocha a nádvoří, p. č. 2251 zastavěná plocha a nádvoří, p. č. 293/10 zahrada , výrokem pod bodem II. rozhodl, že do výlučného vlastnictví žalobce připadají nemovitosti v katastrálním území K. nad B.: pozemek p. č. st. 2251 zastavěná plocha a nádvoří a pozemek p. č. 293/117 zahrada, vytvořený z původní p. č. 293/10 na základě geometrického plánu č. 2041-38/2008 ze dne 15. 5. 2008 Ing. Jaromíra Švába, potvrzeného katastrálním úřadem dne 22. 5. 2008 pod č. 489/2008 , výrokem pod bodem III. rozhodl, že do výlučného vlastnictví žalované připadají nemovitosti v katastrálním území K. nad B.: dům č.p. 290 na p. č. 367, pozemek p. č. st. 367 zastavěná plocha a nádvoří, pozemek p. č. 293/10 zahrada, tak, jak je tento pozemek zaměřen v geometrickém plánu č. 2041-38/2008 ze dne 15. 5. 2008 Ing. Jaromíra Švába, potvrzeném katastrálním úřadem dne 22. 5. 2008 pod č. 489/2008 , výrokem pod bodem IV. zřídil věcné břemeno práva umístění kanalizace k části pozemku p. č. st. 367 ve prospěch všech vlastníků p. č. 293/117 v k. ú. K. nad B. v rozsahu stanoveném geometrickým plánem č. 2041-38/2008 ze dne 15. 5. 2008 Ing. Jaromíra Švába, potvrzeným katastrálním úřadem dne 22. 5. 2008 pod č. 489/2008 , s tím, že hodnota věcného břemene se stanoví částkou 5.453,- Kč, která je zahrnuta v celkové částce vypořádacího podílu , výrokem pod bodem V. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na úplném vypořádání částku 983.784,- Kč do 90-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku a výrokem pod body VI. až VIII. rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 28. července 2009, č. j. 8 Co 422/2009-396, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání s tím, že napadená rozhodnutí mají ve věci samé po právní stránce zásadní význam, když řeší otázku, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu zatím řešena, resp. rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s hmotným právem a důvodem pro dovolání je skutečnost, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci .

Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále o. s. ř. ) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Nejvyšší soud vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k němu jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.

Přípustnost dovolání v daném případě přichází v úvahu jen při splnění předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Dovolání není přípustné.

Dovolatelka namítá, že nebylo vypořádáno podílové spoluvlastnictví k budově bistra, resp. prodejny s bufetem. Žalobce však tuto nemovitost neučinil předmětem vypořádání a soudy o ní nerozhodovaly; v případě, že by jejich úvahy o vlastnictví této budovy byly nesprávné, není tu žádná část výroku, jejímž zrušením by bylo možno dosáhnout nápravy. Jestliže žalovaná měla za to, že v průběhu řízení vzájemným návrhem (§ 97 o. s. ř.) uplatnila nárok na vypořádání podílového spoluvlastnictví i k této budově a soud o ní nerozhodl, měla navrhnout vydání doplňujícího rozsudku (§ 166 o. s. ř.); takto tu není pravomocné rozhodnutí způsobilé k dovolacímu přezkumu. Lze poznamenat, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů se vychází z toho, že soud může učinit předmětem vypořádání položky, které kterýkoliv z účastníků do tří let od zániku SJM k vypořádání navrhne; vypořádání podílového spoluvlastnictví však vychází z jiných principů.

Posuzování výběru jedné z více variant dělení pozemků v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví by mohlo z napadeného rozsudku učinit rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jen v případě, že úvaha soudů by byla zjevně nepřiměřená. Sama skutečnost, že soud zvolil jednu z více možných variant, není důvodem k připuštění dovolání; případné nedostatečné odůvodnění může zakládat vadu řízení, nemůže však činit z napadeného rozsudku rozhodnutí po právní stránce zásadní.

Soudy v nalézacím řízení neučinily skutkové zjištění, že kanalizaci lze z pozemku přikazovaného žalovanému napojit přímo na veřejnou kanalizaci; proto se jí odvolací soud neměl důvod v řízení, ovládaném projednací zásadou, zabývat.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšným žalobcům náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalovanému právo, nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. května 2010

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu