22 Cdo 5174/2009
Datum rozhodnutí: 20.09.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.




22 Cdo 5174/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně D. V., zastoupené Mgr. Jiřím Kabuďou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, 1. máje 741, proti žalovanému J. B., zastoupenému JUDr. Karlem Polákem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Palackého 202, o uvedení pozemku do původního stavu, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 249/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. července 2009, č. j. 11 Co 341/2009-140, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. Karla Poláka.

O d ů v o d n ě n í:

V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno (§ 243c odst. 2 o. s. ř.).
Okresní soud ve Frýdku-Místku ( soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 10. října 2008, č. j. 11 C 249/2006-98, ve znění opravného usnesení ze dne 10. února 2009, č. j. 11 C 249/2006-117, zamítl ve výroku I. žalobu žalobkyně, aby byl žalovaný povinen provést na svůj náklady úpravy na pozemku par. č. 1936/3, k. ú. M., a to v té části pozemku, která přiléhá k opěrné zídce, umístěné na pozemku parc. č. 1937, k. ú. M., přičemž úpravy budou spočívat v navezení zeminy, její srovnání a zhutnění do výše 50 cm nad stávající úroveň terénu, a to po celé délce opěrné zídky a v šíři 50 cm, do 30-ti dnů od právní moci rozsudku , a ve výrocích II. a III. rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 2. července 2009, č. j. 11 Co 341/2009-140, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ( o. s. ř. ) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje dovolatelka v tom, zda jí skutečně nelze přiznat právo za situace, kdy žalovaný zasáhl po vybudování opěrné zídky do stávajícího stavu a odstranil od opěrné zídky zeminu a starou kamennou zídku a tím nastolil situaci, kdy hrozí nebezpečí škody, zejména v zimních měsících, kdy může dojít vlivem mrazu k narušení základů a tím i celkovému poškození zídky.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, jsou součástí procesního spisu, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží [§ 237 odst. 3 o. s. ř.]

Ačkoliv dovolatelka tvrdí, že uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve skutečnosti polemizuje se skutkovým zjištěním, že jednání žalovaného nezpůsobilo poškození předmětné zídky, a že problémy jsou vyvolány tím, že zídka ve vlastnictví žalobkyně je vadně postavena. Těmito námitkami, které jsou jen skutkové povahy, se dovolací soud v tomto řízení nemůže zabývat.

Nevymezila-li žalobkyně v dovolání, jehož přípustnost by se mohla opírat jen o § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., právní otázku, jejíž řešení by mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku, a tedy i přípustnost dovolání, pak dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítne (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. 28 Cdo 1996/2003, Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 2463). Tak je tomu i v daném případě, dovolatelka sice označuje otázku, jejíž řešení by podle jejího názoru, mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku, jádro této otázky je však v oblasti skutkové, nikoliv právní; nejde tedy o právní, ale o skutkovou otázku.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věta první a § 146 odst. 3 o. s. ř. s tím, že úspěšnému žalovanému vznikly náklady dovolacího řízení představované odměnou advokáta při jednom úkonu právní služby, a to za písemné vyjádření k dovolání, která činí podle § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 ve spojení s § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, částku 2.250,- Kč a dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Náklady jsou zvýšeny o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 20 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. v částce 510,- Kč, a celkem tedy činí 3.060,- Kč. Lhůta a místo k plnění vyplývají z § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, je žalovaný oprávněn podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 20. září 2011
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu