22 Cdo 5139/2015
Datum rozhodnutí: 09.12.2015
Dotčené předpisy: § 240 o. s. ř.



22 Cdo 5139/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně M. G. , zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně Černých Polích, náměstí 28. října 1898/9, proti žalovaným: 1) J. V. a 2) L. V. , a oběma zastoupeným JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci Nové Ulici, Horní lán 1328/6, o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 5 C 309/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 18. března 2015, č. j. 59 Co 407/2014-339, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit každému z žalovaných náklady dovolacího řízení ve výši 3 182,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalovaných JUDr. Jany Kašpárkové, advokátky se sídlem v Olomouci Nové Ulici, Horní lán 1328/6. Odůvodnění:

Podle § 243f odst. 3 věty první občanského soudního řádu v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Uherském Hradišti (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 7. dubna 2014, č. j. 5 C 309/2004-272, zamítl žalobu na určení, že S. G. a M. G. vlastní ve společném jmění manželů pozemek parc. č. 4660/13 o výměře 90 m 2 v k. ú. B. u B., vzniklý na základě oddělení oddělovacím geometrickým plánem č. 940-91/2011 ze dne 26. 8. 2011 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně pobočka ve Zlíně (dále jen odvolací soud ) rozsudkem ze dne 18. března 2015, č. j. 59 Co 407/2014-339, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 24. června 2015 dovolání, které zaslala prostřednictvím datové schránky Městskému soudu v Brně. Toto dovolání bylo Městským soudem v Brně přeposláno soudu prvního stupně dne 26. června 2015. Dále dne 25. června 2015 zaslala žalobkyně dovolání prostřednictvím datové schránky přímo soudu prvního stupně.

Podle § 240 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (čl. II bod 2. Zákona č. 293/2013 Sb. dále jen o. s. ř. ), může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).
V usnesení ze dne 1. června 2005, sp. zn. 30 Cdo 579/2004 (dostupném na www.nsoud.cz ), Nejvyšší soud uvedl, že bylo-li dovolání podáno u jiného než příslušného soudu prvního stupně nebo u nepříslušného odvolacího soudu, anebo jinému státnímu orgánu či správnímu úřadu, je dovolací lhůta zachována jen tehdy, stačí-li tento soud nebo jiný orgán ještě v dovolací lhůtě odeslat jemu doručené dovolání příslušnému soudu prvního stupně, odvolacímu soudu nebo dovolacímu soudu (tj. podat je u držitele poštovní licence nebo přímo u soudu) .
Rozsudek odvolacího soudu byl žalobkyni doručen dne 24. dubna 2015 s řádným poučením o dovolání. Dvouměsíční lhůta k podání dovolání tedy uplynula ve středu 24. června 2015 (§ 57 odst. 2, 3 o. s. ř.). Dovolání žalobkyně, které bylo soudu prvního stupně odesláno 25. června, tak bylo podáno až po marném uplynutí lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout. Na tomto závěru ničeho nemění okolnost, že žalobkyně podala dne 24. června 2015 dovolání k Městskému soudu v Brně, neboť tento soud nebyl ve věci příslušným soudem prvního stupně, přičemž příslušnému soudu prvního stupně bylo dovolání přeposláno až po uplynutí lhůty k podání dovolání.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 3 ve spojení s § 218a o. s. ř. dovolání žalobkyně pro opožděnost odmítl.
Podle § 243f odst. 3 vety druhé o. s. ř. bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 9. prosince 2015

Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu