22 Cdo 3460/2015
Datum rozhodnutí: 24.11.2015
Dotčené předpisy: § 120 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 22 Cdo 3460/2015-110 originál


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně Mgr. D. K., zastoupené JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem v Mikulůvce 141, proti žalovaným: 1) ze dne 20. ledna 2015, č. j. 57 Co 641/2014-68, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2015, č. j. 57 Co 641/2014-68, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu ve Vsetíně pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 26. září 2014, č. j. 17 C 192/2013-54, a věc byla postoupena Krajskému soudu v Ostravě jako soudu jednajícímu a rozhodujícímu ve správním soudnictví, se mění tak, že řízení o určení neplatnosti pasportu se nezastavuje a věc se nepostupuje Krajskému soudu v Ostravě jako soudu jednajícímu a rozhodujícímu ve správním soudnictví.
Odůvodnění:

Okresní soud ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 26. září 2014, č. j. 17 C 192/2013-54, zastavil řízení o určení neplatnosti pasportu (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému úřadu Valašské Meziříčí, Odboru stavebního řádu (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o určení neplatnosti pasportu (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že požadavky na průběh stavebního řízení, včetně požadavků na stavební dokumentaci, jsou požadavky vyplývající nikoli z poměrů soukromého práva, nýbrž z poměrů práva veřejného, je rozhodování o těchto otázkách v pravomoci stavebního úřadu, nikoliv soudu. Soud prvního stupně tedy postupoval podle § 104 občanského soudního řádu a rozhodl o zastavení řízení a o postoupení věci příslušnému stavebnímu úřadu.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě (dále jen odvolací soud ) usnesením ze dne 20. ledna 2015, č. j. 57 Co 641/2014-68, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu jednajícímu a rozhodujícímu ve správním soudnictví. V odůvodnění uvedl, že má za to, že z předmětu řízení o určení neplatnosti pasportu je zřejmé, že žalobkyně napadá úkon správního orgánu, který není rozhodnutím a o kterém žalobkyně tvrdí, že směřuje proti ní. Prostředkem ochrany je v daném případě žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. soudního řádu správního, přičemž věcně příslušnými k projednání takové žaloby jsou podle § 4 odst. 1 soudního řádu správního soudy ve správním soudnictví. Soud prvního stupně sice v napadeném usnesení dospěl k závěru, že není věcně příslušný, avšak nepostupoval v souladu s § 104b odst. 2 občanského soudního řadu, podle něhož měl vyslovit, že není věcně příslušný a věc měl postoupit příslušnému soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví, neboť navrhovatelka se domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu. Jelikož rozhodl věcně nepříslušný soud, odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jednajícímu a rozhodujícímu ve správním soudnictví.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 občanského soudního řádu. Dovolacímu soudu pokládá otázku, zda návrh na určení neplatnosti pasportu domu má být řešen v občanskoprávním soudním řízení, respektive zda soudy v civilním soudnictví mohou meritorně jednat a rozhodnout o určení neplatnosti pasportu domu (zejména pokud tímto pasportem dochází k legalizaci tzv. černé stavby). Odvolací soud přitom zvolil řešení, že soudy v civilním soudnictví o věci nemohou rozhodnout, přičemž tato otázka má být posouzena odlišně. Podle žalobkyně existují dva pasporty, a to k domu č. p. 348 v Kelči a k domu č. p. 34 v Kelči, přičemž v obou pasportech je zakreslena jedna a tatáž část obvodového zdiva domu č. p. 348 v Kelči rozdílně, jednou ve vlastnictví č. p. 348 v Kelči a podruhé ve vlastnictví č. p. 34 v Kelči. Přitom kotelna domu č. p. 34 v Kelči byla postavena načerno a pasportem č. p. 34 v Kelči došlo k její legalizaci. Žalobkyně nesouhlasí s právním posouzením, že prostředkem ochrany je v daném případě údajně žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. soudního řádu správního a že věcně příslušným k projednání takové žaloby jsou soudy ve správním soudnictví. V této souvislosti měl totiž odvolací soud nesprávně za to, že z předmětu řízení o určení neplatnosti pasportu je údajně zřejmé, že žalobkyně napadá úkon správního orgánu, který není rozhodnutím a o kterém žalobkyně tvrdí, že směřuje proti ní. Žalobkyně ovšem ve skutečnosti nenapadla žádný úkon správního orgánu, neboť pasport domu č. p. 34 v Kelči byl pořízen samotnými žalovanými, a proto ochrana žalobkyně před nesprávným zněním tohoto pasportu je občanskoprávní žaloba na určení neplatnosti pasportu. V daném případě totiž předmětný pasport neodpovídá skutečnému provedení legálně zhotovených částí domu č. p. 34 v Kelči, čímž je dotčeno právo žalobkyně vlastnit majetek a právo nebýt poškozována. Rozhodnutím odvolacího soudu proto došlo k nežádoucímu jevu nazvanému denegatio iustitiae a k porušení práva na soudní ochranu. S ohledem na uvedené navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní ve vyjádření s dovoláním nesouhlasí a považují je za nedůvodné. V dané věci je zřejmé, že je napadán úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, a proto se ztotožňují s argumentací odvolacího soudu. K ostatním skutečnostem, které jsou předmětem řízení, které je v současné době přerušeno do skončení dovolacího řízení, odkazují na vyjádření ze dne 5. 11. 2014.

Podle článku II. Přechodná ustanovení, bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Jelikož napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 20. ledna 2015 a dovolací řízení bylo zahájeno po tomto datu, dovolací soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014 (dále jen o. s. ř. ).

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (§ 242 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil dovolání a shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. a je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť dovolatelka předkládá právní otázku doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou, a sice zda jsou civilní soudy oprávněny řešit žalobu na určení neplatnosti pasportu stavby, přičemž řešení této otázky odvolacím soudem bylo pro jeho rozhodnutí určující a dovolatelka závěry odvolacího soudu napadá.

Dovolání je důvodné.

Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Podle § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen soudní řád správní ), soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán ), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách (odstavec 1). Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, b) ve věcech politických stran a politických hnutí, c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem (odstavec 2).

Podle § 104b o. s. ř. náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví (odstavec 1). Ustanovení odstavce 1 neplatí, domáhá-li se navrhovatel podle zvláštního zákona ochrany proti nečinnosti orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, rozhodnutí ve věcech politických stran a politických hnutí nebo rozhodnutí o kompetenční žalobě. V uvedených případech soud vysloví, že není věcně příslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány (odstavec 2). Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě k postupu podle odstavce 3 vyjádřit (odstavec 4).

Podle § 125 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby (odstavec 1). Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad (odstavec 2). Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám (odstavec 3). Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu (odstavec 4). Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 6).

Pasport stavby je zjednodušenou dokumentací, kterou pořídí stavebník z vlastního popudu nebo na základě uložení povinnosti stavebním úřadem. Pasport stavby musí splňovat náležitosti stanovené ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a musí být ověřen stavebním úřadem [srovnej Potěšil, L., Roztočil, A., Hrůšová, K., Lachmann, M. : Stavební zákon - online komentář . 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 3/2014, § 125. Dostupný na www.beck-online.cz (právní informační systém)].

V posuzovaném případě je předmětem sporu návrh žalobkyně na určení neplatnosti pasportu domu č. p. 34 v Kelči, který podle jejích tvrzení neodpovídá skutečnosti a dochází jím k legalizaci černé stavby kotelny . Podle soudů obou stupňů však k projednání žaloby nemají být příslušné civilní soudy, nýbrž správní orgány, potažmo správní soudy. Soud prvního stupně zdůraznil, že požadavky na průběh stavebního řízení, včetně požadavků na stavební dokumentaci jsou požadavky vyplývající z poměrů veřejného práva, a proto je pravomocný rozhodovat o těchto otázkách stavební úřad a nikoliv civilní soud. Odvolací soud se s tímto posouzením ztotožnil jen z části, když zdůraznil, že z obsahu žaloby je zřejmé, že žalobkyně napadá úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, a o kterém tvrdí, že směřuje přímo proti ní, a proto shledal, že v daném případě je prostředkem ochrany žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Žalobkyně pak tyto závěry rozporuje s tím, že se nedomáhala ochrany před zásahem ze strany správního orgánu, nýbrž se domáhala náhrady škody způsobené žalovanými, přičemž určení neplatnosti pasportu domu č. p. 34 v Kelči je pro náhradu škody minimálně předběžnou otázkou , jejíhož řešení se však domáhá i přímým žalobním požadavkem na vyslovení neplatnosti pasportu stavby.

Z přednesů žalobkyně v průběhu řízení a jejích procesních stanovisek je zřejmé, že se nedomáhala zrušení rozhodnutí správního orgánu, nedomáhala se ochrany proti nečinnosti správního orgánu ani se nedomáhala ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, nýbrž toliko se domáhala určení neplatnosti pasportu stavby, na jehož základě měla žalobkyni vzniknout újma. Žalobkyně také výslovně odmítá poskytnutí ochrany prostřednictvím správního řízení před příslušným stavebním úřadem či prostřednictvím soudního řízení před správními soudy, neboť zdůrazňuje, že pasport domu č. p. 34 v Kelči byl vyhotoven žalovanými a jeho vyhotovením mělo dojít k újmě na straně žalobkyně. Za dané situace dospěl proto dovolací soud k závěru, že i s ohledem na právo na přístup k soudu, jehož se dovolatelka ostatně sama dovolávala, není namístě postup podle § 104b o. s. ř. a je třeba se návrhem dovolatelky na určení neplatnosti pasportu stavby zabývat v civilním soudním řízení. Pro úplnost dovolací soud dodává, že jeho závěr o pravomoci soudů rozhodujících v civilním řízení však nikterak nepředjímá bez dalšího též důvodnost nároku, který žalobkyně žalobou uplatnila.

Jelikož z hlediska dovolatelkou uplatněného důvodu (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) je rozhodnutí odvolacího soudu nesprávné, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil podle § 243d písm. b) o. s. ř. tak, že se řízení o určení neplatnosti pasportu nezastavuje a věc se nepostupuje Krajskému soudu v Ostravě jako soudu jednajícímu a rozhodujícímu ve správním soudnictví.

Soudy nižších stupňů jsou v další fázi řízení vysloveným právním názorem dovolacího soudu vázány (§ 243g odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť řízení ve věci samé není dosud skončeno [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 (uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2015


Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu