22 Cdo 3447/2015
Datum rozhodnutí: 19.11.2015
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014



22 Cdo 3447/2015 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Spáčilem, CSc., ve věci žalobkyně Mgr. D. K. , proti žalovaným 1) A. M. , 2) M. M. , o obnově řízení, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, pod sp. zn. 16 C 91/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2015, č. j. 11 Co 244/2015-112, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 21. září 2012, č. j. 16 C 46/2011-210, žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k nemovitostem, zčásti vyhověl a zčásti ji zamítl. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Protože byla osvobozena od soudních poplatků z 50 % a poplatek z odvolání nezaplatila, soud prvního stupně usnesením ze dne 6. května 2013, č. j. 16 C 46/2011-304, řízení zastavil. Usnesení o zastavení řízení následně k odvolání žalobkyně potvrdil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. června 2013, č. j. 11 Co 348/2013-318.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. 22 Cdo 1939/2014, zrušil usnesení soudů obou stupňů, jímž bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ten pak usnesením ze dne 30. října 2014, č. j. 16 C 46/2011-465, osvobodil žalobkyni od soudních poplatků v plném rozsahu.

Žalobkyně se žalobou podanou 1. října 2013, tj. v době, kdy bylo odvolací řízení proti rozsudku ze dne 21. září 2012, č. j. 16 C 462/2011-210, pravomocně zastaveno, domáhala obnovy tohoto řízení.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. června 2014, č. j. 16 C 91/2013-39, zamítl návrh žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro řízení o obnově. K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne 24. července 2014, č. j. 11 Co 464/2014-52, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Žalobu na obnovu řízení považovaly soudy za zjevné bezúspěšné uplatňování práva, neboť žalobkyně neuvedla žádné důvody obnovy. Napadla právní posouzení věci, které lze zpochybnit jinými opravnými prostředky.

Soud prvního stupně následně, po marné výzvě k zaplacení soudního poplatku, usnesením ze dne 18. února 2015, č. j. 16 C 91/2013-83, řízení o obnově řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26. března 2015, č. j. 11 Co 105/2015-91, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud poukázal na to, že žaloba na obnovu řízení ztratila svůj smysl, jestliže původní řízení sp. zn. 16 C 46/2011 se dostalo do fáze přezkumu v odvolacím řízení a není tedy pravomocně rozhodnuto.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání.

Žalovaní ve vyjádření k dovolání navrhují odmítnutí dovolání pro nedůvodnost.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. května 2015, č. j. 16 C 91/2013-102, zamítl návrh žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 26. června 2015, č. j. 11 Co 244/2015-112, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Pro řízení o dovolání žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

Dovolací soud se věcně zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro to, aby žalobkyni pro dovolací řízení zástupce sám ustanovil. Ve smyslu usnesení velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. č. j. 31 NSČR 9/2015, o dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) nevyhověl žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, rozhodne přímo Nejvyšší soud. Dovolací soud nejprve zkoumal, zda u dovolatele, který v dovolacím řízení není zastoupen advokátem ani za něj nejedná osoba uvedená v § 21 o. s. ř., která má odpovídající právnické vzdělání, jsou splněny ve smyslu § 30 o. s. ř. předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Ty mohou být splněny teprve tehdy, jsou-li u dovolatele dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. Obdobně se k přednosti vyřešení otázky osvobození od soudních poplatků vyjádřil dovolací soud v usnesení ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013. Osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. není možné přiznat, pokud to neodůvodňují poměry účastníka a pokud se jedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatnění práva.

Dovolací soud se ztotožňuje s napadeným rozhodnutím v závěru, že ze strany dovolatelky se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatnění práva; pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Pokud řízení, jehož obnovy se žalovaná domáhá, není pravomocně skončeno, nelze ani úspěšně požadovat obnovu takového řízení (ustanovení § 228 odst. 1 o. s. ř. a contrario ).

V důsledku toho nemůže být dovolatelce ustanoven ani zástupce pro dovolací řízení podle § 30 odst. 1 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. listopadu 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu