22 Cdo 568/2004
Datum rozhodnutí: 31.03.2004
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218a odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 568/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. F., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) O. B., 2) O. D., a 3) L. K., o povinnost uzavřít smlouvu o prodeji nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové, pod sp. zn. 10 C 165/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. září 2002, č. j. 25 Co 375/2002-41, takto:



I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 26. září 2002, č. j. 25 Co 375/2002-41, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen soud prvního stupně ) ze dne 5. června 2002, č. j. 10 C 165/2000-35, kterým byla žaloba odmítnuta a rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce 2. 1. 2001 dovolání, a to osobně u soudu prvního stupně.

Dovolání je opožděné.

Podle § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen OSŘ ) může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (§ 240 odst. 3 OSŘ).

Podle § 46 odst. 1 a 2 OSŘ adresátu lze doručit písemnost v bytě, v sídle (místě podnikání), na pracovišti nebo kdekoli bude zastižen. Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, uloží se písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Podle § 57 odst. 1 OSŘ se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 240 odst 2, věta první a druhá OSŘ). Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (odst. 3).

Usnesení odvolacího soudu, jak je zřejmé z doručenky, bylo žalobci doručováno na adresu jeho bydliště. Protože žalovaný nebyl zastižen a z obsahu spisu se nepodává, že by se v době doručování tohoto usnesení v místě bydliště nezdržoval a písemnost nemohla být doručena ani jinému příjemci, byla proto 21. 10. 2002 uložena na poště a žalobci bylo uložení této zásilky písemně oznámeno. Tyto skutečnosti žalobce v dovolání nezpochybnil. Se zřetelem na ustanovení § 46 odst. 2 OSŘ je den 21. 10. 2002 dnem doručení usnesení odvolacího soudu bez ohledu na to, že žalobce si písemnost vyzvedl dne 1. 11. 2002. Dvouměsíční lhůta k podání dovolání žalobci začala běžet 21. 10. 2002 a uplynula 23. 12. 2002, neboť konec lhůty připadl na sobotu. Dovolání bylo podáno osobně 2. 1. 2003, tedy po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v § 240 odst. 1 OSŘ.

Dovolání žalobce bylo proto jako opožděné odmítnuto [§ 243b odst. 5 věty první a § 218a OSŘ].

Žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proto bylo o nákladech řízení podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 věta prvá OSŘ rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března 2004

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu