22 Cdo 3466/2007
Datum rozhodnutí: 26.02.2008
Dotčené předpisy:





22 Cdo 3466/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce W. H., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným: 1) J. J. a 2) E. J., zastoupeným advokátkou, o vyklizení pozemku a vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 6 C 3/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. prosince 2006, č. j. 19 Co 625/2006-196, takto:


I. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. prosince 2006, č. j. 19 Co 625/2006-196, pokud jím byl pod bodem I. zamítnut návrh, aby žalobce z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupily J. P. H., J.-S. H. a B. E. G., se odmítá.


II. Dovolací řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. prosince 2006, č. j. 19 Co 625/2006-196, pod body II. až V. výroku


se zastavuje.


III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud v Ústí nad Orlicí (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 9. 2. 2006, č. j. 6 C 3/2003-135, pod bodem I. výroku uložil žalovaným, aby odstranili na vlastní náklady po předchozí domluvě s žalobcem prostřednictvím autorizované firmy z pozemků parcelních čísel 236/3 a 236/6, zapsaných na LV č. 154 pro obec kat. území L., vše co tvoří vodovodní přípojku vedoucí přes tyto pozemkové parcely od hlavního vodovodního řadu k domu č. p. 58 v obci L., včetně předání a uvedení označených pozemkových parcel do původního stavu. Pod bodem II. zamítl žalobu, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu za užívání nemovitostí označených pod bodem I. výroku ve výši 1 200,- Kč ročně za období od roku 1995 2002, tj. 8 800,- Kč, a za další období do odstranění vodovodní přípojky částku 100,- Kč měsíčně. Pod body III. a IV. rozhodl o nákladech řízení.


Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobce


i žalovaných rozsudkem ze dne 5. prosince 2006, č. j. 19 Co 625/2006-196, pod bodem I. výroku zamítl návrh žalobce, aby žalobce z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupily J. P. H., bytem L. č. p. 59, J. S. H., bytem tamtéž, a B. E. G., bytem tamtéž. Pod bodem II. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. tak, že žalobu v této části zamítl, a pod bodem III. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II. potvrdil. Dále pod body IV. a V. rozhodl


o nákladech řízení. Odvolací soud zamítl v odvolacím řízení žalobcem navrženou záměnu účastníků na straně žalobce z důvodu, že § 216 odst. 1 občanského soudního řádu (dále OSŘ ) záměnu účastníků podle § 92 odst. 2 OSŘ nepřipouští.


Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které podáním


z 30. 5. 2007 upřesnil tak, že dovoláním je napaden pouze výrok I. rozsudku odvolacího soudu, s tím, že ostatní výroky jsou na něm závislé a jeho zrušením budou odklizeny samočinně . Současně požádal o vrácení soudního poplatku z dovolání z důvodu, že dovoláním je napaden jen výrok procesní povahy. Podáním z 12. 2. 2008 žalobce vzal zpět dovolání, pokud jím napadl rozsudek odvolacího soudu pod body II. až V., a navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu ve výroku pod bodem I. byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, a řízení o dovolání proti výrokům pod body II. až V. tohoto rozsudku zastaveno.


Žalovaní navrhli, aby dovolání žalobce bylo odmítnuto, neboť je zjevně bezdůvodné.


Podle § 243b odst. 5 OSŘ vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.


Protože dovolatel vzal zpět dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, pokud směřovalo do výroku pod body II. až V., Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu nezbylo, než s ohledem na tento dispozitivní úkon dovolatele dovolací řízení o dovolání v tomto rozsahu zastavit.


Za stavu, kdy ve věci samé bylo pravomocně rozhodnuto a dovolací řízení


o dovolání proti výrokům pod body II. až V. rozsudku odvolacího soudu zastaveno, bylo rozhodování o procesním nástupnictví z důvodu singulární sukcese a o dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu o procesním nástupnictví z tohoto důvodu bezpředmětné. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2005, sp. zn. 29 Odo 960/2003, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 3871. Stalo-li se dovolání bezpředmětným, je tím dána jeho zjevná bezdůvodnost ve smyslu § 243b odst. 1 OSŘ (viz C 4624 uvedeného Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu).


Dovolací soud proto dovolání žalobce směřující proti bodu I. výroku rozsudku odvolacího soudu podle § 243b odst. 1 OSŘ jako zjevně bezdůvodné odmítl.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ. Žalovaným nebyla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení, neboť náklady spojené s jejich vyjádřením k dovolání, neobsahujícím bližší argumentaci, dovolací soud nepovažoval za účelně vynaložené náklady.


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 26. února 2008


JUDr. František Balák, v. r.


předseda senátu