22 Cdo 3638/2010
Datum rozhodnutí: 19.10.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




22 Cdo 3638/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) J. D. , a b) M. D. , zastoupených Mgr., PhDr. Petrem Fojtíčkem, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské nám. 1, proti žalovaným: 1) Marii Karáskové , narozené 26. 11. 1934, 2) O. K. , 3) O. K. , zastoupeným Mgr. Martinem Šalandou, advokátem se sídlem v Třešti, U Vodojemu 1041/13, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k plotu, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 12 C 206/2006, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočka v Jihlavě ze dne 29. dubna 2010, č. j. 54 Co 1002/2009-177, takto:



I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení žalovanému 3) částku 1.425,- Kč, žalovaným 1) a 2) každému z nich částku 712,50, celkem částku 2.850,-Kč. k rukám Mgr. Martina Šalandy, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Jihlavě (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 3. července 2009, č. j. 12 C 206/2006-117, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k plotu nacházejícímu se na pozemcích parc. č. 2133, 2134, 2131 a 2132, vše v k. ú. a obci T. a přikázal jej do spoluvlastnictví žalovaných, a to tak, že žalovaný 3) obdržel podíl o velikosti id. 1 plotu a žalovaní 1) a 2) obdrželi do společného jmění manželů rovněž ideální 1 plotu. Dále uložil žalovaným 1), 2) a 3), aby zaplatili žalobcům na vypořádání jejich spoluvlastnického podílu žalobkyni b) částku 1.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a oběma žalobcům rovněž částku 1.000,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.


Krajský soud v Brně-pobočka v Jihlavě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 29. dubna 2010, č. j. 54 Co 1002/2009-177, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil, upravil pouze částečně výroky týkající se povinnosti žalobců zaplatit žalovaným náhradu na vypořádání jejich podílu a učinil tak pouze z důvodu, že ve výrocích nebyla zohledněna skutečnost, že na obou stranách vystupují manželé v rámci společného jmění a jsou tak v rámci vypořádání vždy buď solidárně oprávnění či povinní. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání z důvodu, že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.


Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.


V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Předpokladem přípustnosti takového dovolání je vymezení právní otázky, jejíž řešení činí rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 5042 (dále Soubor rozhodnutí ). V dané věci d ovolatelé nevymezili hmotněprávní otázku, kterou by dovolací soud přezkoumal jako otázku zásadního právního významu a taková otázka se z obsahu dovolání ani nepodává. Dovolatelé vyjadřují pouhý nesouhlas s posouzením věci soudy obou stupňů a jejich námitky v tomto směru jsou jen obecné povahy. Nadto dovolací soud ani neshledal, že by odvolací soud posoudil otázku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k plotu v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.

Dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, by se dovolací soud mohl zabývat jen v případě, že by se jednalo o řešení procesní otázky zásadního významu. Takovou otázku však dovolatelé nevymezili. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, publikované v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780 a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1464/10, publikované na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz .

Dovolací soud dospěl k závěru, že předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nebyly v daném případě naplněny. Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 za použití § 218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobců jako nepřípustné odmítl.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobců a) a b) bylo odmítnuto a žalovaným 1), 2) a 3) vznikly náklady (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalovaným 1), 2) a 3) představují odměnu advokáta za jejich zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle § 3 odst. 1, bodu 2 (z částky 4.000,- Kč), § 4 odst. 2, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů částku 1.950,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 3 x 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů a činí celkem 2.850,-Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobci a) a b) dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní 1), 2) a 3) podat návrh na výkon rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. října 2010 JUDr. František B a l á k, v. r.
předseda senátu