22 Cdo 5069/2007
Datum rozhodnutí: 04.12.2007
Dotčené předpisy:





22 Cdo 5069/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce M. S., proti žalované H. B., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 12 C 95/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. září 2006, č. j. 13 Co 165/2004-292, takto:


I. Dovolací řízení se zastavuje.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:


Okresní soud ve Zlíně ( soud prvního stupně ) na základě návrhu žalobce na vypořádání společného jmění manželů rozsudkem ze dne 23. října 2003, č. j. 12 C 95/98-232, výrokem pod bodem I. přikázal do vlastnictví účastníků movité věci v tomto odstavci podrobně specifikované, s tím, že hodnota věcí přikázaných žalobci činí 13 410,- Kč a věcí přikázaných žalobkyni 31 150,- Kč. Výrokem pod bodem II. přikázal dále do vlastnictví žalobce prostředky z penzijního připojištění vedené u S. p. f. ve výši 1 900,- Kč, výrokem pod bodem III. uložil žalované povinnost vyplatit na vypořádání podílu částku 158 420,- Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku, a výrokem pod bodem VI. přikázal do majetku žalované hodnotu členských práv a povinností v B. d. B. v částce 840 000,- Kč. Výroky pod body IV., V. a VII. rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 14. září 2006, č. j. 13 Co 165/2004-292, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že do vlastnictví žalobce přikázal věci v hodnotě 11 900,- Kč a z penzijního připojištění částku 1 300,- Kč, a do vlastnictví žalované přikázal věci v hodnotě 27 500,- Kč. Žalované uložil povinnost vyplatit žalobci na vypořádání jeho podílu částku 460 784,90 Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku. Dále změnil výroky soudu prvního stupně o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Výrok rozsudku prvního stupně pod bodem VI. potvrdil.


Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce bez zastoupení advokátem prostřednictvím soudu prvního stupně přípisem s datem 14. 12. 2006 návrh na opravné rozhodnutí odvolacího soudu . Namítá, že soud prvního stupně zjistil skutkový stav neúplně a jeho nedostatečné skutkové zjištění vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. Odvolací soud poté vyšel z neúplných zjištění soudu prvního stupně, a proto je jsou nesprávné i jeho právní závěry.


Soud prvního stupně posoudil uvedené žalobcovo podání podle jeho obsahu jako dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podané ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu ( OSŘ ). Usnesením ze dne 17. srpna 2007, č. j. 12 C 95/98-305, doručeným žalobci 25. 9. 2007, jej vyzval, aby si pro sepsání a podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve lhůtě třiceti dnů od doručení usnesení. Poučil jej ve smyslu § 241a odst. 1 a § 241b odst. 3 OSŘ a upozornil jej na následky nesplnění výzvy. Lhůta třiceti dnů uplynula, aniž by žalobce výzvě vyhověl. Reagoval na ni pouze přípisem z 15. 10. 2007 s oznámením, že jeho advokátka se dovoláním může zabývat až od druhé poloviny listopadu 2007, s tím, že žádá o prodloužení lhůty k podání dovolání z jednoho na dva měsíce. Soud prvního stupně poté přípisem ze 17. 10. 2007 žalobci sdělil, že skutečnost, že je jeho advokátka zaneprázdněna, resp. že bude čerpat dovolenou, je důvodem pro to, aby si zvolil jiného právního zástupce. Současně žalobce upozornil, že lhůta k podání dovolání uplyne 25. 10. 2007. Na toto sdělení žalobce již nereagoval a soud prvního stupně doručil spis 12. 11. 2007 Nejvyššímu soudu.


Podle § 241 odst. 1, 2 a 4 OSŘ musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z podaného dovolání zastoupení advokátem nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující nebyly předloženy. Dovolatel nedostatek povinného zastoupení přes výzvu soudu prvního stupně neodstranil, ačkoliv byl o procesních následcích nesplnění této povinnosti poučen.


Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé, a protože k odstranění tohoto nedostatku do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243c odst. 1, § 104 odst. 2 věta třetí OSŘ zastavil.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení byl učiněn v souladu s § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ.


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 4. prosince 2007


JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.


předseda senátu