22 Cdo 5428/2007
Datum rozhodnutí: 08.01.2008
Dotčené předpisy:





22 Cdo 5428/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně B. B. C. B. O., a. s., zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1) Ř. s. a d. ČR, zastoupenému advokátem, a 2) S. CZ a. s., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 275/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2007, č. j. 12 Co 385/2007-140, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Obvodní soud pro Prahu 4 (dále soud prvního stupně ) usnesením ze dne 30. července 2007, č. j. 38 C 275/2007-127, zamítl návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, jímž by žalovanému 1) bylo zakázáno zcizit či jinak nakládat s nemovitostmi blíže specifikovanými ve výroku rozhodnutí. Současně rozhodl o vrácení složené jistoty.


Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 27. září 2007, č. j. 12 Co 385/2007-140, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.


Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání.


Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.


Nejvyšší soud zjistil, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno řádně zastoupenou oprávněnou osobou účastnicí řízení včas, není však přípustné.


Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští § 236 odst. 1 občanský soudní řád (dále OSŘ ).


Podmínky přípustnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v § 237, § 238, § 238a a § 239 OSŘ.


Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření. Nejde o rozhodnutí ve věci samé ani o případy uvedené v § 238, § 238a a § 239 OSŘ. Dovolání tak směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není podle zákona přípustné (k tomu srovnej R 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).


Dovolání bylo proto jako nepřípustné podle § 234b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnuto.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným náklady nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. l a § 146 odst. 3 OSŘ).


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 8. ledna 2008





JUDr. Marie R e z k o v á


předsedkyně senátu